Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express snižuje oběžnou dráhu

Venus Express snižuje oběžnou dráhu

VenusExpress_1.jpg
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.

Tyto operační manévry k navedení sondy blíže k povrchu planety budou realizovány v průběhu července. Na novou oběžnou dráhu bude sonda Venus Express "usazena" 4. 8. 2008.

Až doposud se sonda nacházela na velmi protáhlé eliptické polární dráze. Její pericentrum (bod na dráze, kde se sonda pohybuje nejblíže k planetě) se nacházelo ve vzdálenosti 250 až 400 km, její apocentrum (nejvzdálenější bod dráhy) se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 66 000 km. Poloha pericentra byla lokalizována nad 84° s. š.

Tato excentrická oběžná dráha byla zvolena ke snadnějšímu a dlouhodobějšímu pozorování jižní polokoule planety během delšího oběhu sondy na této části dráhy, a severní polokoule a oblasti kolem severního pólu planety při pozorování z menší vzdálenosti.

Pericentrum nové oběžné dráhy sondy se nyní bude nacházet ve výšce 185 až 300 km. To přinese následující výhody pro vědecký výzkum:

Výzkum magnetického pole v oblasti severního pólu Venuše;
Studium plazmy v okolním prostředí - ve spodní ionosféře;
Nepřímé odvození hustoty planetární atmosféry měřením urychlování či brždění, způsobeného vlivem atmosféry planety na kosmickou sondu při oběhu blíže k povrchu Venuše.

Snižování oběžné dráhy sondy Venus Express je prvním krokem velmi ambiciózní strategie. Záměrem je snížit výšku oběžné dráhy nad povrchem planety do hustější atmosféry, přičemž hodnota brždění sondy bude určována palubním akcelerometrem.

Jako další krok může sonda Venus Express testovat metodu označovanou jako aerobraking, což je technika, která využívá odporu atmosféry ke snížení rychlosti sondy (bez spotřeby pohonných látek) a z toho vyplývající změny oběžné dráhy řízeným manévrem.

Evropská kosmická sonda Venus Express byla vypuštěna 9. 11. 2005 pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Na oběžnou dráhu kolem Venuše byla navedena 11. 4. 2006. Za první dva roky, tj. do 11. 4. 2008 sonda překonala vzdálenost 141 miliónů km na oběžné dráze kolem Venuše. Na Zemi přitom předala 1277 Gigabitů dat, což odpovídá zhruba 34 DVD.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »