Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

Určitou dobu po navedení budou prováděny korekce dráhy tak, aby byla sonda umístěna na pracovní oběžnou dráhu. Pravděpodobně v květnu zahájí sonda vědecký výzkum druhé planety Sluneční soustavy (podle vzdálenosti od Slunce). Zatím Evropská kosmická agentura ESA, která je provozovatelem sondy VENUS EXPRESS, vydala prohlášení k astronomům-amatérům, které vyzvala k účasti na projektu pozorování Venuše s názvem VAOP (Venus Amateur Observing Project). Jak bylo uveřejněno, pozorování astronomů-amatérů doplní údaje, které budou získány přístroji na palubě sondy VENUS EXPRESS.

Je pravdou, že vedení projektu VAOP především očekává účast "profesionálních" astronomů-amatérů, kteří jsou vybaveni velkými dalekohledy a kvalitními kamerami s řadou filtrů. Od pozemních pozorovatelů se očekává získávání fotografií atmosféry a oblačnosti Venuše, pořizovaných ve viditelném, blízkém infračerveném a blízkém ultrafialovém světle (tj. na vlnových délkách 350 až 1000 nm).

Venus_amater.jpg

Kamery, pracující ve stejných oblastech elektromagnetického záření, jsou nainstalovány i na palubě sondy VENUS EXPRESS. Přestože záběry z kamer na palubě sondy budou mnohem detailnější, důležitá budou i méně kvalitní pozemní pozorování. Sonda totiž nemůže provádět monitorování oblačnosti Venuše nepřetržitě. Nastanou určitá období, kdy povrch Venuše bude viditelný ze Země, avšak nebude se nacházet v objektivech kamer na sondě (vzhledem k charakteru její oběžné dráhy). Pozemní pozorování mohou zaplnit časové "mezery" v pořizování snímků z paluby kosmické sondy, a dále to bude dobré srovnání výsledků, získaných pomocí dvou různých metod výzkumu.

Podrobnější informace najde zájemce na uvedených internetových stránkách.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »