Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
V italské Neapoli dnes 20. listopadu začala dvoudenní konference Evropské kosmické agentury (ESA). Celkem dvacet ministrů členských států ESA včetně českého šéfa resortu dopravy Pavla Dobeše, pod jehož úřad české kosmické aktivity primárně spadají, jedná o šestnácti nových volitelných programech ESA v hodnotě bezmála osmi miliard eur. Česká delegace zamířila na konferenci se záměrem značně zredukovat své aktivity v rámci ESA, což může podle České kosmické kanceláře ohrozit kontinuitu řady slibných českých kosmických projektů.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

„Vládou minulý týden schválený návrh ministerstva dopravy počítá jen s finančním přispěním ministerstva školství. Rozsah navrhovaných programů se oproti roku 2008 výrazně snížil na účast pouze v pěti nových programech v hodnotě necelých deseti milionů eur. Tento návrh nepočítá s účastí ani v jednom z klíčových technologických programů či v programu pro vývoj nosných raket, v němž se již podařilo prosadit několika českým firmám, a dokonce neuvádí ani účast v programech pro vývoj nové generace systému Galileo a družicové telekomunikace,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

„Definitivní výsledek účasti České republiky se v číslech dozvíme až po skončení rady ESA na ministerské úrovni. Lze se jen dohadovat k jakému rozhodnutí česká delegace, složená ze zástupců šesti ministerských rezortů, dojde. Stávající situace však budí silné obavy, že bude přerušena kontinuita řady slibných českých kosmických projektů. Je zřejmé, že Evropská kosmická agentura pro jejich řešení najde jiné zájemce například v nových členských zemích, jako je Polsko či Rumunsko,“ dodává Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Česká pracoviště se na kosmických projektech podílejí dlouhodobě
Česká republika se ministerské konference ESA poprvé účastnila v listopadu 2008, při svém vstupu do této organizace. Jako nováček se zavázala k účasti v deseti programech, které pokrývají širokou paletu kosmického výzkumu a technologického vývoje, včetně vývoje nových družic pro dálkový průzkum Země, navigačního systému Galileo či telekomunikace, výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici, vývoje nové generace nosných raket nebo modulu pro přistání na Měsíci.

Česká pracoviště tak v rámci deseti tematicky zaměřených programů získala přístup k evropským kosmickým zakázkám v hodnotě dvaceti tří milionů eur. Tyto programy v současné době probíhají nebo se chýlí ke konci a na zhruba čtyřiceti konkrétních zakázkách se podílí již více než dvacet českých odborných pracovišť.

„Kosmický výzkum a vývoj je dlouhodobá záležitost a konkrétní problém bývá řešen i deset a více let. Jednotlivé projekty tak na sebe velmi často navazují. Účast pracoviště na projektu v jeho raných fázích výrazně zvyšuje naději, že bude na projektu pracovat i později. Pokud však dojde k přerušení této kontinuity, pak hrozí nebezpečí, že se českým pracovištím již nepodaří do rozjetého vlaku znovu naskočit,“ vysvětluje Jan Kolář.

„Příkladem může být účast českých vědecko-průmyslových týmů na vývoji přístrojů sondy pro výzkum Slunce s názvem Solar Orbiter. Aktivní spolupráce českých odborníků v mezinárodních týmech odpovědných za stavbu sondy začala již před mnoha lety, ačkoli její start je naplánován až na rok 2017. Případné nesplnění finančních závazků může způsobit nejen zpoždění celého projektu, ale i fakticky ohrozit celou misi, nemluvě o mezinárodní ztrátě důvěryhodnosti české strany jako spolehlivého projektového partnera,“ uzavírá Kolář.




O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: ESA


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »