Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

Určitou dobu po navedení budou prováděny korekce dráhy tak, aby byla sonda umístěna na pracovní oběžnou dráhu. Pravděpodobně v květnu zahájí sonda vědecký výzkum druhé planety Sluneční soustavy (podle vzdálenosti od Slunce). Zatím Evropská kosmická agentura ESA, která je provozovatelem sondy VENUS EXPRESS, vydala prohlášení k astronomům-amatérům, které vyzvala k účasti na projektu pozorování Venuše s názvem VAOP (Venus Amateur Observing Project). Jak bylo uveřejněno, pozorování astronomů-amatérů doplní údaje, které budou získány přístroji na palubě sondy VENUS EXPRESS.

Je pravdou, že vedení projektu VAOP především očekává účast "profesionálních" astronomů-amatérů, kteří jsou vybaveni velkými dalekohledy a kvalitními kamerami s řadou filtrů. Od pozemních pozorovatelů se očekává získávání fotografií atmosféry a oblačnosti Venuše, pořizovaných ve viditelném, blízkém infračerveném a blízkém ultrafialovém světle (tj. na vlnových délkách 350 až 1000 nm).

Venus_amater.jpg

Kamery, pracující ve stejných oblastech elektromagnetického záření, jsou nainstalovány i na palubě sondy VENUS EXPRESS. Přestože záběry z kamer na palubě sondy budou mnohem detailnější, důležitá budou i méně kvalitní pozemní pozorování. Sonda totiž nemůže provádět monitorování oblačnosti Venuše nepřetržitě. Nastanou určitá období, kdy povrch Venuše bude viditelný ze Země, avšak nebude se nacházet v objektivech kamer na sondě (vzhledem k charakteru její oběžné dráhy). Pozemní pozorování mohou zaplnit časové "mezery" v pořizování snímků z paluby kosmické sondy, a dále to bude dobré srovnání výsledků, získaných pomocí dvou různých metod výzkumu.

Podrobnější informace najde zájemce na uvedených internetových stránkách.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



6. vesmírný týden 2025

6. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

☺️

Nečekané ale je tam ✌️????

Další informace »