Záhada jménem únik vodíku (snad) vyřešena

Externí nádrž raketoplánu (dále ET) zásobuje při startu jeho tři hlavní motory kapalným vodíkem a kyslíkem. Je to jediná část startující sestavy, která se nevrátí zpátky, protože je odhozena ve výšce zhruba 115 km na suborbitální dráze, takže po obletu poloviny planety shoří v zemské atmosféře. Před startem je do ní natankováno celkem 2 miliony litrů kapalného vodíku a kyslíku v hmotnostním poměru 5,5:1. Tekutý vodík (má teplotu asi -217°C) se uvnitř nádrže neustále odpařuje a je nutné určité množství této potenciálně nebezpečné páry odvádět dostatečně daleko od rampy. O to se stará otvor ve stěně této válcovité nádrže, z nějž vede plynný vodík od rampy 17cm široké potrubí, připojené k nádrži pyrotechnickým šroubem. Ten se při startu odpálí a oddělí větrací potrubí. Při březnovém pokusu o vypuštění raketoplánu Discovery STS-119 se ovšem stalo, že množství vodíku, procházejícího panelem GUCP, který připojuje potrubí k nádrži, překročilo tolerované množství 40 000 částic na milion. Po výměně vnitřních uzávěrů v GUCP pracoval systém o 4 dny později dobře.

Naprosto stejná závada potkala 13. června Endeavour. Po stejné proceduře, jež umožnila v březnu start STS-119, se ovšem 17. června situace opakovala. Start byl kvůli končícímu startovacímu oknu přeložen na červenec a NASA se pustila do řádného vyšetřování. Celou situaci komplikuje fakt, že pokusy, při kterých bylo potrubím vedeno plynné helium, únik nevyvolaly. Nastává jen při extrémně nízké teplotě, při které je do nádrže tankován vodík. Nicméně již několik dní po nezdařeném druhém pokusu o start byl znám nejpravděpodobnější důvod. Podrobná měření ukázaly, že panel GUCP, který obsahuje otvor do externí nádrže, do kterého je připojeno ventilační potrubí, je lehce pootočen z potřebné vertikální polohy. Jeho osa musí být rovnoběžná s osou nádrže a v tomto případě byla vychýlena o 0,69 stupně proti směru hodinových ručiček. To samozřejmě nedovoluje dokonalé připojení potrubí k nádrži a když je materiál navíc namáhán velmi nízkou teplotou, dochází k úniku.

Závada pravděpodobně vznikla při výrobě nádrže. NASA se momentálně chystá vyměnit hlavní uzávěr v panelu GUCP. Doteď byly používány tuhé, neohebné uzávěry z teflonu, nyní je zastoupí ohybatelné uzávěry, kterým pochopitelně případné vychýlení nebude tolik vadit. V plánu je také použití speciálních "podložek" při uchycení GUCP, čímž se sníží možnost jeho vychýlení. Přípravy k dalšímu pokusu o start 12. července v 1:39 SELČ vyvrcholí ve středu 1. července, kdy bude nádrž raketoplánu pokusně natankována palivem, přičemž budou sledovány případné úniky. NASA věří, že se již žádné neobjeví.

V této souvislosti se objevily zprávy (viz např. zde), že NASA podezírá své techniky ze sabotáží. Ti totiž s koncem letů raketoplánů (ke 30. září 2010) přijdou o místo a tak jsou takovéto průtahy v jejich zájmu. NASA ovšem jakékoliv podezření tohoto rázu popřela.

V červenci bude NASA opět s vypuštěním STS-127 čelit šibeničním termínům. Jakmile se 11. 7. otevře startovací okno, bude mít Endeavour jen 4 možnosti. 24. 7. totiž k ISS odstartuje ruská zásobovací loď Progress M-67, která může čekat na oběžné dráze pouze 5 dní, než se připojí ke stanici. V té době k ní z bezpečnostních důvodů nesmí být ukotven raketoplán. Pokud by se tedy start STS-127 nestihl před 14. červencem, let bude odložen do 27. července. A 18. srpna je očekáván start Discovery STS-128, který by se v tomto případě musel odložit.

Zdroje:

• www.cbsnews.com
• www.nasa.gov