Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července
Vít Straka Vytisknout článek

Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července

Raketoplán na rampě v průběhu testu
Raketoplán na rampě v průběhu testu
V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dnes proběhlo "ostré" tankování externí nádrže raketoplánu Endeavour, z níž unikající vodík překazil dva pokusy o start mise STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Dnešní test dokázal, že provedená opatření byla dostatečná a raketoplánu Endeavour již nic nestojí v cestě.

Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testu
Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testu
Start mise STS-127 byl původně plánován na 13. června. Dva týdny předtím byl Endeavour převezen z rampy 39B na rampu 39A, odkud startují raketoplány. Na 39B byl připraven ke startu během mise STS-125 jako záchranný člun. Z této rampy však nemohl startovat k ISS. 39B je totiž připravována pro zkušební start rakety Ares I-X, plánovaný na konec letošního srpna. Kvůli tomu zde chybí zařízení pro nakládání předmětů do raketoplánu. V případě mise STS-127 jde o poslední část japonské laboratoře Kibo a sice externí plošinu pro uložení experimentů a přístrojů, určených do otevřeného vesmíru. 13. června byl však start zrušen kvůli úniku plynného vodíku z externí nádrže v místě, kde je k ní připojeno ventilační potrubí pro vodík. Následně provedené úpravy nestačily a stejná chyba "uzemnila" Endeavour i 17. června. Následně se zavřelo startovací okno a NASA získala čas na potřebné vyšetřování.

To přineslo výsledky vcelku rychle. Inženýři na rampě zjistili, že panel GUCP, který k nádrži připojuje ventilační potrubí, je k nádrži upevněn pootočený o 0,69 stupně oproti požadované poloze, takže pevné připojení potrubí k nádrži nebylo možné, což umožňovalo únik, který převyšoval povolený limit 40 000 částic na milion. Technici se pustili do oprav. Panel byl "srovnán", uzávěry v něm byly vyměněny za dvojdílné, které by byly přizpůsobivější odchylkám než jejich jednodílní teflonoví předchůdci. GUCP obdržel také přídavné těsnění. Bohužel, nastalý únik se nedá simulovat, nastává jen při plnění nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem, kdy je materiál namáhán extrémně nízkými teplotami, při průchodu plynného helia potrubím při teplotě nad nulou žádný únik nenastal.

Práce na opravách úniku
Práce na opravách úniku
Zda byly výše zmíněné úpravy dostačující tedy mohlo rozhodnout jedině natankování nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem stejně jako před startem. Tento proces začal na rampě 39A dnes ve 12:52 SELČ a krátce po 15. hodině, kdy byla nádrž plná asi z 98 procent, technici a pracovníci Kennedyho kosmického střediska otevřeli šampaňské: nebyl zaznamenán žádný únik. Startu STS-127 teď již nic nebrání. Na následné tiskové konferenci letový ředitel Pete Nickolenko prohlásil: "Nezaznamenali jsem naprosto žádné známky úniku. Budeme ještě pokračovat s analýzou dat a náš další krok je odsouhlasit start." Ten je tedy prozatím naplánován na 12. července v 1:39 ráno SELČ. Posádku STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym čeká v úterý 7. července cesta na floridský kosmodrom a o pět dní později, doufejme, výlet na ISS.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »