Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.

Na dramatické okamžiky opět vzpomíná Boris Volynov. V době, kdy se stanice SALJUT 5 nacházela v zemském stínu, se neočekávaně ozvala siréna, zhaslo veškeré osvětlení a my jsme se ocitli v naprosté tmě. Vypnuly se všechny přístroje včetně regenerace atmosféry. Přerušena byla výroba kyslíku, a tak jsme se mohli spolehnout pouze na zásoby v ovzduší stanice. Naprostá tma - nevíte, kde je nahoře, kde je dole, kde jsou jednotlivé přístroje - pouze siréna je slyšet všude. Jen nepodlehnout panice! Nahmatali jsme ovládací pulty, vypnuli sirénu a poprvé jsme "uslyšeli" kosmické ticho. Bylo takové ticho, jako když se nacházíš v mrtvém městě... Tento pocit je jen pro silné nátury. Tak se projevuje naprostá prázdnota.

Předali jsme na Zemi šifrovanou zprávu, že na palubě stanice nastala havárie. Dvoustranné spojení v tom okamžiku neexistovalo, nacházeli jsme se mimo zónu slyšitelnosti, a tak nám Země nemohla pomoci. Museli jsme zjistit, co se stalo. Dehermetizace? Naštěstí ne. Bylo velmi problematické znovu oživit stanici, zapnout životně důležité přístroje. Systém stabilizace a orientace nefungoval, museli jsme se pokusit o ruční stabilizaci. Žolobov se přemístil do kosmické lodi SOJUZ, kde určoval polohu kosmické lodi vůči Zemi, pomocí vnitřního telefonu mě informoval o zjištěných údajích. Já jsem se pokusil představit si polohu stanice v prostoru a pomocí raketových motorů jsem upravoval její orientaci.

Jakmile se nám podařilo obnovit dodávku elektrické energie, znovu jsme na Zemi vyslali šifrovanou zprávu o havárii na orbitální stanici. Když jsme se dostali do oblasti rádiové slyšitelnosti, zjistili jsme, že v řídícím středisku neměli ani tušení o tom, co se dělo na stanici. Nepochopili, co se stalo. Znovu posíláme šifrovanou zprávu, ale to už opouštíme zónu slyšitelnosti a musíme se spolehnout sami na sebe. Co je hlavní, funkčnost stanice byla obnovena.

V důsledku vysoké stresové zátěže se u Žolobova objevily silné bolesti hlavy, které se nepodařilo odstranit žádnými léky, které byly na palubě stanice. Měl značné problémy se spánkem. Přestal cvičit, stále méně a méně se věnoval práci. Co jsme měli dělat ve dvou, musel jsem vykonávat pouze sám.

Řídící středisko jsme o vzniklé situaci informovali až později, snažili jsme se vše vyřešit sami. Nakonec jsme museli s pravdou ven. Řídící středisko rozhodlo o předčasném návratu posádky. Vhodné světelné podmínky v místě přistání měly nastat až za 5 dnů. Bylo proto rozhodnuto vzhledem ke zdravotnímu stavu Žolobova přistát co nejdříve, a to i v noci, kdy stanice přelétávala nad přistávací oblastí. Pomohl jsem Vitalijovi obléci a zkontrolovat skafandr a pak jsem se oblékl sám. Zaujali jsme místa v kosmické lodi a vydali příkaz k oddělení od orbitální stanice. Obvykle se do 10 sekund oba objekty oddělily - tentokrát se však nestalo nic. Vše jsem nahlásil na Zemi. Pokud se oddělení včas nepodaří, budeme nuceni vrátit se zpět na palubu Saljutu 5 a čekat na další instrukce ze Země. Avšak na příkaz z řídícího střediska se podařilo otevřít zámky, poutající kosmickou loď ke stanici a my jsme se konečně oddělili...

Přestože jsme se vraceli v noci, přistání bylo velmi hladké. Přistáli jsme totiž na pšeničném poli. Po otevření vstupního otvoru jsme byli doslova "zavaleni" spoustou nejrůznějších vůní, od kterých jsme v umělé atmosféře stanice docela odvykli. Byl konec srpna. Nezapomenutelný zážitek.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 3/2003
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »