Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.

Čo je to pikobalón?

Pikobalón sa hovorí veľmi malej elektronickej sonde, vypustenej do vzduchu pomocou bežného párty balóna, aký si vieme kúpiť aj na hocijakom jarmoku. Takáto sonda je veľmi ľahká a používa senzory na meranie základných meteorologických veličín, ale kreativite sa medze nekladú. Prenos údajov je realizovaný rádiovým prenosom za pomoci voľných alebo rádioamatérskych pásiem. Pri správnom a presnom nafúkaní balóna héliom vieme dosiahnuť, aby sonda vyletela do určitej výšky okolo 10 až 15 km a aby sa tu vznášala, kým ju nejaké neduhy počasia nezničia, alebo neunikne plyn v balóne. Takéto pikobalóny sú dnes v kruhoch amatérskych balónových sond veľmi populárne lebo predstavujú zaujímavú výzvu z pohľadu hardvérového návrhu ale aj energeticky šetrného programovania a komunikácie.

Ako to funguje?

Sonda (pikonalón) sa priviaže k fóliovému balóniku, ktorý sa napustí vodíkom, prípadne héliom. Ťah balóna musí byť vyšší ako je samotná hmotnosť sondy, avšak len o veľmi málo - maximálne 2 gramy (približne 0,019 N). Je teda nutné použiť pri nafukovaní aj presnú váhu. V prípade, že by bol ťah vyšší, balón praskne a sonda spadne na Zem. Ak sme správne balón nafúkali po dosiahnutí letovej hladiny môže zostať lietať aj po niekoľko týždňov, či mesiacov. Dosiahnutá výška a dĺžka letu je závislá od použitého balónu, plynu ako aj hmotnosti samotnej sondy (picoBalloon-u).

Podmienky súťaže

  1. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený může zkonstruovat a vypustit 1 balon s 1 sondou.
  2. Balony budou hromadně vypuštěny v pondělí 4. března 2019 po 13.00 z Hvězdárny a planetária Brno. Event. změna času startu je možná pouze s ohledem na meteorologické podmínky.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži nesou konstruktéři, organizátoři zajistí zdarma pouze plnící helium a balóny Qualatex 36”.
  4. Jako doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 168 hodin (7 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  5. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoli místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  6. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.

Jak postupovat?

  1. Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na reditel@hvezdarna.cz
  2. V přihlášce prosím uveďte
    • název týmu
    • jména jednotlivých členů
    • pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název
    • kontakty – tj. e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu
  3. Uzavírka přihlášek je v úterý 19. února 2019 půlnoci (00:00).
  4. Zaregistrujte sa na picoballoon.sosa.sk a konzultujte průběžně vaše řešení se zkušenými techniky a konstruktéry
  5. Začněte stavět pikobalón.
  6. Veškeré náklady na konstrukci sondy, software, dopravu na místo startu, ubytování apod. si hradí sami účastníci.
  7. Dojděte 4. března 2019 po obědě na Hvězdárnu a planetárium Brno se svým výtvorem.
  8. Vypusťte balon a doufejte, že vaše sonda vydrží ve vzduchu nejdéle.

O co se soutěží?

  1. Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách) a něco na oslavu.
  2. Konstruktéři pěti nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno. Hlavními partnery jsou Czechinvest a S.A.B. Aerospace.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »