Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz

Návratový modul Sojuzu dosedá do zasněžené stepi
Návratový modul Sojuzu dosedá do zasněžené stepi
18. března ve 12:24 SEČ v Kazachstánu dosednul návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-16 s kosmonauty Jeffem Williamsem a Maximem Surajevem, kteří strávili půl roku na stanici ISS. Přenos zde začal v 11:30.

Více videí z přistání i předcházejících událostí naleznete zde.

12:35

Surajev a Williams po opuštění modulu
Surajev a Williams po opuštění modulu
NASA TV by měla v blízké době vysílat videozáznamy záchranných operací v místě přistání. Nenechte si zajímavé záběry ujít, přenos tímto končí, děkujeme za vaši pozornost.

12:31 Posádky záchranných helikoptér za chvíli otevřou poklop modulu a "vysvobodí" posádku. Od odpojení Sojuzu od stanice se nevyskytly žádné potíže, přistání proběhlo normálně. Větry v místě přistání se díky otevřenému hlavnímu padáku postaraly o lehkou dislokaci návratového modulu.

12:25 Návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-16 právě bezpečně dosedl ve stepi severně od města Arkalyk v Kazachstánu.

12:23 Sojuz je už jen kilometr nad zemí.

12:17 Záchranné síly v místě přistání ohlásily vizuální i rádiový kontakt se Sojuzem, vše jde podle plánu.

12:15

Řídící středisko v Moskvě sleduje sestup Sojuzu
Řídící středisko v Moskvě sleduje sestup Sojuzu
Od návratového modulu se oddělil již nepotřebný tepelný štít, dojde i na vypuštění zbylého paliva. Do přistání zbývá osm minut.

12:14 K plánovanému místu přistání dorazilo pět záchranných helikoptér MI-8. Další se pohybují v okolí.

12:10 Spojení opět navázáno, vše jde podle plánu, za chvíli Sojuz již otevře stabilizační padák.

12:08 Nyní je spojení ztraceno úplně, což je však při návratu typické.

12:05 Návratový modul je obalen žhavou plazmou kvůli tření o atmosféru ve vysoké rychlosti, takže komunikace s posádkou je velmi problematická a nekvalitní. Při návratu raketoplánů je spojení zajištěno sítí satelitů, což se u lodí Sojuz nepraktikuje.

11:58 Ruské řídící středisko právě potvrdilo bezproblémovou separaci modulů, Sojuz za malou chvíli vstoupí do atmosféry.

11:55 Posádka zavírá hledí přilb skafandrů a připravuje se na vstup do atmosféry.

11:51 Všechny systémy Sojuzu jsou v dobrém stavu. Do atmosféry Sojuz vstoupí asi ve 12 hodin, několik minut předtím provedou pyrotechnické šrouby separaci tří modulů, tvořících Sojuz. Dva shoří v atmosféře, návratový s posádkou přistane na padáku ve stepi.

11:44

Williams a Surajev na palubě ISS
Williams a Surajev na palubě ISS
Loď Sojuz TMA-16 klesá do zemské atmosféry. Na její palubě jsou kosmonauté Maxim Surajev (Rusko, na fotografii vpravo) a Jeffrey Williams (USA). V Sojuzu TMA-16 tato dvojice startovala 30. září 2009 spolu s kanadským kosmickým turistou. Williams s Surajev strávili ve vesmíru 169 dní, z toho 167 na ISS.

11:37 Zážeh trval přesně 4 minuty a 16 vteřin, proběhl bez problémů a zpomalil loď o asi 115 metrů za sekundu.

11:33 Hlavní motor lodi Sojuz byl právě zapálen proti směru letu. Tento zážeh sníží rychlost lodi a ta následkem toho vstoupí do zemské atmosféry. Všechny systémy nyní pracují normálně.

11:30 Vítejte u přenosu přistání lodi Sojuz TMA-16. Loď se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila dnes v 9:03 SEČ a díky separačnímu manévru, který následoval po odpojení od ISS, je nyní asi 12 kilometrů od stanice. V příštích minutách Sojuz vykoná brzdící manévr.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »