Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: USAF

Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.

Přistání raketoplánu v rámci mise OTV-4 znamená další úspěch programu X-37B a USA,“ říká Lt. Col. Ron Fehlen, manažer programu X-37B. „Tato mise znovu vedla k prodloužení doby pobytu na oběžné dráze a znamenala první přistání raketoplánu na Floridě. Velmi jsme potěšeni výkonem kosmického prostředku a jsme nadšeni informacemi shromážděnými k podpoře vědeckých a vesmírných společenství. Jsme nesmírně hrdí na obětavost a tvrdou práci celého týmu.“

Miniraketoplán X-37B odstartoval na oběžnou dráhu kolem Země 20. 5. 2015 na poněkud utajovanou misi. Start byl dobře propagován (a živě přenášen na internetových stránkách), avšak k přistání došlo bez jakéhokoliv oznámení, s výjimkou sonického (aerodynamického) třesku, který ohlásil přílet raketoplánu a překvapil obyvatele v okolí floridského vesmírného pobřeží.

Americké letectvo publikovalo již před startem, že raketoplán ponese experimentální elektrický pohonný systém za účelem zkoušek na oběžné dráze a výzkumné zařízení nazvané Materials Exposure and Technology Innovation in Space (METIS), které umožní vystavení vzorků materiálů působení kosmického prostředí a připraví na více než deset roků podobný výzkumný program na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Co dalšího kromě uvedených informací dělal X-37B na oběžné dráze však není známo. Letectvo USA informovalo v tiskové zprávě, že miniraketoplán je „experimentální výzkumný program k předvedení technologií pro spolehlivé, znovu použitelné bezpilotní vesmírné zkušební platformy pro vojenské letectvo USA.“ Některé experimenty, jak se předpokládá, měly za úkol shromažďování špionážních informací.

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4 Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Nadšenci pro sledování satelitů byli schopni monitorovat změny oběžné dráhy raketoplánu v čase v průběhu celé jeho mise. Mnohonásobně použitelný kosmoplán je zkonstruován pro starty pomocí nosných raket jako u vypouštění satelitů a k přistání na letišti podobně jako letadlo nebo v minulosti americké raketoplány Space Shuttle. Raketoplán OTV o hmotnosti 4 990 kilogramů postavila firma Boeing; jeho velikost odpovídá zhruba čtvrtině velikosti raketoplánu již zrušeného programu Space Shuttle. Původně jej vyvíjela NASA, avšak v roce 2004 byl jeho další vývoj převeden pod organizaci Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

Všechny čtyři mise raketoplánu OTV startovaly z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě, předcházející tři mise končily přistáním na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii. K misi OTV-1 startoval raketoplán X-37B 22. 4. 2010, let byl ukončen 3. 12. 2010 po absolvování 224 dnů na oběžné dráze. Mise OTV-2 trvala 468 dnů, při misi OTV-3 strávil miniraketoplán ve vesmíru 674 dny.

Letectvo USA oznámilo, že již připravuje pátý start miniraketoplánu X-37B (OTV-5). Start se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě ještě v průběhu roku 2017.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: X-37b


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »