Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18

Start Expedice 23
Start Expedice 23
Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.

Čtěte také: Článek o posádce

6:29 V éteru je naprosté ticho, let Sojuzu ale i přes problémy se spojením probíhá podle plánu. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost.

6:25 Dostáváme živé záběry z kabiny lodi, spojení s kosmonauty je však velmi nekvalitní, chvílemi se ztrácí úplně.

6:21 Kosmickou loď čekají dnes a zítra korekční zážehy motorů, které postupně vyrovnají její rychlost se stanicí ISS. K té Sojuz dorazí v neděli ráno, zhruba 48 hodin po startu.

6:18

cabin.jpg
Sojuz je po oddělení od nosné rakety na výchozí oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů.

6:16 Zřejmé komunikační výpadky mezi Sojuzem a řídícím střediskem pokračují. Kromě toho je vše v pořádku, let probíhá dle plánu.

6:13 Devět minut od startu, třetí stupeň rakety byl vypnut a loď s posádkou se od něj oddělila. Třetí stupeň provede úhybný manévr a loď vyklopí své komunikační antény a solární panely.

6:12 NASA TV ukazuje živé záběry z kabiny Sojuzu, jsou zde však komunikační výpadky. Vše je v pořádku a probíhá podle plánu. Rychlost rakety je zhruba 6 km/s.

6:09 Ve výšce 176 kilometrů došlo k oddělení druhého stupně a zážehu třetího.

6:07 3 minuty od startu, došlo k odhození záchranné věže a aerodynamického krytu kosmické lodi.

6:06

Odhození prvního stupně
Odhození prvního stupně
Právě došlo k oddělení prvního stupně (čtyř postranních pomocných motorů). Raketa letí rychlostí asi 1500 metrů za sekundu.

6:04 Zážeh motorů prvního a druhého stupně, odklopení posledního ramena startovací rampy a start! Sojuz TMA-18 se vydává na svou půlroční pouť.

6:03 Raketa byla přepnuta na vlastní zdroje a bylo od ní odklopeno zásobovací rameno startovací rampy. Tekutý kyslík z nádrží se totiž neustále odpařuje a je třeba jej do poslední chvíle doplňovat. Vše je připraveno ke startu.

5:59 5 minut do startu, členové posádky zavírají hledí svých přilb, probíhá aktivace řídících panelů, které má k dispozici velitel lodi. Neobjevily se žádné technické potíže.

5:54 10 minut do startu, v současných chvílích jsou aktivovány gyroskopy a palubní zařízení pro záznam dat.

5:49

pad.jpg
Aktuální obrázek z Bajkonuru ukazuje, že obě hlavní obslužné věže byly odsunuty od nosiče (asi 45 minut před startem). Vše probíhá podle plánu.

5:45 Nosné rakety typu Sojuz už mají za sebou více než 1500 startů a to nejen s posádkami ale například i s meteorologickými nebo komunikačními satelity. Raketa má tři stupně a jako palivo používá petrolej a tekutý kyslík. Na kosmodromu Bajkonur jsou dvě startovací rampy pro mise Sojuz, dnes bude použita ta, ze které kdysi odstartoval Jurij Gagarin.

5:34 Do startu zbývá posledních 30 minut. Posádka na palubě lodi provádí zkoušky těsnosti svých skafandrů, probíhá aktivace záchranné věže rakety. Na NASA TV si můžeme připomenout dnešní aktivity kosmonautů.

5:30 Přejeme dobré ráno v tuto brzkou hodinu a jsme rádi, že jste se rozhodli sledovat náš přenos. Na záběrech TV NASA je vidět nosná raketa na rampě v kontrastu s nádherně jasnou oblohou. Posádka je v závěrečných fázích předstartovních prověrek systémů, nejsou zde žádné technické potíže.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »