Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  X-37B - raketoplán vojenského letectva USA

X-37B - raketoplán vojenského letectva USA

Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37B
Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37B
Vojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Jako reakci na písemné dotazy tiskový mluvčí Air Force řekl, že start bezpilotního raketoplánu je naplánován na 19. 4. 2010 pomocí rakety Atlas 5 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. Okřídlený raketoplán X-37-B je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).

Uveřejněné fotografie byly publikovány v časopise Air & Space Magazine. Air Force je poskytla i pro Spaceflight Now. Představitelé Air Force odmítali dřívější žádosti o rozhovor, týkající se vývoje bezpilotního raketoplánu.

Miniraketoplán měří na délku 8,8 m a je vysoký téměř 3 m. Rozpětí křídel je 4,6 m a startovní hmotnost, uváděná v dokumentech Air Force, je více než 5000 kg.

Raketoplán X-37B (OTV) bude při startu ukryt uvnitř aerodynamického krytu o průměru 5,5 m. Raketa Atlas 5 odstartuje v konfiguraci 501 s velkým kuželovitým krytem vpředu, bez urychlovacích stupňů na tuhou pohonnou látku a s jedním urychlovacím stupněm Centaur, k němuž bude raketoplán připojen.

Raketoplán OTV byl vyroben ve firmě Boeing Phantom Works, Kalifornie. Na jeho vývoji se podílelo několik firem včetně NASA, Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), Air Force a další. Ke startu bude připravován na Cape Canaveral asi 2 měsíce před plánovaným termínem. Informoval o tom Andrew Bourland, tiskový mluvčí velitelství Air Force.

Zatím nebylo oznámeno, jak dlouho zůstane raketoplán X-37B na oběžné dráze. Přistávací manévr proběhne klouzavým letem v automatickém režimu. Pro přistání bude s největší pravděpodobností vybrána dlouhá přistávací dráha na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii, upravená pro přistání kosmických raketoplánů, která je dlouhá 4600 m a široká 61 m.

V roce 2006 byla provedena série zkoušek v podvěsu a při volném letu, přičemž bylo využito letounu White Knight ve vlastnictví soukromé firmy Scaled Composites. Pojížděcí zkoušky se uskutečnily v roce 2007 na základně Vandenberg.

Zkušební miniraketoplán X-40A
Zkušební miniraketoplán X-40A
X-37B je prototypem bezpilotního raketoplánu. První exemplář je určen především pro atmosférické zkoušky. Další let se pravděpodobně uskuteční v roce 2011. Původně se počítalo s vypuštěním v nákladovém prostoru raketoplánu Space Shuttle. V operačním nasazení se počítá s délkou pobytu na oběžné dráze do 21 dnů.

Na oběžné dráze může provádět sběr špionážních informací, vypouštění malých satelitů, testování různého vybavení pro vojenské účely apod.

Miniraketoplán X-37B je zvětšená varianta (120 %) raketoplánu X-40A od stejného výrobce, který byl při atmosférických zkouškách vynášen pomocí helikoptéry a na zemském povrchu přistával na padáku. Zkoušky probíhaly v roce 1998. Raketoplán X-40A nebyl vybaven systémem tepelné ochrany, neobsahoval raketové motory, přístrojové vybavení a další systémy.

Zdroj: www.spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »