Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express bude hledat život na Zemi
Petr Kubala Vytisknout článek

Venus Express bude hledat život na Zemi

Venus_Express_3.jpg
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.

Venus Express pořídil první fotografii Země ve viditelné a infračervené části spektra pomocí spektrometru VIRTIS již krátce po svém startu v listopadu 2005. Vědci přišli s nápadem, aby sonda pozorovala Zemi častěji přímo z oběžné dráhy okolo Venuše. Pokud je postavení Země a Venuše ideální, pozoruje evropská sonda modrou planetu dvakrát až třikrát měsíčně. Za poslední dva roky bylo takto získáno na 40 snímků.

Cennost těchto snímků spočívá v tom, že se na nich Země zobrazí jen jako jasně zářící bod o velikosti asi jednoho pixelu. Na fotografii nelze rozeznat žádné detaily jako např. kontinenty. Cílem je ověřit, zda i z takové fotografie lze vyčíst, že se na Zemi nachází život, nebo spíše, že je naše planeta k životu vhodná. Důvod? Astronomové by mohli mít v nejbližších desetiletích ve vesmíru dalekohledy, schopné podobným způsobem zobrazit planety u cizích hvězd. Planety, které obíhají v zóně života, tedy v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, že se na jejich povrchu může vyskytovat voda v kapalném stavu.

Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého  v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Obrázek: stopy metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), ozónu (03) a oxidu dusičitého (N20) v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.


Zjistit, zda je exoplaneta vhodná pro život nebude nic jednoduchého. Můžeme v její atmosféře zaznamenat vodu, kyslík, či metan, ale to nic neznamená. Takové molekuly najdeme i v atmosférách planet, pro život naprosto nevhodných. Pozorování Země tak může být vhodným trenažérem.

Tým vědců se nyní zaměřuje například na srovnávání snímků oceánů a kontinentů. Na fotografiích sice detaily spatřit nelze, přesto se ve spektru může lišit oceán a kontinent. Doufejme, že se získané zkušenosti budou již brzy hodit. Bohužel bychom však neměli hýřit příliš velkým optimismem. V budoucnu sice budeme moci nacházet exoplanety zemského typu a budeme zřejmě schopni říci, zda jsou či nejsou vhodné pro život. Prokázat či vyvrátit skutečnou přítomnost života na jejich povrchu však nebude umět zřejmě nikdy…

Zdroj: spaceref.com, ESA




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »