Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: USAF

Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.

Přistání raketoplánu v rámci mise OTV-4 znamená další úspěch programu X-37B a USA,“ říká Lt. Col. Ron Fehlen, manažer programu X-37B. „Tato mise znovu vedla k prodloužení doby pobytu na oběžné dráze a znamenala první přistání raketoplánu na Floridě. Velmi jsme potěšeni výkonem kosmického prostředku a jsme nadšeni informacemi shromážděnými k podpoře vědeckých a vesmírných společenství. Jsme nesmírně hrdí na obětavost a tvrdou práci celého týmu.“

Miniraketoplán X-37B odstartoval na oběžnou dráhu kolem Země 20. 5. 2015 na poněkud utajovanou misi. Start byl dobře propagován (a živě přenášen na internetových stránkách), avšak k přistání došlo bez jakéhokoliv oznámení, s výjimkou sonického (aerodynamického) třesku, který ohlásil přílet raketoplánu a překvapil obyvatele v okolí floridského vesmírného pobřeží.

Americké letectvo publikovalo již před startem, že raketoplán ponese experimentální elektrický pohonný systém za účelem zkoušek na oběžné dráze a výzkumné zařízení nazvané Materials Exposure and Technology Innovation in Space (METIS), které umožní vystavení vzorků materiálů působení kosmického prostředí a připraví na více než deset roků podobný výzkumný program na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Co dalšího kromě uvedených informací dělal X-37B na oběžné dráze však není známo. Letectvo USA informovalo v tiskové zprávě, že miniraketoplán je „experimentální výzkumný program k předvedení technologií pro spolehlivé, znovu použitelné bezpilotní vesmírné zkušební platformy pro vojenské letectvo USA.“ Některé experimenty, jak se předpokládá, měly za úkol shromažďování špionážních informací.

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4 Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Nadšenci pro sledování satelitů byli schopni monitorovat změny oběžné dráhy raketoplánu v čase v průběhu celé jeho mise. Mnohonásobně použitelný kosmoplán je zkonstruován pro starty pomocí nosných raket jako u vypouštění satelitů a k přistání na letišti podobně jako letadlo nebo v minulosti americké raketoplány Space Shuttle. Raketoplán OTV o hmotnosti 4 990 kilogramů postavila firma Boeing; jeho velikost odpovídá zhruba čtvrtině velikosti raketoplánu již zrušeného programu Space Shuttle. Původně jej vyvíjela NASA, avšak v roce 2004 byl jeho další vývoj převeden pod organizaci Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

Všechny čtyři mise raketoplánu OTV startovaly z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě, předcházející tři mise končily přistáním na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii. K misi OTV-1 startoval raketoplán X-37B 22. 4. 2010, let byl ukončen 3. 12. 2010 po absolvování 224 dnů na oběžné dráze. Mise OTV-2 trvala 468 dnů, při misi OTV-3 strávil miniraketoplán ve vesmíru 674 dny.

Letectvo USA oznámilo, že již připravuje pátý start miniraketoplánu X-37B (OTV-5). Start se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě ještě v průběhu roku 2017.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: X-37b


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »