Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výtvarná soutěž pro děti - Do kosmu s Krtečkem

Výtvarná soutěž pro děti - Do kosmu s Krtečkem

Logo mise s Krtečkem
Logo mise s Krtečkem
Česká kosmická kancelář, Americké centrum Velvyslanectví USA v Praze a Astronomický ústav AV ČR vyhlašují výtvarnou soutěž pro děti Do kosmu s Krtečkem.

DO KOSMU S KRTEČKEM

Soutěž je otevřena všem zájemcům ve věku do 16 roků v kategoriích
  • 2D výtvarné umění (kresba, malba, fotografie, max. formát A3)
  • 3D výtvarné umění (socha, prostorový objekt, max. plocha základny 50x50 cm)
Zvláštní vyhlášenou kategorií je kategorie Poezie (česky nebo anglicky, bez dalších omezení)

Téma soutěžních prací se musí vztahovat k mimořádné události, kterou je kosmický let „Českého krtečka“ v raketoplánu Endeavour STS-134 na Mezinárodní kosmickou stanici ISS společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem.

Organizátoři upozorňují, že soutěžní práce musí obsahovat nejen tématiku „Krtečka“ ale i související tématiku vesmíru, cesty do vesmíru, rakety, raketoplánu, nebo jakýchkoliv další vesmírnou tématiku reálnou, bájnou či vymyšlenou…

Způsob a forma provedení, ani žádné další omezení soutěžních prací nejsou určeny. Počet soutěžních prací od jednoho autora omezen není. Soutěžící se může zapojit i do více kategorií.

Soutěž je rozdělena do dvou věkových skupin
  • do 10 roků (ke dni ukončení soutěže, tj. 31.5.2011)
  • od 10 do 16 roků (v roce 2011)
Krtek a raketa
Krtek a raketa
Výtvarné soutěžní práce musí být předány organizátorům nejpozději do 31. května 2011, a to v „papírovém“ provedení (nikoliv pouze elektronicky).
Soutěžní práce v kategorii „Poezie“ mohou být předány elektronicky na e-mailovou adresu
halousek@czechspace.cz v termínu do 31. května 2011.

Kontaktní adresa pro odevzdání soutěžních prací (poštou nebo osobně):
Česká kosmická kancelář - Centrum studentských aktivit
Prvního pluku 17
186 00 Praha 8 - Libeň

Kontakt, informace:
Milan Halousek, vedoucí Odboru vzdělávání, tel. 602 153 564, e-mail: halousek@czechspace.cz

Odevzdávané soutěžní práce musí obsahovat na rubové straně nebo přiloženém štítku: Název soutěžní práce, jméno, příjmení, datum narození a poštovní adresu soutěžícího, kontaktní e-mail nebo telefon.
Odevzdáním soutěžní práce souhlasí autor se zveřejněním práce a základních osobních údajů (jméno, příjmení, rok narození nebo věk, město bydliště) na webových stránkách organizátorů a při závěrečné výstavě.
Vítězné práce budou oceněny drobnými cenami organizátorů, které budou vítězům předány na závěrečném slavnostním setkání. Odevzdané výtvarné práce nebudou soutěžícím vraceny (možno domluvit osobní vrácení především u 3D soutěžních exponátů).

Další informace o soutěži najdete na webových stránkách
www.czechspace.cz
www.dokosmuskrtkem.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »