Výprava za Surveyorem 3
Posádku tvořili velitel Charles Conrad, pilot velitelské sekce Richard Gordon a pilot lunárního modulu Alan Bean (mimochodem, Conrad a Gordon spolu letěli už v Gemini 11 a vytvořili do té doby nevídaný výškový rekord 1368 km, při kterém jako první pozemšťané proletěli Van Allenovými radiačními pásy, rekord byl překonán až při misi Apolla 8). Start Apolla 12 se uskutečnil 14. listopadu 1969 i přes nepříznivé počasí. Husté mraky visely jen pár set metrů nad zemí a lilo jako z konve. Prekérnější ovšem byla povětrnostní situace, která však nakonec přece jen zůstala v limitech a v čase T-12 minut dostala dvanáctka povolení ke startu. Všechno šlo normálně. Aspoň první půlminutu po startu. Po 36 sekundách letu, ve výšce asi 3 kilometry, do nosné rakety Saturn V udeřil blesk a dočasně vyřadil dodávku proudu z palivových baterií.
Cílovou plochou pro lunární modul Intrepid byl kráter Surveyor v Oceánu bouří. Kráter pojmenovaný po sondě Surveyor 3, která poblíž něj přistála v dubnu 1967 a vysílala na Zemi vůbec první televizní záběry z povrchu Měsíce. Conrad a Bean měli za úkol sondu nalézt a její kameru vzít s sebou zpátky, kvůli studiu dlouhodobého působení měsíčního prostředí na takové přístroje. Ovšem přistát tak přesně na Měsíci byl úkol nelehký (Apollo 11 dosedlo skoro 5 km od plánovaného místa). Vše se ale nakonec zdárně podařilo a astronauté to z Intrepidu k sondě měli asi jen 180 metrů. Čekaly je 2 vycházky v Oceánu bouří. Surveyoru ale patřila až ta druhá, při první měly být rozmístěny vědecké přístroje, vztyčena vlajka ale především uvedena do provozu první barevná kamera na Měsíci (jedenáctka měla černobílou). Samozřejmě smůla nechodí po horách ale po lidech a po Měsíci. Těžko říct, co se kameře stalo. Podle oficiální verze ji Bean omylem namířil do Slunce a spálil čidlo, on sám ale uvádí, že si ničeho takového není vědom. Každopádně první barevné vysílání z Měsíce proběhlo až při misi Apolla 14 (možná si vzpomenete na Shepardův golfový švih, který předvedl před kamerou).
Zdroj:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
