Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí
Vít Straka Vytisknout článek

Vojenská agentura se zabývá řešením problému kosmického smetí

leodebris.jpg
Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.

Setkání se zúčastnilo okolo 300 lidí z NASA, Pentagonu, Evropské kosmické agentury, dále tu byli k vidění představitelé Ruska a Japonska. Skupina diskutovala o nejrůznějších možnostech "uklízení" na oběžné dráze, včetně použití laserů, slunečních plachetnic, svazování fragmentů kosmického smetí anebo jeho přesun na méně používanou oběžnou dráhu. Tato problematika ale rozhodně není jednoduchá, snahy o odstraňování kosmického odpadu z vesmíru se objevily už v 70. letech ale pokaždé padly kvůli technickým nebo ekonomickým překážkám. Několik návrhů na vyčištění oběžné dráhy se jeví jako technicky proveditelné ale mohou opět narazit na potíže s financováním. A toto si chce vzít za úkol Pentagon. Jeho studie nám má ukázat technicky a ekonomicky schůdné cesty k vyřešení problému kosmického odpadu. To je podle odborníků pouze jediné: nějakým způsobem jej dostat pryč z oběžné dráhy.

Situace je vážně alarmující. V současné době se na nízké oběžné dráze nachází asi 15 000 objektů větších než 10 cm, jedná se o zbytky nebo celky vysloužilých satelitů a vyhořelé stupně nosných raket. A to nepočítáme stovky tisíc fragmentů menších než dlaň, z nichž některé jsou tak malé, že nemohou být sledovány radary. Situace se výrazně zhoršila dvakrát za poslední tři roky. V lednu 2007 Čína v rámci testu zbraně proti satelitům zničila vlastní meteorologickou družici, čímž na oběžné dráze vytvořila oblak, čítající 3000 kusů smetí. Letos v únoru zase došlo na nízké oběžné dráze ke kolizi nefunkčního ruského satelitu a americké komunikační družice, přičemž vzniklo 2000 nových trosek.

Podle odborníků bude toto číslo růst. Při aktuálním stavu kosmického smetí na oběžné dráze se podobné kolize dají očekávat každých zhruba pět let, během tohoto století by k tomu docházelo čím dál častěji. Světové kosmické agentury přijaly pravidla, které mají situaci zlepšit. Týkají se snížení pravděpodobnosti orbitálních kolizí a stanovují zákony pro zacházení s vysloužilými satelity. Tady také může nastat problém. Satelit, nyní létající na oběžné dráze jako nefunkční, je majetkem státu, jež jej vypustil, takže při jeho likvidaci by mohla být nutná mezinárodní dohoda.

407723main_s129e009317_hires.jpg
Kosmické smetí je jedním z nejpalčivějších problémů současné kosmonautiky. Zbytky starých družic ohrožují ty aktivní a do nebezpečí kolize se často dostává i Mezinárodní kosmická stanice, neustále obydlena posádkou. K žádné kolizi zatím naštěstí nedošlo. Kvůli kosmickému smetí byla dokonce málem zrušena poslední mise k Hubbleovu teleskopu, jež se uskutečnila letos v květnu. Odborníci se shodují, že čím rychleji se něco podnikne, tím lépe. Jinak se situace bude jen zhoršovat.

Zdroj:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »