Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express bude hledat život na Zemi
Petr Kubala Vytisknout článek

Venus Express bude hledat život na Zemi

Venus_Express_3.jpg
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.

Venus Express pořídil první fotografii Země ve viditelné a infračervené části spektra pomocí spektrometru VIRTIS již krátce po svém startu v listopadu 2005. Vědci přišli s nápadem, aby sonda pozorovala Zemi častěji přímo z oběžné dráhy okolo Venuše. Pokud je postavení Země a Venuše ideální, pozoruje evropská sonda modrou planetu dvakrát až třikrát měsíčně. Za poslední dva roky bylo takto získáno na 40 snímků.

Cennost těchto snímků spočívá v tom, že se na nich Země zobrazí jen jako jasně zářící bod o velikosti asi jednoho pixelu. Na fotografii nelze rozeznat žádné detaily jako např. kontinenty. Cílem je ověřit, zda i z takové fotografie lze vyčíst, že se na Zemi nachází život, nebo spíše, že je naše planeta k životu vhodná. Důvod? Astronomové by mohli mít v nejbližších desetiletích ve vesmíru dalekohledy, schopné podobným způsobem zobrazit planety u cizích hvězd. Planety, které obíhají v zóně života, tedy v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, že se na jejich povrchu může vyskytovat voda v kapalném stavu.

Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého  v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Stopy metanu, oxidu uhličitého, ozónu a oxidu dusičitého v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.
Obrázek: stopy metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), ozónu (03) a oxidu dusičitého (N20) v zemské atmosféře z měření sondy Venus Express.


Zjistit, zda je exoplaneta vhodná pro život nebude nic jednoduchého. Můžeme v její atmosféře zaznamenat vodu, kyslík, či metan, ale to nic neznamená. Takové molekuly najdeme i v atmosférách planet, pro život naprosto nevhodných. Pozorování Země tak může být vhodným trenažérem.

Tým vědců se nyní zaměřuje například na srovnávání snímků oceánů a kontinentů. Na fotografiích sice detaily spatřit nelze, přesto se ve spektru může lišit oceán a kontinent. Doufejme, že se získané zkušenosti budou již brzy hodit. Bohužel bychom však neměli hýřit příliš velkým optimismem. V budoucnu sice budeme moci nacházet exoplanety zemského typu a budeme zřejmě schopni říci, zda jsou či nejsou vhodné pro život. Prokázat či vyvrátit skutečnou přítomnost života na jejich povrchu však nebude umět zřejmě nikdy…

Zdroj: spaceref.com, ESA




O autorovi



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »