Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

Určitou dobu po navedení budou prováděny korekce dráhy tak, aby byla sonda umístěna na pracovní oběžnou dráhu. Pravděpodobně v květnu zahájí sonda vědecký výzkum druhé planety Sluneční soustavy (podle vzdálenosti od Slunce). Zatím Evropská kosmická agentura ESA, která je provozovatelem sondy VENUS EXPRESS, vydala prohlášení k astronomům-amatérům, které vyzvala k účasti na projektu pozorování Venuše s názvem VAOP (Venus Amateur Observing Project). Jak bylo uveřejněno, pozorování astronomů-amatérů doplní údaje, které budou získány přístroji na palubě sondy VENUS EXPRESS.

Je pravdou, že vedení projektu VAOP především očekává účast "profesionálních" astronomů-amatérů, kteří jsou vybaveni velkými dalekohledy a kvalitními kamerami s řadou filtrů. Od pozemních pozorovatelů se očekává získávání fotografií atmosféry a oblačnosti Venuše, pořizovaných ve viditelném, blízkém infračerveném a blízkém ultrafialovém světle (tj. na vlnových délkách 350 až 1000 nm).

Venus_amater.jpg

Kamery, pracující ve stejných oblastech elektromagnetického záření, jsou nainstalovány i na palubě sondy VENUS EXPRESS. Přestože záběry z kamer na palubě sondy budou mnohem detailnější, důležitá budou i méně kvalitní pozemní pozorování. Sonda totiž nemůže provádět monitorování oblačnosti Venuše nepřetržitě. Nastanou určitá období, kdy povrch Venuše bude viditelný ze Země, avšak nebude se nacházet v objektivech kamer na sondě (vzhledem k charakteru její oběžné dráhy). Pozemní pozorování mohou zaplnit časové "mezery" v pořizování snímků z paluby kosmické sondy, a dále to bude dobré srovnání výsledků, získaných pomocí dvou různých metod výzkumu.

Podrobnější informace najde zájemce na uvedených internetových stránkách.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »