Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výstup astronautů z ISS byl nouzově přerušen kvůli záhadné vodě ve skafandru
Vít Straka Vytisknout článek

Výstup astronautů z ISS byl nouzově přerušen kvůli záhadné vodě ve skafandru

Luca při výstupu 16. 7. 2013, jen chvíli před ohlášením prvních potíží Autor: NASA
Luca při výstupu 16. 7. 2013, jen chvíli před ohlášením prvních potíží
Autor: NASA
Luca Parmitano – současný obyvatel Mezinárodní kosmické stanice v rámci 36. dlouhodobé posádky a zároveň první italský občan, který podnikl výstup ve skafandru mimo kosmické plavidlo. Včera zahájil svoji již druhou kosmickou vycházku, která však musela být nouzově a akutně ukončena, protože Lucovi se začalo ve skafandru hromadit více a více vody. Jak to s Lucou dopadlo a kde se tam ta voda vzala?

Jak padlo v úvodu, astronaut Luca Parmitano sice není prvním obyvatelem stanice z řad občanů Itálie, je to však první italský astronaut, který absolvoval kosmický výstup ve skafandru. Svoji premiéru v tomto směru si úspěšně odbyl již minulé úterý, tj. 9. července, kdy opustil interiér stanice spolu s americkým kolegou Chrisem Cassidym na 6 hodin a 7 minut, během kterých bez nějaké mimořádné situace splnili všechny stanovené úkoly, týkající se údržby stanice, příprav na přílet nového modulu a vědecké činnosti.

Dlouhodobý plán provozu ISS však vyžadoval po dotyčné dvojici ještě jednu vycházku, protože úkolů venku bylo více. Výstup číslo dvě byl zahájen přesně o týden později, v úterý 16. července (mimo jiné 44 let po startu Apolla 11) ve 13:57 SELČ a změnil se postupem událostí ve slušné drama. Ale k tomu se dostaneme.

Výstup zahájili Chris a Luca dokonce s 18minutovým předstihem oproti plánu, když ještě uvnitř přechodové komory modulu Quest přepnuli své skafandry na vlastní baterie. Zezačátku jim šla práce od ruky a splnili první dva úkoly na seznamu. Chris nainstaloval na příhradový nosník Z1 několik spojovacích kabelů, které umožní letové kontrole přesměrovat vedení elektrické energie ze solárních panelů v případě nějaké poruchy, Luca instaloval elektrické a datové kabely mezi americkou a ruskou částí stanice v rámci příprav na připojení ruské laboratoře Nauka v příštím roce. Také ještě stihl zapojit několik datových kabelů do platformy pro práci robotické paže Canadarm2 na ruském segmentu komplexu.

Luca Parmitano upevněný na konec robotické paže během minulé vycházky 9. 7. 2013 Autor: NASA
Luca Parmitano upevněný na konec robotické paže během minulé vycházky 9. 7. 2013
Autor: NASA
Pak si ovšem Luca všiml, že senzor, kontrolující množství vydechovaného oxidu uhličitého v jeho skafandru náhle přestal fungovat (jak se později ne příliš překvapivě ukázalo, zřejmě se namočil). Ohlásil tuto skutečnost řídícímu středisku v Houstonu, které si však bylo vědomo, že toto se bohužel při kosmických výstupech stává častěji a nefunkčnost senzoru se dá kompenzovat sledováním telemetrických dat ze skafandru letovými kontrolory a otázkami na pocity astronauta skrze jeho mikrofon a sluchátka.

O nějakých jen šest minut později Luca ohlásil, že cítí nějakou tekutinu na zadní části své hlavy.

„Nechápu, odkud to teče,“ řekl.

„Musí to být z tvé nádržky na pití,“ odpověděl mu kolega Chris Cassidy. „Můžeš tu vodu prostě vypít?“

Astronauti mají při kosmických výstupech ve skafandrech k dispozici nádržku s pitnou vodou a brčko, aby během několikahodinové náročné práce nedošlo k dehydrataci.

O několik minut později šel Chris Lucu zkontrolovat a Chrisova zpráva vedla v podstatě k ukončení výstupu.

„Ta tekutina na tvém čele tedy není pot?“ ptal se Chris při pohledu do Lucovy helmy skrze hledí. Luca tvrdil, že ne.

O dalších pár minut zkoumání problému později řekl Chris Houstonu, že Lucova nádržka s pitím je skoro určitě prázdná a zhruba litr vody má Luca v přilbě za hlavou.

„Ne, to je míň,“ opravil ho Parmitano. „Je to zhruba půl litru.“

Jenže množství vody se zvětšovalo a začalo pronikat do přední části helmy.

„Odkud to teče? Je toho strašně moc,“ divil se Luca.

Řídící středisko v Houstonu sleduje výstup 16. 7. 2013 Autor: NASA
Řídící středisko v Houstonu sleduje výstup 16. 7. 2013
Autor: NASA
Když si Luca začal stěžovat, že má vodu už i v očích, v Houstonu věděli, že výstup pokračovat nemůže a musí být co nejdříve ukončen, přestože uniklá voda nepředstavovala svým množstvím akutní ohrožení Lucova zdraví.

„Chrisi a Luco, kluci, podle toho, co jsme od Lucy slyšeli, má už vodu i v očích a její množství stoupá, takže bude nejlepší výstup ukončit,“ řekl spacewalkerům astronaut Shane Kimbrough z Houstonu. „Takže Luco, vrať se zpátky do přechodové komory. Chrisi, ty uklidíš pár věcí a za několik minut se vrátíš taky.“

Luca se bez problémů dostal do přechodové komory za Chrisovy asistence, přestože už měl vodu v očích, uších a v ústech a vody stále přibývalo. Výstup skončil v 15:29 SELČ, po jedné hodině a 32 minutách, asi půl hodiny po příkazu z Houstonu k návratu do stanice, zahájením napouštění vzduchu a tlakování přechodové komory. O dalších osm minut později, již skoro 40 minut od příkazu k návratu, posádka stanice otevřela poklop do přechodové komory, Lucovi rychle pomohla z helmy a vodu vysušila ručníky. Luca byl naštěstí v pořádku.

Zkrácený záznam výstupu byl převzat z NASA:

Celkové množství uniklé vody v jeho skafandru činilo asi litr až litr a půl. „Představte si, že strčíte hlavu do rybího akvárka,“ řekl letový ředitel David Korth, vedoucí směny v řídícím středisku během výstupu. „Strčte hlavu do akvárka a zkuste se projít. Není to nic lehkého.“

Pohled na Lucu Parmitana v přechodové komoře 9. července 2013 Autor: NASA
Pohled na Lucu Parmitana v přechodové komoře 9. července 2013
Autor: NASA
Zdroj uniklé vody je však stále záhadou a prací pro techniky na příští dny. V podstatě máme tři podezřelé: zmiňovaná nádržka na pití, kterou podezřívali sami astronauti během výstupu, dle NASA to však ona asi nebyla. Druhým podezřelým bylo Lucovo tělo ve smyslu potu, na to však bylo uniklé kapaliny příliš mnoho.

Pravděpodobným zdrojem je tedy netěsnost v chladícím okruhu skafandru, který obsahuje asi čtyři litry vody. NASA sama však zdaleka nemá jasno a zdrojem „záhadné“ vody se intenzivně zabývá. Úkoly, které dvojice včera již nestihla splnit, naštěstí patří do kategorie méně důležitých a přestože se zopakování výstupu plánuje, nespěchá to. Dle managementu programu ISS to klidně může být v následujících týdnech anebo měsících. Nejdříve je nutné přesně porozumět povaze závady, která vyústila v hromadění vody ve skafandru, a zajistit, aby se to již neopakovalo.

Včerejší vycházka byla již šestou pro Chrise Cassidyho a druhou pro Luca Parmitana. Šlo o 171. kosmický výstup v rámci programu ISS a pátý tento rok. Co se týče programu ISS, již 112 astronautů strávilo vně stanice prací ve skafandru přes 1075 hodin, tedy skoro 45 dnů.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »