Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záměna přístrojů pro rovery
Pavel Koten Vytisknout článek

Záměna přístrojů pro rovery

rover2_nasa_203.jpg
Drobné odchylky v měřeních dvojice spektrometrů, kterými jsou vybaveny oba rovery na Marsu, ukázaly, že při jejich sestavování došlo k záměně obou přístrojů. Zatímco Spirit je vybaven spektrometrem určeným původně pro Opportunity, druhý rover naopak pracuje s "jeho" přístrojem. Důležité objevy učiněné oběma rovery ale nejsou touto záměnou ovlivněny.

Připomeňme, že oba rovery přistály na povrchu Marsu v lednu loňského roku. Zatímco cílem roveru Spirit byl kráter Gusev, Opportunity dosedl v oblasti Meridiani Planum. Protože oba rovery jsou identické, jsou vybavené i stejnými přístroji. Jedním z nich je i spektrometr částic alfa a rentgenového záření. Měření spektrometru na palubě Opportunity ukazovala ve srovnání s daty získanými Spiritem vyšší koncentrace prvků jako hliník, sodík či hořčík, ačkoliv tyto by měly být všude po povrchu zhruba stejné. Ralf Gellert z Max Planck Institute v německém Mainzu, který spektrometry na roverech provozuje, se těmito naměřenými rozdíly detailně zabýval, ale dlouho nemohl najít správné vysvětlení. Nakonec prokázal, že při sestavování roverů došlo k záměně jejich spektrometrů.

Ačkoliv se jedná o totožné přístroje, jsou přeci jenom mezi nimi drobné rozdíly způsobené chování materiálů, z nichž jsou vyrobeny. Proto byl každý přístroj ještě před startem kalibrován s využitím vzorků známých hornin. Tato měření se nyní využívají pro kalibraci dat získaných přístroji přímo na Marsu. V důsledku záměny obou přístrojů jsou tedy nová data z Marsu zpracována s využitím špatných dat kalibračních. Protože ale rozdíly mezi oběma přístroji nejsou velké, výsledkem špatné kalibrace jsou jen velmi malé odchylky od reálných dat. Kromě toho, tento nedostatek je možno snadno napravit novým zpracováním získaných dat s využitím správných kalibrací.

Steve Squyres, který je vedoucím vědcem projektu obou roverů, říká, že korigovaná data z prvního roku působení na Marsu budou k dispozici velmi brzy. Podle jeho prohlášení neovlivní tyto korekce důkazy o výskyty vody v minulosti, které oba rovery na povrch planety získaly. A Ralf Gellert je spokojený, že už nyní nejsou mezi měřenými koncentracemi některých prvků rozdíly.

Zdroj:New Scientist.




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »