Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-17
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-17

Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi
2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.

5:39 Prostřednictvím NASA TV se snad již brzy podíváme na místo přistání Sojuzu. Náš přenos nyní končí, děkujeme za pozornost.

5:36

Posádka Sojuzu po přistání
Posádka Sojuzu po přistání
Členové záchranných týmů nyní otevírají poklop Sojuzu. Kosmonauti s jejich pomocí modul opustí a po lékařské prohlídce a svlečení skafandrů ve stanu, postaveném poblíž místa přitání, opustí step v helikoptérách. Ještě dnes také odletí do Hvězdného městečka.

5:33 NASA TV by měla za asi 15 minut vysílat živé záběry a videozáznamy z místa přistání.

5:30 Ruští letoví kontroloři právě potvrdili úspěšné přistání v 5:25 SELČ (9:25 místního času v Kazachstánu). Sojuz je v dobrém stavu, jen se při přistání převrátil na bok, což se občas stává.

5:23 Minuta do přistání. Pár sekund před ním čeká návratový modul poslední zážeh motorů, který sníží dopadovou rychlost Sojuzu. Vše jde podle plánu.

5:19

ls.jpg
Na obrázku můžete vidět plánované místo dnešního přistání. Záchranné týmy v těchto místech již spatřily Sojuz. Do přistání zbývá 5 minut.

5:17 Dva stabilizační padáky jsou po chvíli odhozeny a vystřídá je jeden velký hlavní padák, který pád Sojuzu brzdí až do přistání. V těchto chvílích dochází také k odhození tepelného štítu návratového modulu a vypuštění zbytků paliva manévrovacích motorků.

5:12 Rádiové spojení s lodí Sojuz se chvílemi ztrácí, což je ovšem při návratu normální.

5:09 V těchto chvílích by mělo dojít k otevření prvních dvou stabilizačních padáků. Čekáme na potvrzení.

5:07 Posádka lodi Sojuz právě zažívá největší přetížení.

5:05 Už nyní je ve vzduchu 12 helikoptér záchranných sil, které přistanou ještě před dopadem návratového modulu a jejich posádky se postarají o kosmonauty. Na místě přistání bleskově vyroste stan, ve kterém posádka Sojuzu podstoupí první lékařskou prohlídku.

5:00 Ruští letoví kontroloři potvrdili úspěšné rozdělení tří modulů lodi, což je základní předpoklad bezproblémového přistání. Sojuz za asi minutu vstoupí do zemské atmosféry ve výšce okolo 100 km.

4:56 Vše jde zatím podle plánu, zanedlouho dojde k separaci tří modulů, ze kterých se loď skládá.

4:52 Od Mezinárodní kosmické stanice se loď odpojila před necelými třemi hodinami (ve 2:04 SELČ). Nyní Sojuz po brzdícím manévru klesá do zemské atmosféry, do níž vstoupí za deset minut.

4:48

Oleg Kotov na palubě ISS
Oleg Kotov na palubě ISS
Posádka Sojuzu strávila na ISS celkem 163 dní. Jejími členy jsou Soichi Noguchi (Japonsko), Timothy Creamer (USA) a Oleg Kotov (Rusko). Kotov dnes ukončil svůj druhý dlouhodobý pobyt na stanici ISS, první absolvoval v roce 2007. Při návratu z něj prožil jako velitel Sojuzu TMA-10 nouzový balistický sestup, při kterém posádka zakusila přetížení až 9 G. Krátce před startem v Sojuzu TMA-17 navštívil Kotov v říjnu 2009 Českou republiku v rámci kongresu asociace ASE.

4:43 Brzdící manévr byl před chvilkou dokončen, trval asi 4 a půl minuty. Sestup lodi Sojuz zpět k Zemi právě začal.

4:34 Sojuz právě zažehnul hlavní motor servisní sekce proti směru letu, tento manévr, řízený počítači lodi, se postará o zpomalení lodi o asi 100 m/s, což stačí k tomu, aby loď za necelou půlhodinu vstoupila do atmosféry. V tomto je přistání lodi Sojuz srovnatelné s přistáním raketoplánu.

4:30 Vítáme vás u přenosu přistání kosmické lodi Sojuz TMA-17. Právě teď zbývá několik málo minut do brzdícího manévru, který loď zpomalí a "pošle domů."

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroje multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »