Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechno nejlepší, ISS!
Vít Straka Vytisknout článek

Všechno nejlepší, ISS!

ISS v červnu 2008
ISS v červnu 2008
Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici, která ve čtvrtek oslavila 10. narozeniny.

Její historie se začala psát 20. listopadu 1998, kdy z Bajkonuru odstartovala ruská raketa Proton s modulem Zarja. Modul je však považován spíše za americký, protože jeho výrobu v Moskvě a vypuštění financovala americká strana. V prosinci se Zarja na oběžné dráze setkala s raketoplánem Endeavour STS-88, který nesl druhý modul - Unity. Tím stavba započala. Na začátku listopadu 2000 k ISS dopravil Sojuz TM-31 první stálou posádku ve složení William Shepherd, Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Výstavba pokračovala dále, posádky se střídaly. Velké ochromení tohoto projektu způsobila až havárie Columbie v roce 2003. Následovala více než 2-letá odmlka v letech raketoplánů, ISS také strádala, Rusko ji nezvládalo zásobovat a její stálá posádka musela být zredukována ze 3 na 2 členy (potřebné minimum je 2,5 člověka). Lety raketoplánů ale byly obnoveny, stálé posádky zase začaly čítat 3 členy, stavba pokračovala.

Dnes stanice sestává z 18 modulů, váží přes 300 tun, její obytný prostor činí 358 krychlových metrů a Zemi obletěla už asi 51 000krát. Svoje 10. narozeniny oslavila ve čtvrtek, v době návštěvy raketoplánu Endeavour STS-126, jehož posádka v ten den provedla 2. kosmickou vycházku mise. Toto výročí si připomněli také sami astronauti (projev ,na začátku start Zarji). Spousta z nich už ostatně s obdivem vzpomínala na pohled na stanici z blížícího se raketoplánu.

Na závěr bych snad ještě připomněl, že poslední týden v listopadu nás čekají velmi pěkné večerní přelety (tabulka).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

polární záře

fotograficky zachytitelná v Krkonoších přes velkou oblačnost

Další informace »