Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS

sw_hf_hf_hf.jpg
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.

16:55 Dnešní kosmická vycházka je oficiálně za námi a Kotov se Surajevem pracují na natlakování kabiny, aby si mohli svléknout skafandry. Dnešní výstup byl v pořadí 137. určený k budování ISS a 24. ruský určený k budování ISS. Děkujeme za pozornost.

16:49 Kosmonauté právě uzavřeli poklop přechodové komory modulu Pirs, čímž oficiálně ukončili dnešní kosmický výstup, který trval 5 hodin a 44 minut.

16:30 Spacewalkeři pracují na posledním úkolu, při kterém odmontují z exteriéru modulu Pirs kontejner experimentu Biorisk, do konce výstupu zbývá už jen chvíle.

poisk.jpg
16:01 Kotov a Surajev právě fotografují všechnu svou dnešní práci odvedenou na exteriéru modulu Poisk. Za malou chvíli se přesunou zpět k modulu Pirs a vykonají poslední dnešní úkol.

15:30 Kosmonauti právě dokončují poslední úkoly spojené s modulem Poisk, konkrétně je nutné nainstalovat poslední kusy zábradlí a několik ventilů v oblasti poklopů přechodové komory. Po dokončení těchto úkonů už kosmonauty čeká jen vyzvednutí experimentu Biorisk.

15:18 Kotov a Surajev pracují s 30 až 40minutovým předstihem, jejich kosmický výstup měl podle plánu skončit asi v 16:45, podle všeho ale skončí dřív díky dobré a rychlé práci, kterou oba odvádějí.

15:04 Maxim Surajev opět odinstaloval několik již nepotřebných tepelných krytů a odhodí je stejně jako předchozí "várku".

target.jpg
14:54 Před chvílí byl na modul Poisk nainstalován sbližovací terč pro přilétající lodě, jeho podobu můžeme vidět na obrázku.

14:47 Poisk bude poprvé použit jako stykovací uzel příští čtvrtek, kdy k němu kosmonauté Surajev a Williams připojí loď Sojuz TMA-16, nyní ukotvenou k modulu Zvezda (přelet Sojuzu je nutný k uvolnění místa pro zásobovací loď Progress).

14:28 Dvojice kosmonautů dokončuje práci na propojování modulu Poisk kabely se stanicí, to umožní především jeho začlenění do navigačního systému Kurs.

13:55 Kotov a Surajev právě propojují Poisk s modulem Zvezda Ethernetovým kabelem. Všechno probíhá podle plánu, kosmonauté mají náskok oproti časovému plánu (pokud ovládáte základy ruského jazyka, najdete jej například zde).

13:30 Kotov a Surajev při dnešním výstupu nosí vylepšené ruské skafandry Orlan-MK. Tento model s počítačem, monitorujícím funkci přístrojů skafandru, byl poprvé vyzkoušen Gennadym Padalkou při výstupu v červnu 2009. Padalka, později i Kotov a Surajev při zkouškách skafandru měli problémy se zvýšeným množstvím kyslíku, podle ruských specialistů ale skafandry pracují správně.

13:10 Kosmonauté právě pracují na instalaci několika dodatečných kusů zábradlí na poklopy přechodové komory modulu Poisk.

cover.jpg
12:58 Surajev před několika minutami odhodil nepotřebný kryt, na obrázku jej můžeme vidět, jak se vzdaluje od ISS.

12:53 Surajev a Kotov dnes pracují na následujících základních úkolech: je třeba instalovat na modul Poisk dvě antény naváděcího systému, zaměřovací terč pro přilétající lodě, zábradlí na poklop přechodové komory modulu Poisk, propojit tento modul Ethernetovým kabelem s modulem Zvezda a přinést zpět dovnitř stanice dříve zmíněný kontejner experimentu Biorisk, který bude později dopraven na Zemi.

12:42 Maxim Surajev za několik minut odhodí kryt, který odinstaloval z exteriéru modulu Poisk. Podle letových kontrolorů nehrozí nebezpečí srážky krytu se stanicí. Kryt shoří v atmosféře za 7 až 15 dní.

12:21 Několik slov k účastníkům dnešní kosmické vycházky: svůj třetí kosmický výstup dnes vykonává Oleg Kotov, který je nyní podruhé ve vesmíru, v roce 2007 pobýval 6 měsíců na ISS a vykonal zde dva kosmické výstupy s celkovou dobou trvání 11 hodin a 2 minuty. Jeho kolega Maxim Surajev je ve vesmíru poprvé a dnes absolvuje také svou první kosmickou vycházku.

12:05 Vše jde dobře, kosmonauté pracují mají 30minutový náskok, právě připravují kabely pro instalaci antén naváděcího systému Kurs na modul Poisk.

11:36 Všechno zatím probíhá hladce, Kotov a Surajev pracují s náskokem oproti časovému plánu. Právě odstraňují a nahrazují některé kabely v okolí modulu Poisk, některé z nich elektrické, jiné komunikační.

Maxim Surajev ve skafandru
Maxim Surajev ve skafandru "venku" ze stanice
11:09 Dnešní vycházka začala otevřením poklopu v 11:05 a oba kosmonauti právě opouštějí přechodovou komoru modulu Pirs.

10:58 Na NASA TV sledujeme modul Pirs, jehož poklop by se měl asi za čtvrt hodiny otevřít a měli by se v něm objevit oba "spacewalkeři". Dnešní výstup by měl trvat zhruba 5 hodin a 40 minut a měly by být splněny následující úkoly: připravit modul Poisk na úlohu stykovacího uzlu pro ruské lodě a přechodové komory pro kosmické výstupy, odmontovat a přinést zpět dovnitř stanice kontejner exeprimentu Biorisk, který zkoumá především vliv kosmického prostředí na bakterie a houby.

10:45 Vítejte u online přenosu dnešní kosmické vycházky. Ta by měla začít otevřením výstupního poklopu modulu Pirs asi v 11:10 SEČ. Přímý přenos na NASA TV běží od 10:30.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »