Test nádrže úspěšný, Endeavour bude startovat 12. července
Raketoplán na rampě v průběhu testuV Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dnes proběhlo "ostré" tankování externí nádrže raketoplánu Endeavour, z níž unikající vodík překazil dva pokusy o start mise STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Dnešní test dokázal, že provedená opatření byla dostatečná a raketoplánu Endeavour již nic nestojí v cestě.
Řídící středisko na mysu Canaveral v průběhu testuStart mise STS-127 byl původně plánován na 13. června. Dva týdny předtím byl Endeavour převezen z rampy 39B na rampu 39A, odkud startují raketoplány. Na 39B byl připraven ke startu během mise STS-125 jako záchranný člun. Z této rampy však nemohl startovat k ISS. 39B je totiž připravována pro zkušební start rakety Ares I-X, plánovaný na konec letošního srpna. Kvůli tomu zde chybí zařízení pro nakládání předmětů do raketoplánu. V případě mise STS-127 jde o poslední část japonské laboratoře Kibo a sice externí plošinu pro uložení experimentů a přístrojů, určených do otevřeného vesmíru. 13. června byl však start zrušen kvůli úniku plynného vodíku z externí nádrže v místě, kde je k ní připojeno ventilační potrubí pro vodík. Následně provedené úpravy nestačily a stejná chyba "uzemnila" Endeavour i 17. června. Následně se zavřelo startovací okno a NASA získala čas na potřebné vyšetřování.
To přineslo výsledky vcelku rychle. Inženýři na rampě zjistili, že panel GUCP, který k nádrži připojuje ventilační potrubí, je k nádrži upevněn pootočený o 0,69 stupně oproti požadované poloze, takže pevné připojení potrubí k nádrži nebylo možné, což umožňovalo únik, který převyšoval povolený limit 40 000 částic na milion. Technici se pustili do oprav. Panel byl "srovnán", uzávěry v něm byly vyměněny za dvojdílné, které by byly přizpůsobivější odchylkám než jejich jednodílní teflonoví předchůdci. GUCP obdržel také přídavné těsnění. Bohužel, nastalý únik se nedá simulovat, nastává jen při plnění nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem, kdy je materiál namáhán extrémně nízkými teplotami, při průchodu plynného helia potrubím při teplotě nad nulou žádný únik nenastal.
Práce na opravách únikuZda byly výše zmíněné úpravy dostačující tedy mohlo rozhodnout jedině natankování nádrže tekutým vodíkem a kyslíkem stejně jako před startem. Tento proces začal na rampě 39A dnes ve 12:52 SELČ a krátce po 15. hodině, kdy byla nádrž plná asi z 98 procent, technici a pracovníci Kennedyho kosmického střediska otevřeli šampaňské: nebyl zaznamenán žádný únik. Startu STS-127 teď již nic nebrání. Na následné tiskové konferenci letový ředitel Pete Nickolenko prohlásil: "Nezaznamenali jsem naprosto žádné známky úniku. Budeme ještě pokračovat s analýzou dat a náš další krok je odsouhlasit start." Ten je tedy prozatím naplánován na 12. července v 1:39 ráno SELČ. Posádku STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym čeká v úterý 7. července cesta na floridský kosmodrom a o pět dní později, doufejme, výlet na ISS.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil.
NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri.
Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1.
Prepracovaná verzia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats
4.11. až 7.11.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
