Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechno nejlepší, ISS!
Vít Straka Vytisknout článek

Všechno nejlepší, ISS!

ISS v červnu 2008
ISS v červnu 2008
Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici, která ve čtvrtek oslavila 10. narozeniny.

Její historie se začala psát 20. listopadu 1998, kdy z Bajkonuru odstartovala ruská raketa Proton s modulem Zarja. Modul je však považován spíše za americký, protože jeho výrobu v Moskvě a vypuštění financovala americká strana. V prosinci se Zarja na oběžné dráze setkala s raketoplánem Endeavour STS-88, který nesl druhý modul - Unity. Tím stavba započala. Na začátku listopadu 2000 k ISS dopravil Sojuz TM-31 první stálou posádku ve složení William Shepherd, Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Výstavba pokračovala dále, posádky se střídaly. Velké ochromení tohoto projektu způsobila až havárie Columbie v roce 2003. Následovala více než 2-letá odmlka v letech raketoplánů, ISS také strádala, Rusko ji nezvládalo zásobovat a její stálá posádka musela být zredukována ze 3 na 2 členy (potřebné minimum je 2,5 člověka). Lety raketoplánů ale byly obnoveny, stálé posádky zase začaly čítat 3 členy, stavba pokračovala.

Dnes stanice sestává z 18 modulů, váží přes 300 tun, její obytný prostor činí 358 krychlových metrů a Zemi obletěla už asi 51 000krát. Svoje 10. narozeniny oslavila ve čtvrtek, v době návštěvy raketoplánu Endeavour STS-126, jehož posádka v ten den provedla 2. kosmickou vycházku mise. Toto výročí si připomněli také sami astronauti (projev ,na začátku start Zarji). Spousta z nich už ostatně s obdivem vzpomínala na pohled na stanici z blížícího se raketoplánu.

Na závěr bych snad ještě připomněl, že poslední týden v listopadu nás čekají velmi pěkné večerní přelety (tabulka).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »