Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Nenechte si ujít videohovor s Paolim Nespoli 4. prosince 2017.
Autor: NASA.

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.

Akci pořádá vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury ESERO. Je určena učitelům středních a vyšších stupňů základních škol a účast na ní je ZDARMA. Přihlásit se mohou také vážní zájemci o vesmírnou problematiku a kosmonautiku. S případnými dotazy se obracejte na jana.maresova@sciencein.cz nebo na Lukáše Holmana: lukas.holman@sciencein.cz. Kromě Přírodovědecké fakulty UK je partnerem také Nadace Depostum Bonum, ČVUTMobilní planetárium.

VIDEOHOVOR S PAOLEM NESPOLI NA PALUBĚ ISS

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 5-10 Přivítací proslov Lukáš Holman ISS movie
13:10 10 Přivítací proslov Českého vysokého učení technického v Praze Jiří Žára (ČVUT) PPT
13:20 5 Spojení a pozdravy do dalších míst Česka Lukáš Holman  
13:25 20 ESA & ESERO Slawomir Zdybski ??
13:45 30 Mimozemský život Michal Bursa PPT
14:15 30 Chemie ve vesmíru, důkazy o životě Petr Šmejkal PPT,
14:40   Spojení s centrem Erasmus    
14:45 15 Přestávka    
14:55   Spojení mezi ESA a Českem    
15:00 30 Pozemské organizmy ve vesmíru Stanislav Mihulka PPT
15:30 30 Kosmická fyzika Jan Lukačevič PPT
16:00 10 Pozdrav od moderátora ESA ESA  
16:10 5 Česká republika zdraví celý svět Lukáš Holman  
16:15 5 Rakousko zdraví celý svět Andreas Bauer  
16:20 5 Finsko zdraví celý svět    
16:25 5 Itálie zdraví celý svět    
16:30 10 Samostatná lokální videa    
16:40 20 IFC    
17:00 5 Závěrečné poznámky účastníků Lukáš Holman  
17:05 5 Shrnutí IFC (InFlight Call) Lukáš Holman / Pavel Suchan  
17:10 10 Přestávka    
17:20 30 Poslouchej světlo, pozoruj zvuk UDiF  
17:50 10 Vesmírný kvíz    
18:00 10 Diskuze a závěrečný proslov    
18:10 10 Konec IFC (InFlight Call)    

Další souběžné aktivity

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 13-18 Měsíční základna – virtuální realita ČVUT Praha Virtual reality device
13:00 13-18 Mobilní planetárium    

--------
*Jak uvedl Michal Václavík pro Kosmonautix.cz, první videohovor se uskutečnil již v roce 2009: „Na Konferenci ASE 2009 na ČVUT v roce 2009 se jednalo o předem natočený pozdrav pro účastníky pouštěný ze záznamu (své kolegy tehdy z vesmíru pozdravil Frank De Winne a Robert Thirsk). První živý videohovor z ČR se uskutečnil s Frankem de Winnem 23. října 2009 v rámci Space Exploration Conference pořádané ministerstvem školství za odborné podpory České kosmické kanceláře.“



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, NASA, ISS, Paoli Nespoli


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »