Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: USAF

Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.

Přistání raketoplánu v rámci mise OTV-4 znamená další úspěch programu X-37B a USA,“ říká Lt. Col. Ron Fehlen, manažer programu X-37B. „Tato mise znovu vedla k prodloužení doby pobytu na oběžné dráze a znamenala první přistání raketoplánu na Floridě. Velmi jsme potěšeni výkonem kosmického prostředku a jsme nadšeni informacemi shromážděnými k podpoře vědeckých a vesmírných společenství. Jsme nesmírně hrdí na obětavost a tvrdou práci celého týmu.“

Miniraketoplán X-37B odstartoval na oběžnou dráhu kolem Země 20. 5. 2015 na poněkud utajovanou misi. Start byl dobře propagován (a živě přenášen na internetových stránkách), avšak k přistání došlo bez jakéhokoliv oznámení, s výjimkou sonického (aerodynamického) třesku, který ohlásil přílet raketoplánu a překvapil obyvatele v okolí floridského vesmírného pobřeží.

Americké letectvo publikovalo již před startem, že raketoplán ponese experimentální elektrický pohonný systém za účelem zkoušek na oběžné dráze a výzkumné zařízení nazvané Materials Exposure and Technology Innovation in Space (METIS), které umožní vystavení vzorků materiálů působení kosmického prostředí a připraví na více než deset roků podobný výzkumný program na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Co dalšího kromě uvedených informací dělal X-37B na oběžné dráze však není známo. Letectvo USA informovalo v tiskové zprávě, že miniraketoplán je „experimentální výzkumný program k předvedení technologií pro spolehlivé, znovu použitelné bezpilotní vesmírné zkušební platformy pro vojenské letectvo USA.“ Některé experimenty, jak se předpokládá, měly za úkol shromažďování špionážních informací.

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4 Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Nadšenci pro sledování satelitů byli schopni monitorovat změny oběžné dráhy raketoplánu v čase v průběhu celé jeho mise. Mnohonásobně použitelný kosmoplán je zkonstruován pro starty pomocí nosných raket jako u vypouštění satelitů a k přistání na letišti podobně jako letadlo nebo v minulosti americké raketoplány Space Shuttle. Raketoplán OTV o hmotnosti 4 990 kilogramů postavila firma Boeing; jeho velikost odpovídá zhruba čtvrtině velikosti raketoplánu již zrušeného programu Space Shuttle. Původně jej vyvíjela NASA, avšak v roce 2004 byl jeho další vývoj převeden pod organizaci Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

Všechny čtyři mise raketoplánu OTV startovaly z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě, předcházející tři mise končily přistáním na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii. K misi OTV-1 startoval raketoplán X-37B 22. 4. 2010, let byl ukončen 3. 12. 2010 po absolvování 224 dnů na oběžné dráze. Mise OTV-2 trvala 468 dnů, při misi OTV-3 strávil miniraketoplán ve vesmíru 674 dny.

Letectvo USA oznámilo, že již připravuje pátý start miniraketoplánu X-37B (OTV-5). Start se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě ještě v průběhu roku 2017.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: X-37b


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »