Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
V italské Neapoli dnes 20. listopadu začala dvoudenní konference Evropské kosmické agentury (ESA). Celkem dvacet ministrů členských států ESA včetně českého šéfa resortu dopravy Pavla Dobeše, pod jehož úřad české kosmické aktivity primárně spadají, jedná o šestnácti nových volitelných programech ESA v hodnotě bezmála osmi miliard eur. Česká delegace zamířila na konferenci se záměrem značně zredukovat své aktivity v rámci ESA, což může podle České kosmické kanceláře ohrozit kontinuitu řady slibných českých kosmických projektů.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

„Vládou minulý týden schválený návrh ministerstva dopravy počítá jen s finančním přispěním ministerstva školství. Rozsah navrhovaných programů se oproti roku 2008 výrazně snížil na účast pouze v pěti nových programech v hodnotě necelých deseti milionů eur. Tento návrh nepočítá s účastí ani v jednom z klíčových technologických programů či v programu pro vývoj nosných raket, v němž se již podařilo prosadit několika českým firmám, a dokonce neuvádí ani účast v programech pro vývoj nové generace systému Galileo a družicové telekomunikace,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

„Definitivní výsledek účasti České republiky se v číslech dozvíme až po skončení rady ESA na ministerské úrovni. Lze se jen dohadovat k jakému rozhodnutí česká delegace, složená ze zástupců šesti ministerských rezortů, dojde. Stávající situace však budí silné obavy, že bude přerušena kontinuita řady slibných českých kosmických projektů. Je zřejmé, že Evropská kosmická agentura pro jejich řešení najde jiné zájemce například v nových členských zemích, jako je Polsko či Rumunsko,“ dodává Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Česká pracoviště se na kosmických projektech podílejí dlouhodobě
Česká republika se ministerské konference ESA poprvé účastnila v listopadu 2008, při svém vstupu do této organizace. Jako nováček se zavázala k účasti v deseti programech, které pokrývají širokou paletu kosmického výzkumu a technologického vývoje, včetně vývoje nových družic pro dálkový průzkum Země, navigačního systému Galileo či telekomunikace, výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici, vývoje nové generace nosných raket nebo modulu pro přistání na Měsíci.

Česká pracoviště tak v rámci deseti tematicky zaměřených programů získala přístup k evropským kosmickým zakázkám v hodnotě dvaceti tří milionů eur. Tyto programy v současné době probíhají nebo se chýlí ke konci a na zhruba čtyřiceti konkrétních zakázkách se podílí již více než dvacet českých odborných pracovišť.

„Kosmický výzkum a vývoj je dlouhodobá záležitost a konkrétní problém bývá řešen i deset a více let. Jednotlivé projekty tak na sebe velmi často navazují. Účast pracoviště na projektu v jeho raných fázích výrazně zvyšuje naději, že bude na projektu pracovat i později. Pokud však dojde k přerušení této kontinuity, pak hrozí nebezpečí, že se českým pracovištím již nepodaří do rozjetého vlaku znovu naskočit,“ vysvětluje Jan Kolář.

„Příkladem může být účast českých vědecko-průmyslových týmů na vývoji přístrojů sondy pro výzkum Slunce s názvem Solar Orbiter. Aktivní spolupráce českých odborníků v mezinárodních týmech odpovědných za stavbu sondy začala již před mnoha lety, ačkoli její start je naplánován až na rok 2017. Případné nesplnění finančních závazků může způsobit nejen zpoždění celého projektu, ale i fakticky ohrozit celou misi, nemluvě o mezinárodní ztrátě důvěryhodnosti české strany jako spolehlivého projektového partnera,“ uzavírá Kolář.




O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: ESA


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »