Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu kosmického výstupu z paluby ISS

sw_hf_hf_hf.jpg
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.

16:55 Dnešní kosmická vycházka je oficiálně za námi a Kotov se Surajevem pracují na natlakování kabiny, aby si mohli svléknout skafandry. Dnešní výstup byl v pořadí 137. určený k budování ISS a 24. ruský určený k budování ISS. Děkujeme za pozornost.

16:49 Kosmonauté právě uzavřeli poklop přechodové komory modulu Pirs, čímž oficiálně ukončili dnešní kosmický výstup, který trval 5 hodin a 44 minut.

16:30 Spacewalkeři pracují na posledním úkolu, při kterém odmontují z exteriéru modulu Pirs kontejner experimentu Biorisk, do konce výstupu zbývá už jen chvíle.

poisk.jpg
16:01 Kotov a Surajev právě fotografují všechnu svou dnešní práci odvedenou na exteriéru modulu Poisk. Za malou chvíli se přesunou zpět k modulu Pirs a vykonají poslední dnešní úkol.

15:30 Kosmonauti právě dokončují poslední úkoly spojené s modulem Poisk, konkrétně je nutné nainstalovat poslední kusy zábradlí a několik ventilů v oblasti poklopů přechodové komory. Po dokončení těchto úkonů už kosmonauty čeká jen vyzvednutí experimentu Biorisk.

15:18 Kotov a Surajev pracují s 30 až 40minutovým předstihem, jejich kosmický výstup měl podle plánu skončit asi v 16:45, podle všeho ale skončí dřív díky dobré a rychlé práci, kterou oba odvádějí.

15:04 Maxim Surajev opět odinstaloval několik již nepotřebných tepelných krytů a odhodí je stejně jako předchozí "várku".

target.jpg
14:54 Před chvílí byl na modul Poisk nainstalován sbližovací terč pro přilétající lodě, jeho podobu můžeme vidět na obrázku.

14:47 Poisk bude poprvé použit jako stykovací uzel příští čtvrtek, kdy k němu kosmonauté Surajev a Williams připojí loď Sojuz TMA-16, nyní ukotvenou k modulu Zvezda (přelet Sojuzu je nutný k uvolnění místa pro zásobovací loď Progress).

14:28 Dvojice kosmonautů dokončuje práci na propojování modulu Poisk kabely se stanicí, to umožní především jeho začlenění do navigačního systému Kurs.

13:55 Kotov a Surajev právě propojují Poisk s modulem Zvezda Ethernetovým kabelem. Všechno probíhá podle plánu, kosmonauté mají náskok oproti časovému plánu (pokud ovládáte základy ruského jazyka, najdete jej například zde).

13:30 Kotov a Surajev při dnešním výstupu nosí vylepšené ruské skafandry Orlan-MK. Tento model s počítačem, monitorujícím funkci přístrojů skafandru, byl poprvé vyzkoušen Gennadym Padalkou při výstupu v červnu 2009. Padalka, později i Kotov a Surajev při zkouškách skafandru měli problémy se zvýšeným množstvím kyslíku, podle ruských specialistů ale skafandry pracují správně.

13:10 Kosmonauté právě pracují na instalaci několika dodatečných kusů zábradlí na poklopy přechodové komory modulu Poisk.

cover.jpg
12:58 Surajev před několika minutami odhodil nepotřebný kryt, na obrázku jej můžeme vidět, jak se vzdaluje od ISS.

12:53 Surajev a Kotov dnes pracují na následujících základních úkolech: je třeba instalovat na modul Poisk dvě antény naváděcího systému, zaměřovací terč pro přilétající lodě, zábradlí na poklop přechodové komory modulu Poisk, propojit tento modul Ethernetovým kabelem s modulem Zvezda a přinést zpět dovnitř stanice dříve zmíněný kontejner experimentu Biorisk, který bude později dopraven na Zemi.

12:42 Maxim Surajev za několik minut odhodí kryt, který odinstaloval z exteriéru modulu Poisk. Podle letových kontrolorů nehrozí nebezpečí srážky krytu se stanicí. Kryt shoří v atmosféře za 7 až 15 dní.

12:21 Několik slov k účastníkům dnešní kosmické vycházky: svůj třetí kosmický výstup dnes vykonává Oleg Kotov, který je nyní podruhé ve vesmíru, v roce 2007 pobýval 6 měsíců na ISS a vykonal zde dva kosmické výstupy s celkovou dobou trvání 11 hodin a 2 minuty. Jeho kolega Maxim Surajev je ve vesmíru poprvé a dnes absolvuje také svou první kosmickou vycházku.

12:05 Vše jde dobře, kosmonauté pracují mají 30minutový náskok, právě připravují kabely pro instalaci antén naváděcího systému Kurs na modul Poisk.

11:36 Všechno zatím probíhá hladce, Kotov a Surajev pracují s náskokem oproti časovému plánu. Právě odstraňují a nahrazují některé kabely v okolí modulu Poisk, některé z nich elektrické, jiné komunikační.

Maxim Surajev ve skafandru
Maxim Surajev ve skafandru "venku" ze stanice
11:09 Dnešní vycházka začala otevřením poklopu v 11:05 a oba kosmonauti právě opouštějí přechodovou komoru modulu Pirs.

10:58 Na NASA TV sledujeme modul Pirs, jehož poklop by se měl asi za čtvrt hodiny otevřít a měli by se v něm objevit oba "spacewalkeři". Dnešní výstup by měl trvat zhruba 5 hodin a 40 minut a měly by být splněny následující úkoly: připravit modul Poisk na úlohu stykovacího uzlu pro ruské lodě a přechodové komory pro kosmické výstupy, odmontovat a přinést zpět dovnitř stanice kontejner exeprimentu Biorisk, který zkoumá především vliv kosmického prostředí na bakterie a houby.

10:45 Vítejte u online přenosu dnešní kosmické vycházky. Ta by měla začít otevřením výstupního poklopu modulu Pirs asi v 11:10 SEČ. Přímý přenos na NASA TV běží od 10:30.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »