Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí
Vít Straka Vytisknout článek

Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí

leodebris.jpg
Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.

Setkání se zúčastnilo okolo 300 lidí z NASA, Pentagonu, Evropské kosmické agentury, dále tu byli k vidění představitelé Ruska a Japonska. Skupina diskutovala o nejrůznějších možnostech "uklízení" na oběžné dráze, včetně použití laserů, slunečních plachetnic, svazování fragmentů kosmického smetí anebo jeho přesun na méně používanou oběžnou dráhu. Tato problematika ale rozhodně není jednoduchá, snahy o odstraňování kosmického odpadu z vesmíru se objevily už v 70. letech ale pokaždé padly kvůli technickým nebo ekonomickým překážkám. Několik návrhů na vyčištění oběžné dráhy se jeví jako technicky proveditelné ale mohou opět narazit na potíže s financováním. A toto si chce vzít za úkol Pentagon. Jeho studie nám má ukázat technicky a ekonomicky schůdné cesty k vyřešení problému kosmického odpadu. To je podle odborníků pouze jediné: nějakým způsobem jej dostat pryč z oběžné dráhy.

Situace je vážně alarmující. V současné době se na nízké oběžné dráze nachází asi 15 000 objektů větších než 10 cm, jedná se o zbytky nebo celky vysloužilých satelitů a vyhořelé stupně nosných raket. A to nepočítáme stovky tisíc fragmentů menších než dlaň, z nichž některé jsou tak malé, že nemohou být sledovány radary. Situace se výrazně zhoršila dvakrát za poslední tři roky. V lednu 2007 Čína v rámci testu zbraně proti satelitům zničila vlastní meteorologickou družici, čímž na oběžné dráze vytvořila oblak, čítající 3000 kusů smetí. Letos v únoru zase došlo na nízké oběžné dráze ke kolizi nefunkčního ruského satelitu a americké komunikační družice, přičemž vzniklo 2000 nových trosek.

Podle odborníků bude toto číslo růst. Při aktuálním stavu kosmického smetí na oběžné dráze se podobné kolize dají očekávat každých zhruba pět let, během tohoto století by k tomu docházelo čím dál častěji. Světové kosmické agentury přijaly pravidla, které mají situaci zlepšit. Týkají se snížení pravděpodobnosti orbitálních kolizí a stanovují zákony pro zacházení s vysloužilými satelity. Tady také může nastat problém. Satelit, nyní létající na oběžné dráze jako nefunkční, je majetkem státu, jež jej vypustil, takže při jeho likvidaci by mohla být nutná mezinárodní dohoda.

407723main_s129e009317_hires.jpg
Kosmické smetí je jedním z nejpalčivějších problémů současné kosmonautiky. Zbytky starých družic ohrožují ty aktivní a do nebezpečí kolize se často dostává i Mezinárodní kosmická stanice, neustále obydlena posádkou. K žádné kolizi zatím naštěstí nedošlo. Kvůli kosmickému smetí byla dokonce málem zrušena poslední mise k Hubbleovu teleskopu, jež se uskutečnila letos v květnu. Odborníci se shodují, že čím rychleji se něco podnikne, tím lépe. Jinak se situace bude jen zhoršovat.

Zdroj:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »