Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18

Start Expedice 23
Start Expedice 23
Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.

Čtěte také: Článek o posádce

6:29 V éteru je naprosté ticho, let Sojuzu ale i přes problémy se spojením probíhá podle plánu. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost.

6:25 Dostáváme živé záběry z kabiny lodi, spojení s kosmonauty je však velmi nekvalitní, chvílemi se ztrácí úplně.

6:21 Kosmickou loď čekají dnes a zítra korekční zážehy motorů, které postupně vyrovnají její rychlost se stanicí ISS. K té Sojuz dorazí v neděli ráno, zhruba 48 hodin po startu.

6:18

cabin.jpg
Sojuz je po oddělení od nosné rakety na výchozí oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů.

6:16 Zřejmé komunikační výpadky mezi Sojuzem a řídícím střediskem pokračují. Kromě toho je vše v pořádku, let probíhá dle plánu.

6:13 Devět minut od startu, třetí stupeň rakety byl vypnut a loď s posádkou se od něj oddělila. Třetí stupeň provede úhybný manévr a loď vyklopí své komunikační antény a solární panely.

6:12 NASA TV ukazuje živé záběry z kabiny Sojuzu, jsou zde však komunikační výpadky. Vše je v pořádku a probíhá podle plánu. Rychlost rakety je zhruba 6 km/s.

6:09 Ve výšce 176 kilometrů došlo k oddělení druhého stupně a zážehu třetího.

6:07 3 minuty od startu, došlo k odhození záchranné věže a aerodynamického krytu kosmické lodi.

6:06

Odhození prvního stupně
Odhození prvního stupně
Právě došlo k oddělení prvního stupně (čtyř postranních pomocných motorů). Raketa letí rychlostí asi 1500 metrů za sekundu.

6:04 Zážeh motorů prvního a druhého stupně, odklopení posledního ramena startovací rampy a start! Sojuz TMA-18 se vydává na svou půlroční pouť.

6:03 Raketa byla přepnuta na vlastní zdroje a bylo od ní odklopeno zásobovací rameno startovací rampy. Tekutý kyslík z nádrží se totiž neustále odpařuje a je třeba jej do poslední chvíle doplňovat. Vše je připraveno ke startu.

5:59 5 minut do startu, členové posádky zavírají hledí svých přilb, probíhá aktivace řídících panelů, které má k dispozici velitel lodi. Neobjevily se žádné technické potíže.

5:54 10 minut do startu, v současných chvílích jsou aktivovány gyroskopy a palubní zařízení pro záznam dat.

5:49

pad.jpg
Aktuální obrázek z Bajkonuru ukazuje, že obě hlavní obslužné věže byly odsunuty od nosiče (asi 45 minut před startem). Vše probíhá podle plánu.

5:45 Nosné rakety typu Sojuz už mají za sebou více než 1500 startů a to nejen s posádkami ale například i s meteorologickými nebo komunikačními satelity. Raketa má tři stupně a jako palivo používá petrolej a tekutý kyslík. Na kosmodromu Bajkonur jsou dvě startovací rampy pro mise Sojuz, dnes bude použita ta, ze které kdysi odstartoval Jurij Gagarin.

5:34 Do startu zbývá posledních 30 minut. Posádka na palubě lodi provádí zkoušky těsnosti svých skafandrů, probíhá aktivace záchranné věže rakety. Na NASA TV si můžeme připomenout dnešní aktivity kosmonautů.

5:30 Přejeme dobré ráno v tuto brzkou hodinu a jsme rádi, že jste se rozhodli sledovat náš přenos. Na záběrech TV NASA je vidět nosná raketa na rampě v kontrastu s nádherně jasnou oblohou. Posádka je v závěrečných fázích předstartovních prověrek systémů, nejsou zde žádné technické potíže.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »