Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

Určitou dobu po navedení budou prováděny korekce dráhy tak, aby byla sonda umístěna na pracovní oběžnou dráhu. Pravděpodobně v květnu zahájí sonda vědecký výzkum druhé planety Sluneční soustavy (podle vzdálenosti od Slunce). Zatím Evropská kosmická agentura ESA, která je provozovatelem sondy VENUS EXPRESS, vydala prohlášení k astronomům-amatérům, které vyzvala k účasti na projektu pozorování Venuše s názvem VAOP (Venus Amateur Observing Project). Jak bylo uveřejněno, pozorování astronomů-amatérů doplní údaje, které budou získány přístroji na palubě sondy VENUS EXPRESS.

Je pravdou, že vedení projektu VAOP především očekává účast "profesionálních" astronomů-amatérů, kteří jsou vybaveni velkými dalekohledy a kvalitními kamerami s řadou filtrů. Od pozemních pozorovatelů se očekává získávání fotografií atmosféry a oblačnosti Venuše, pořizovaných ve viditelném, blízkém infračerveném a blízkém ultrafialovém světle (tj. na vlnových délkách 350 až 1000 nm).

Venus_amater.jpg

Kamery, pracující ve stejných oblastech elektromagnetického záření, jsou nainstalovány i na palubě sondy VENUS EXPRESS. Přestože záběry z kamer na palubě sondy budou mnohem detailnější, důležitá budou i méně kvalitní pozemní pozorování. Sonda totiž nemůže provádět monitorování oblačnosti Venuše nepřetržitě. Nastanou určitá období, kdy povrch Venuše bude viditelný ze Země, avšak nebude se nacházet v objektivech kamer na sondě (vzhledem k charakteru její oběžné dráhy). Pozemní pozorování mohou zaplnit časové "mezery" v pořizování snímků z paluby kosmické sondy, a dále to bude dobré srovnání výsledků, získaných pomocí dvou různých metod výzkumu.

Podrobnější informace najde zájemce na uvedených internetových stránkách.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2022

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní Slunce

Skvrny vysoký kontrast ráno

Další informace »