Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam: online přenos startu kosmické lodi Sojuz TMA-18

Start Expedice 23
Start Expedice 23
Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.

Čtěte také: Článek o posádce

6:29 V éteru je naprosté ticho, let Sojuzu ale i přes problémy se spojením probíhá podle plánu. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost.

6:25 Dostáváme živé záběry z kabiny lodi, spojení s kosmonauty je však velmi nekvalitní, chvílemi se ztrácí úplně.

6:21 Kosmickou loď čekají dnes a zítra korekční zážehy motorů, které postupně vyrovnají její rychlost se stanicí ISS. K té Sojuz dorazí v neděli ráno, zhruba 48 hodin po startu.

6:18

cabin.jpg
Sojuz je po oddělení od nosné rakety na výchozí oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů.

6:16 Zřejmé komunikační výpadky mezi Sojuzem a řídícím střediskem pokračují. Kromě toho je vše v pořádku, let probíhá dle plánu.

6:13 Devět minut od startu, třetí stupeň rakety byl vypnut a loď s posádkou se od něj oddělila. Třetí stupeň provede úhybný manévr a loď vyklopí své komunikační antény a solární panely.

6:12 NASA TV ukazuje živé záběry z kabiny Sojuzu, jsou zde však komunikační výpadky. Vše je v pořádku a probíhá podle plánu. Rychlost rakety je zhruba 6 km/s.

6:09 Ve výšce 176 kilometrů došlo k oddělení druhého stupně a zážehu třetího.

6:07 3 minuty od startu, došlo k odhození záchranné věže a aerodynamického krytu kosmické lodi.

6:06

Odhození prvního stupně
Odhození prvního stupně
Právě došlo k oddělení prvního stupně (čtyř postranních pomocných motorů). Raketa letí rychlostí asi 1500 metrů za sekundu.

6:04 Zážeh motorů prvního a druhého stupně, odklopení posledního ramena startovací rampy a start! Sojuz TMA-18 se vydává na svou půlroční pouť.

6:03 Raketa byla přepnuta na vlastní zdroje a bylo od ní odklopeno zásobovací rameno startovací rampy. Tekutý kyslík z nádrží se totiž neustále odpařuje a je třeba jej do poslední chvíle doplňovat. Vše je připraveno ke startu.

5:59 5 minut do startu, členové posádky zavírají hledí svých přilb, probíhá aktivace řídících panelů, které má k dispozici velitel lodi. Neobjevily se žádné technické potíže.

5:54 10 minut do startu, v současných chvílích jsou aktivovány gyroskopy a palubní zařízení pro záznam dat.

5:49

pad.jpg
Aktuální obrázek z Bajkonuru ukazuje, že obě hlavní obslužné věže byly odsunuty od nosiče (asi 45 minut před startem). Vše probíhá podle plánu.

5:45 Nosné rakety typu Sojuz už mají za sebou více než 1500 startů a to nejen s posádkami ale například i s meteorologickými nebo komunikačními satelity. Raketa má tři stupně a jako palivo používá petrolej a tekutý kyslík. Na kosmodromu Bajkonur jsou dvě startovací rampy pro mise Sojuz, dnes bude použita ta, ze které kdysi odstartoval Jurij Gagarin.

5:34 Do startu zbývá posledních 30 minut. Posádka na palubě lodi provádí zkoušky těsnosti svých skafandrů, probíhá aktivace záchranné věže rakety. Na NASA TV si můžeme připomenout dnešní aktivity kosmonautů.

5:30 Přejeme dobré ráno v tuto brzkou hodinu a jsme rádi, že jste se rozhodli sledovat náš přenos. Na záběrech TV NASA je vidět nosná raketa na rampě v kontrastu s nádherně jasnou oblohou. Posádka je v závěrečných fázích předstartovních prověrek systémů, nejsou zde žádné technické potíže.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »