Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.

Čo je to pikobalón?

Pikobalón sa hovorí veľmi malej elektronickej sonde, vypustenej do vzduchu pomocou bežného párty balóna, aký si vieme kúpiť aj na hocijakom jarmoku. Takáto sonda je veľmi ľahká a používa senzory na meranie základných meteorologických veličín, ale kreativite sa medze nekladú. Prenos údajov je realizovaný rádiovým prenosom za pomoci voľných alebo rádioamatérskych pásiem. Pri správnom a presnom nafúkaní balóna héliom vieme dosiahnuť, aby sonda vyletela do určitej výšky okolo 10 až 15 km a aby sa tu vznášala, kým ju nejaké neduhy počasia nezničia, alebo neunikne plyn v balóne. Takéto pikobalóny sú dnes v kruhoch amatérskych balónových sond veľmi populárne lebo predstavujú zaujímavú výzvu z pohľadu hardvérového návrhu ale aj energeticky šetrného programovania a komunikácie.

Ako to funguje?

Sonda (pikonalón) sa priviaže k fóliovému balóniku, ktorý sa napustí vodíkom, prípadne héliom. Ťah balóna musí byť vyšší ako je samotná hmotnosť sondy, avšak len o veľmi málo - maximálne 2 gramy (približne 0,019 N). Je teda nutné použiť pri nafukovaní aj presnú váhu. V prípade, že by bol ťah vyšší, balón praskne a sonda spadne na Zem. Ak sme správne balón nafúkali po dosiahnutí letovej hladiny môže zostať lietať aj po niekoľko týždňov, či mesiacov. Dosiahnutá výška a dĺžka letu je závislá od použitého balónu, plynu ako aj hmotnosti samotnej sondy (picoBalloon-u).

Podmienky súťaže

  1. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený může zkonstruovat a vypustit 1 balon s 1 sondou.
  2. Balony budou hromadně vypuštěny v pondělí 4. března 2019 po 13.00 z Hvězdárny a planetária Brno. Event. změna času startu je možná pouze s ohledem na meteorologické podmínky.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži nesou konstruktéři, organizátoři zajistí zdarma pouze plnící helium a balóny Qualatex 36”.
  4. Jako doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 168 hodin (7 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  5. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoli místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  6. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.

Jak postupovat?

  1. Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na reditel@hvezdarna.cz
  2. V přihlášce prosím uveďte
    • název týmu
    • jména jednotlivých členů
    • pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název
    • kontakty – tj. e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu
  3. Uzavírka přihlášek je v úterý 19. února 2019 půlnoci (00:00).
  4. Zaregistrujte sa na picoballoon.sosa.sk a konzultujte průběžně vaše řešení se zkušenými techniky a konstruktéry
  5. Začněte stavět pikobalón.
  6. Veškeré náklady na konstrukci sondy, software, dopravu na místo startu, ubytování apod. si hradí sami účastníci.
  7. Dojděte 4. března 2019 po obědě na Hvězdárnu a planetárium Brno se svým výtvorem.
  8. Vypusťte balon a doufejte, že vaše sonda vydrží ve vzduchu nejdéle.

O co se soutěží?

  1. Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách) a něco na oslavu.
  2. Konstruktéři pěti nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno. Hlavními partnery jsou Czechinvest a S.A.B. Aerospace.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »