Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záhada na Marsu: kdo očistil panely robota Opportunity?

Záhada na Marsu: kdo očistil panely robota Opportunity?

mars2003_rover.jpg
Zcela nepochopitelný úkaz zaregistrovali vědci, podílející se na řízení robota Opportunity, který již téměř rok zkoumá planetu Mars. Co nebo kdo průběžně "uklízí" prach, usazený na povrchu panelů slunečních baterií, které slouží jako sluneční "elektrárna", dodávající potřebnou elektrickou energii všem přístrojům pojízdné laboratoře? Připomeňme, že sonda byla vypuštěna ze Země 7. 7. 2003 a na povrchu Marsu úspěšně přistála 25. 1. 2004.

Sluneční baterie na Opportunity nyní dodávají přibližně 900 Wh elektrické energie denně, což se blíží maximální možné hodnotě. Pro srovnání, sluneční baterie druhého robota Spirit, který se nachází na opačné polokouli Marsu, dodávají pouze 400 Wh energie denně. Zřejmě z nějakých dosud neznámých příčin došlo k očištění horní plochy panelů slunečních baterií na Opportunity, vystavených slunečnímu záření, od nánosů prachu. Ještě nedávno dodávaly panely pouze 400 Wh denně. "Toto neočekávané a dosud nevysvětlené očištění solárních panelů udrží Opportunity fakticky ve skvělé formě i pro následující období," prohlásil Jim Erickson, vedoucí týmu robotů z NASA (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena).

Přinejmenším čtyři důvody mohly vést k tomu, že během posledních 6 měsíců vzrůstal výkon slunečních baterií robota Opportunity o 5 % denně během vynuceného nočního přerušení práce. Především řídící tým spekuluje o tom, že usazený prach na panelech smetl vítr, a nebo mráz mohl způsobit, že jinovatkou obalený prach postupně sklouzával z povrchu panelů. Rozdíl mezi výkonem slunečních baterií robotů Spirit a Opportunity může být také zčásti způsoben rozdílnou intenzitou slunečního záření v místech jejich působení.

Avšak záhada, proč pouze panely na Opportunity byly očištěny, zůstává. Obě vozidla se pohybují v různých oblastech. Spirit zkoumá "horskou" oblast s názvem Columbia Hills, zatímco Opportunity se zabýval studiem vnitřních stěn kráteru Endurrance. Vědci mají podezření, že tvar kráteru mohl vytvořit podmínky pro vznik malých větrných vírů, které uskutečnily velké "gruntování" panelů - není třeba spekulovat o tom, že to učinili Marťánci.

Jestliže tvar kráteru opravdu působil jako "mycí linka", pak tomuto čištění panelů bude konec. 12. prosince 2004 se Opportunity "vyškrábal" z kráteru a po jeho půlročním průzkumu se nyní bude věnovat studiu dalších zajímavých útvarů v jeho okolí, v oblasti Meridiani Planum. "Jestliže během dalších tří až čtyř měsíců bude robot stále fungovat a nebude docházet k dalšímu zvyšování výkonu slunečních baterií, pak bude jasné, že za pozorovaný jev může kráter," říká Erickson.

Opportunity_shield.jpg

Prvním novým úkolem Opportunity bude průzkum tepelného štítu, respektive jeho pozůstatků, které se nacházejí poblíž kráteru Endurrance. Tepelný štít chránil sondu při počátečním intenzivním brždění v atmosféře Marsu. Po snížení rychlosti se sonda snášela na padáku a již nepotřebný tepelný štít byl odhozen. První snímek tepelného štítu pořídil Opportunity 19. prosince ze vzdálenosti 130 metrů. Zbytky tepelného štítu zajímaly vědce již dříve, avšak přednost dostal výzkum kráteru Endurrance, a to i přesto, že nebylo jisté, zda se robotu podaří vyjet z kráteru zpět na okolní takřka rovinatý terén. Přiložený snímek byl pořízen 21. prosince pomocí panoramatické kamery robota Opportunity.

Zdroj: newscientist a nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »