Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z Evropy ke hvězdám aneb kosmonautika evropských států

Z Evropy ke hvězdám aneb kosmonautika evropských států

Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Československý kosmonaut Vladimír Remek.
k 30.výročí kosmického letu Vladimíra Remka

Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila na termín od 3. do 14.března 2008 výstavu Z EVROPY KE HVĚZDÁM aneb KOSMONAUTIKA EVROPSKÝCH STÁTŮ. Výstava představí evropskou kosmonautiku na velkoformátových barevných snímcích, na modelech ze soukromých sbírek i prostřednictvím originálních exponátů z kosmického letu Vladimíra Remka zapůjčených Vojenským historickým ústavem Praha.

Prvních sedmnáct let vývoje kosmonautiky se posádky pilotovaných kosmických letů rekrutovaly pouze z občanů tehdejšího SSSR a USA. Prvním kosmonautem „třetí země“ se stal v roce 1978 Vladimír Remek, občan tehdejšího Československa na palubě sovětské orbitální stanice Saljut 6. Dosud do vesmíru odstartovalo 467 kosmonautů, z toho 48 kosmonautek, z 36 států světa, včetně mezinárodních posádek.

Česká republika jako pokračovatel bývalého Československa se může vykázat dosti bohatou tradicí kosmického výzkumu. Československo bylo velmi aktivním členem mezinárodního programu Interkosmos. V současnosti je pro rozvoj českých aktivit spojených s kosmonautikou klíčová především mezinárodní spolupráce v rámci Evropy, na které společně pracují všechny členské státy Evropské unie a Evropské kosmické agentury ESA. Spolupráce s ESA od roku 1996 má pro Českou republiku zásadní důležitost. Plnohodnotné členství České republiky v ESA se očekává v roce 2009.

Od startu prvního československého kosmonauta a českobudějovického rodáka Vladimíra Remka letos 2. března uplynulo 30 let (1978 – 2008). Zatím se sice do kosmu další český občan nepodíval, avšak český kosmický program neskončil, naopak, pokračuje a dynamicky se rozvíjí. Garantem bude plnohodnotné členství ČR v ESA.

Výstava stručně připomíná též zahraniční kosmonauty hlásící se k československým kořenům včetně „prvního Jihočecha na Měsíci“ Eugena Cernana.

Výstavu můžete shlédnout v hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží od 3. do 14. března 2008, otevřeno je v pracovní dny od 9:00 do 16:00 hodin, a nadto výjimečně i v sobotu 8. března od 12:00 do 18:00 hodin a v neděli 9. března 2008 od 10:00 do 16:00 hodin. V sobotu 8. března a v neděli 9. března bude výstava doplněna promítáním filmů z oblasti kosmonautiky.

Výstavu připravili pracovníci Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti

Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
tel. 386 352 044
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »