Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz

Návratový modul Sojuzu dosedá do zasněžené stepi
Návratový modul Sojuzu dosedá do zasněžené stepi
18. března ve 12:24 SEČ v Kazachstánu dosednul návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-16 s kosmonauty Jeffem Williamsem a Maximem Surajevem, kteří strávili půl roku na stanici ISS. Přenos zde začal v 11:30.

Více videí z přistání i předcházejících událostí naleznete zde.

12:35

Surajev a Williams po opuštění modulu
Surajev a Williams po opuštění modulu
NASA TV by měla v blízké době vysílat videozáznamy záchranných operací v místě přistání. Nenechte si zajímavé záběry ujít, přenos tímto končí, děkujeme za vaši pozornost.

12:31 Posádky záchranných helikoptér za chvíli otevřou poklop modulu a "vysvobodí" posádku. Od odpojení Sojuzu od stanice se nevyskytly žádné potíže, přistání proběhlo normálně. Větry v místě přistání se díky otevřenému hlavnímu padáku postaraly o lehkou dislokaci návratového modulu.

12:25 Návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-16 právě bezpečně dosedl ve stepi severně od města Arkalyk v Kazachstánu.

12:23 Sojuz je už jen kilometr nad zemí.

12:17 Záchranné síly v místě přistání ohlásily vizuální i rádiový kontakt se Sojuzem, vše jde podle plánu.

12:15

Řídící středisko v Moskvě sleduje sestup Sojuzu
Řídící středisko v Moskvě sleduje sestup Sojuzu
Od návratového modulu se oddělil již nepotřebný tepelný štít, dojde i na vypuštění zbylého paliva. Do přistání zbývá osm minut.

12:14 K plánovanému místu přistání dorazilo pět záchranných helikoptér MI-8. Další se pohybují v okolí.

12:10 Spojení opět navázáno, vše jde podle plánu, za chvíli Sojuz již otevře stabilizační padák.

12:08 Nyní je spojení ztraceno úplně, což je však při návratu typické.

12:05 Návratový modul je obalen žhavou plazmou kvůli tření o atmosféru ve vysoké rychlosti, takže komunikace s posádkou je velmi problematická a nekvalitní. Při návratu raketoplánů je spojení zajištěno sítí satelitů, což se u lodí Sojuz nepraktikuje.

11:58 Ruské řídící středisko právě potvrdilo bezproblémovou separaci modulů, Sojuz za malou chvíli vstoupí do atmosféry.

11:55 Posádka zavírá hledí přilb skafandrů a připravuje se na vstup do atmosféry.

11:51 Všechny systémy Sojuzu jsou v dobrém stavu. Do atmosféry Sojuz vstoupí asi ve 12 hodin, několik minut předtím provedou pyrotechnické šrouby separaci tří modulů, tvořících Sojuz. Dva shoří v atmosféře, návratový s posádkou přistane na padáku ve stepi.

11:44

Williams a Surajev na palubě ISS
Williams a Surajev na palubě ISS
Loď Sojuz TMA-16 klesá do zemské atmosféry. Na její palubě jsou kosmonauté Maxim Surajev (Rusko, na fotografii vpravo) a Jeffrey Williams (USA). V Sojuzu TMA-16 tato dvojice startovala 30. září 2009 spolu s kanadským kosmickým turistou. Williams s Surajev strávili ve vesmíru 169 dní, z toho 167 na ISS.

11:37 Zážeh trval přesně 4 minuty a 16 vteřin, proběhl bez problémů a zpomalil loď o asi 115 metrů za sekundu.

11:33 Hlavní motor lodi Sojuz byl právě zapálen proti směru letu. Tento zážeh sníží rychlost lodi a ta následkem toho vstoupí do zemské atmosféry. Všechny systémy nyní pracují normálně.

11:30 Vítejte u přenosu přistání lodi Sojuz TMA-16. Loď se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila dnes v 9:03 SEČ a díky separačnímu manévru, který následoval po odpojení od ISS, je nyní asi 12 kilometrů od stanice. V příštích minutách Sojuz vykoná brzdící manévr.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »