Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července
Vít Straka Vytisknout článek

Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července

Raketoplán na rampě v průběhu testu
Raketoplán na rampě v průběhu testu
V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dnes proběhlo "ostré" tankování externí nádrže raketoplánu Endeavour, z níž unikající vodík překazil dva pokusy o start mise STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Dnešní test dokázal, že provedená opatření byla dostatečná a raketoplánu Endeavour již nic nestojí v cestě.

Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testu
Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testu
Start mise STS-127 byl původně plánován na 13. června. Dva týdny předtím byl Endeavour převezen z rampy 39B na rampu 39A, odkud startují raketoplány. Na 39B byl připraven ke startu během mise STS-125 jako záchranný člun. Z této rampy však nemohl startovat k ISS. 39B je totiž připravována pro zkušební start rakety Ares I-X, plánovaný na konec letošního srpna. Kvůli tomu zde chybí zařízení pro nakládání předmětů do raketoplánu. V případě mise STS-127 jde o poslední část japonské laboratoře Kibo a sice externí plošinu pro uložení experimentů a přístrojů, určených do otevřeného vesmíru. 13. června byl však start zrušen kvůli úniku plynného vodíku z externí nádrže v místě, kde je k ní připojeno ventilační potrubí pro vodík. Následně provedené úpravy nestačily a stejná chyba "uzemnila" Endeavour i 17. června. Následně se zavřelo startovací okno a NASA získala čas na potřebné vyšetřování.

To přineslo výsledky vcelku rychle. Inženýři na rampě zjistili, že panel GUCP, který k nádrži připojuje ventilační potrubí, je k nádrži upevněn pootočený o 0,69 stupně oproti požadované poloze, takže pevné připojení potrubí k nádrži nebylo možné, což umožňovalo únik, který převyšoval povolený limit 40 000 částic na milion. Technici se pustili do oprav. Panel byl "srovnán", uzávěry v něm byly vyměněny za dvojdílné, které by byly přizpůsobivější odchylkám než jejich jednodílní teflonoví předchůdci. GUCP obdržel také přídavné těsnění. Bohužel, nastalý únik se nedá simulovat, nastává jen při plnění nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem, kdy je materiál namáhán extrémně nízkými teplotami, při průchodu plynného helia potrubím při teplotě nad nulou žádný únik nenastal.

Práce na opravách úniku
Práce na opravách úniku
Zda byly výše zmíněné úpravy dostačující tedy mohlo rozhodnout jedině natankování nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem stejně jako před startem. Tento proces začal na rampě 39A dnes ve 12:52 SELČ a krátce po 15. hodině, kdy byla nádrž plná asi z 98 procent, technici a pracovníci Kennedyho kosmického střediska otevřeli šampaňské: nebyl zaznamenán žádný únik. Startu STS-127 teď již nic nebrání. Na následné tiskové konferenci letový ředitel Pete Nickolenko prohlásil: "Nezaznamenali jsem naprosto žádné známky úniku. Budeme ještě pokračovat s analýzou dat a náš další krok je odsouhlasit start." Ten je tedy prozatím naplánován na 12. července v 1:39 ráno SELČ. Posádku STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym čeká v úterý 7. července cesta na floridský kosmodrom a o pět dní později, doufejme, výlet na ISS.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »