Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express bude hledat život na Zemi
Petr Kubala Vytisknout článek

Venus Express bude hledat život na Zemi

Venus_Express_3.jpg
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.

Venus Express pořídil první fotografii Země ve viditelné a infračervené části spektra pomocí spektrometru VIRTIS již krátce po svém startu v listopadu 2005. Vědci přišli s nápadem, aby sonda pozorovala Zemi častěji přímo z oběžné dráhy okolo Venuše. Pokud je postavení Země a Venuše ideální, pozoruje evropská sonda modrou planetu dvakrát až třikrát měsíčně. Za poslední dva roky bylo takto získáno na 40 snímků.

Cennost těchto snímků spočívá v tom, že se na nich Země zobrazí jen jako jasně zářící bod o velikosti asi jednoho pixelu. Na fotografii nelze rozeznat žádné detaily jako např. kontinenty. Cílem je ověřit, zda i z takové fotografie lze vyčíst, že se na Zemi nachází život, nebo spíše, že je naše planeta k životu vhodná. Důvod? Astronomové by mohli mít v nejbližších desetiletích ve vesmíru dalekohledy, schopné podobným způsobem zobrazit planety u cizích hvězd. Planety, které obíhají v zóně života, tedy v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, že se na jejich povrchu může vyskytovat voda v kapalném stavu.

Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého  v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Obrázek: stopy metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), ozónu (03) a oxidu dusičitého (N20) v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.


Zjistit, zda je exoplaneta vhodná pro život nebude nic jednoduchého. Můžeme v její atmosféře zaznamenat vodu, kyslík, či metan, ale to nic neznamená. Takové molekuly najdeme i v atmosférách planet, pro život naprosto nevhodných. Pozorování Země tak může být vhodným trenažérem.

Tým vědců se nyní zaměřuje například na srovnávání snímků oceánů a kontinentů. Na fotografiích sice detaily spatřit nelze, přesto se ve spektru může lišit oceán a kontinent. Doufejme, že se získané zkušenosti budou již brzy hodit. Bohužel bychom však neměli hýřit příliš velkým optimismem. V budoucnu sice budeme moci nacházet exoplanety zemského typu a budeme zřejmě schopni říci, zda jsou či nejsou vhodné pro život. Prokázat či vyvrátit skutečnou přítomnost života na jejich povrchu však nebude umět zřejmě nikdy…

Zdroj: spaceref.com, ESA




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »