Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-17
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-17

Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi
2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.

5:39 Prostřednictvím NASA TV se snad již brzy podíváme na místo přistání Sojuzu. Náš přenos nyní končí, děkujeme za pozornost.

5:36

Posádka Sojuzu po přistání
Posádka Sojuzu po přistání
Členové záchranných týmů nyní otevírají poklop Sojuzu. Kosmonauti s jejich pomocí modul opustí a po lékařské prohlídce a svlečení skafandrů ve stanu, postaveném poblíž místa přitání, opustí step v helikoptérách. Ještě dnes také odletí do Hvězdného městečka.

5:33 NASA TV by měla za asi 15 minut vysílat živé záběry a videozáznamy z místa přistání.

5:30 Ruští letoví kontroloři právě potvrdili úspěšné přistání v 5:25 SELČ (9:25 místního času v Kazachstánu). Sojuz je v dobrém stavu, jen se při přistání převrátil na bok, což se občas stává.

5:23 Minuta do přistání. Pár sekund před ním čeká návratový modul poslední zážeh motorů, který sníží dopadovou rychlost Sojuzu. Vše jde podle plánu.

5:19

ls.jpg
Na obrázku můžete vidět plánované místo dnešního přistání. Záchranné týmy v těchto místech již spatřily Sojuz. Do přistání zbývá 5 minut.

5:17 Dva stabilizační padáky jsou po chvíli odhozeny a vystřídá je jeden velký hlavní padák, který pád Sojuzu brzdí až do přistání. V těchto chvílích dochází také k odhození tepelného štítu návratového modulu a vypuštění zbytků paliva manévrovacích motorků.

5:12 Rádiové spojení s lodí Sojuz se chvílemi ztrácí, což je ovšem při návratu normální.

5:09 V těchto chvílích by mělo dojít k otevření prvních dvou stabilizačních padáků. Čekáme na potvrzení.

5:07 Posádka lodi Sojuz právě zažívá největší přetížení.

5:05 Už nyní je ve vzduchu 12 helikoptér záchranných sil, které přistanou ještě před dopadem návratového modulu a jejich posádky se postarají o kosmonauty. Na místě přistání bleskově vyroste stan, ve kterém posádka Sojuzu podstoupí první lékařskou prohlídku.

5:00 Ruští letoví kontroloři potvrdili úspěšné rozdělení tří modulů lodi, což je základní předpoklad bezproblémového přistání. Sojuz za asi minutu vstoupí do zemské atmosféry ve výšce okolo 100 km.

4:56 Vše jde zatím podle plánu, zanedlouho dojde k separaci tří modulů, ze kterých se loď skládá.

4:52 Od Mezinárodní kosmické stanice se loď odpojila před necelými třemi hodinami (ve 2:04 SELČ). Nyní Sojuz po brzdícím manévru klesá do zemské atmosféry, do níž vstoupí za deset minut.

4:48

Oleg Kotov na palubě ISS
Oleg Kotov na palubě ISS
Posádka Sojuzu strávila na ISS celkem 163 dní. Jejími členy jsou Soichi Noguchi (Japonsko), Timothy Creamer (USA) a Oleg Kotov (Rusko). Kotov dnes ukončil svůj druhý dlouhodobý pobyt na stanici ISS, první absolvoval v roce 2007. Při návratu z něj prožil jako velitel Sojuzu TMA-10 nouzový balistický sestup, při kterém posádka zakusila přetížení až 9 G. Krátce před startem v Sojuzu TMA-17 navštívil Kotov v říjnu 2009 Českou republiku v rámci kongresu asociace ASE.

4:43 Brzdící manévr byl před chvilkou dokončen, trval asi 4 a půl minuty. Sestup lodi Sojuz zpět k Zemi právě začal.

4:34 Sojuz právě zažehnul hlavní motor servisní sekce proti směru letu, tento manévr, řízený počítači lodi, se postará o zpomalení lodi o asi 100 m/s, což stačí k tomu, aby loď za necelou půlhodinu vstoupila do atmosféry. V tomto je přistání lodi Sojuz srovnatelné s přistáním raketoplánu.

4:30 Vítáme vás u přenosu přistání kosmické lodi Sojuz TMA-17. Právě teď zbývá několik málo minut do brzdícího manévru, který loď zpomalí a "pošle domů."

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroje multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »