Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.

Na dramatické okamžiky opět vzpomíná Boris Volynov. V době, kdy se stanice SALJUT 5 nacházela v zemském stínu, se neočekávaně ozvala siréna, zhaslo veškeré osvětlení a my jsme se ocitli v naprosté tmě. Vypnuly se všechny přístroje včetně regenerace atmosféry. Přerušena byla výroba kyslíku, a tak jsme se mohli spolehnout pouze na zásoby v ovzduší stanice. Naprostá tma - nevíte, kde je nahoře, kde je dole, kde jsou jednotlivé přístroje - pouze siréna je slyšet všude. Jen nepodlehnout panice! Nahmatali jsme ovládací pulty, vypnuli sirénu a poprvé jsme "uslyšeli" kosmické ticho. Bylo takové ticho, jako když se nacházíš v mrtvém městě... Tento pocit je jen pro silné nátury. Tak se projevuje naprostá prázdnota.

Předali jsme na Zemi šifrovanou zprávu, že na palubě stanice nastala havárie. Dvoustranné spojení v tom okamžiku neexistovalo, nacházeli jsme se mimo zónu slyšitelnosti, a tak nám Země nemohla pomoci. Museli jsme zjistit, co se stalo. Dehermetizace? Naštěstí ne. Bylo velmi problematické znovu oživit stanici, zapnout životně důležité přístroje. Systém stabilizace a orientace nefungoval, museli jsme se pokusit o ruční stabilizaci. Žolobov se přemístil do kosmické lodi SOJUZ, kde určoval polohu kosmické lodi vůči Zemi, pomocí vnitřního telefonu mě informoval o zjištěných údajích. Já jsem se pokusil představit si polohu stanice v prostoru a pomocí raketových motorů jsem upravoval její orientaci.

Jakmile se nám podařilo obnovit dodávku elektrické energie, znovu jsme na Zemi vyslali šifrovanou zprávu o havárii na orbitální stanici. Když jsme se dostali do oblasti rádiové slyšitelnosti, zjistili jsme, že v řídícím středisku neměli ani tušení o tom, co se dělo na stanici. Nepochopili, co se stalo. Znovu posíláme šifrovanou zprávu, ale to už opouštíme zónu slyšitelnosti a musíme se spolehnout sami na sebe. Co je hlavní, funkčnost stanice byla obnovena.

V důsledku vysoké stresové zátěže se u Žolobova objevily silné bolesti hlavy, které se nepodařilo odstranit žádnými léky, které byly na palubě stanice. Měl značné problémy se spánkem. Přestal cvičit, stále méně a méně se věnoval práci. Co jsme měli dělat ve dvou, musel jsem vykonávat pouze sám.

Řídící středisko jsme o vzniklé situaci informovali až později, snažili jsme se vše vyřešit sami. Nakonec jsme museli s pravdou ven. Řídící středisko rozhodlo o předčasném návratu posádky. Vhodné světelné podmínky v místě přistání měly nastat až za 5 dnů. Bylo proto rozhodnuto vzhledem ke zdravotnímu stavu Žolobova přistát co nejdříve, a to i v noci, kdy stanice přelétávala nad přistávací oblastí. Pomohl jsem Vitalijovi obléci a zkontrolovat skafandr a pak jsem se oblékl sám. Zaujali jsme místa v kosmické lodi a vydali příkaz k oddělení od orbitální stanice. Obvykle se do 10 sekund oba objekty oddělily - tentokrát se však nestalo nic. Vše jsem nahlásil na Zemi. Pokud se oddělení včas nepodaří, budeme nuceni vrátit se zpět na palubu Saljutu 5 a čekat na další instrukce ze Země. Avšak na příkaz z řídícího střediska se podařilo otevřít zámky, poutající kosmickou loď ke stanici a my jsme se konečně oddělili...

Přestože jsme se vraceli v noci, přistání bylo velmi hladké. Přistáli jsme totiž na pšeničném poli. Po otevření vstupního otvoru jsme byli doslova "zavaleni" spoustou nejrůznějších vůní, od kterých jsme v umělé atmosféře stanice docela odvykli. Byl konec srpna. Nezapomenutelný zážitek.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 3/2003
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »