Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.

Čo je to pikobalón?

Pikobalón sa hovorí veľmi malej elektronickej sonde, vypustenej do vzduchu pomocou bežného párty balóna, aký si vieme kúpiť aj na hocijakom jarmoku. Takáto sonda je veľmi ľahká a používa senzory na meranie základných meteorologických veličín, ale kreativite sa medze nekladú. Prenos údajov je realizovaný rádiovým prenosom za pomoci voľných alebo rádioamatérskych pásiem. Pri správnom a presnom nafúkaní balóna héliom vieme dosiahnuť, aby sonda vyletela do určitej výšky okolo 10 až 15 km a aby sa tu vznášala, kým ju nejaké neduhy počasia nezničia, alebo neunikne plyn v balóne. Takéto pikobalóny sú dnes v kruhoch amatérskych balónových sond veľmi populárne lebo predstavujú zaujímavú výzvu z pohľadu hardvérového návrhu ale aj energeticky šetrného programovania a komunikácie.

Ako to funguje?

Sonda (pikonalón) sa priviaže k fóliovému balóniku, ktorý sa napustí vodíkom, prípadne héliom. Ťah balóna musí byť vyšší ako je samotná hmotnosť sondy, avšak len o veľmi málo - maximálne 2 gramy (približne 0,019 N). Je teda nutné použiť pri nafukovaní aj presnú váhu. V prípade, že by bol ťah vyšší, balón praskne a sonda spadne na Zem. Ak sme správne balón nafúkali po dosiahnutí letovej hladiny môže zostať lietať aj po niekoľko týždňov, či mesiacov. Dosiahnutá výška a dĺžka letu je závislá od použitého balónu, plynu ako aj hmotnosti samotnej sondy (picoBalloon-u).

Podmienky súťaže

  1. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený může zkonstruovat a vypustit 1 balon s 1 sondou.
  2. Balony budou hromadně vypuštěny v pondělí 4. března 2019 po 13.00 z Hvězdárny a planetária Brno. Event. změna času startu je možná pouze s ohledem na meteorologické podmínky.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži nesou konstruktéři, organizátoři zajistí zdarma pouze plnící helium a balóny Qualatex 36”.
  4. Jako doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 168 hodin (7 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  5. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoli místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  6. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.

Jak postupovat?

  1. Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na reditel@hvezdarna.cz
  2. V přihlášce prosím uveďte
    • název týmu
    • jména jednotlivých členů
    • pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název
    • kontakty – tj. e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu
  3. Uzavírka přihlášek je v úterý 19. února 2019 půlnoci (00:00).
  4. Zaregistrujte sa na picoballoon.sosa.sk a konzultujte průběžně vaše řešení se zkušenými techniky a konstruktéry
  5. Začněte stavět pikobalón.
  6. Veškeré náklady na konstrukci sondy, software, dopravu na místo startu, ubytování apod. si hradí sami účastníci.
  7. Dojděte 4. března 2019 po obědě na Hvězdárnu a planetárium Brno se svým výtvorem.
  8. Vypusťte balon a doufejte, že vaše sonda vydrží ve vzduchu nejdéle.

O co se soutěží?

  1. Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách) a něco na oslavu.
  2. Konstruktéři pěti nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno. Hlavními partnery jsou Czechinvest a S.A.B. Aerospace.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »