Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-133

landing.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Po úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.

Čtěte také: Zprávy z mise STS-133, Záznam startu raketoplánu Discovery

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com


18:07 Náš přenos nyní končí, děkujeme za vaši účast a pozornost. Raketoplán Discovery je v bezpečí zpět doma, nádherným přistáním ukončil svou poslední výpravu do vesmíru.

18:04 K letounu se vydal konvoj servisních vozidel, Discovery stojí na přistávací dráze. Posádka jej za asistence techniků a lékařů opustí asi za hodinu. Na TV NASA může být živě vysílána tradiční obchůzka raketoplánu posádkou.

17:58 "Houstone, naposledy Discovery. Zastavili jsme!" Raketoplán Discovery právě naposledy přistál, mise bezpečně skončila.

17:50

d.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
Raketoplán již vidíme na záběrech TV NASA z místa přistání.

17:48 Discovery je 320 km od runwaye, letí rychlostí 1800 m/s.

17:47 Discovery se blíží k místu přistání, vše pokračuje podle plánu. 10 minut do přistání.

17:43 Raketoplán nyní zatáčí doleva po vykonané zatáčce doprava. Řízení přebraly elevony a zadní směrové kormidlo, trysky RCS již byly deaktivovány.

17:36 Raketoplán se pohybuje ve výšce 71 km, 3220 km od místa přistání.

17:35 Raketoplán se blíží k místu přistání a s ohnivým chvostem "prořezává" atmosféru. Zatáčí lehce doprava. Během přistávacího manévru letoun několikrát zabočí do stran a jeho dráha tedy připomíná písmeno S. Zatáčky vykonává kvůli pozbytí kinetické energie.

Příletová trasa na Floridu. Autor: TV NASA
Příletová trasa na Floridu.
Autor: TV NASA
17:25 Discovery právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Pacifikem.

17:15 Zbývající dvě ze tří jednotek APU, řídících hydraulické systémy, byly úspěšně spuštěny. Hydraulicky jsou řízeny např. elevony (pohyblivé konce křídel), zadní směrové kormidlo anebo vysunování podvozku.

17:09 Raketoplán právě vypouští zbytky nespáleného paliva z nádrže pro přední svazek manévrovacích motorků. Do konce letu již budou dráhu ovlivňovat pouze zadní dva svazky trysek RCS.

17:07 Discovery nyní následkem brzdícího zážehu klesá pomalu ale jistě do zemské atmosféry. Posádka jej nyní musí naorientovat pro vstup, při kterém jej bude před žárem chránit štít, sestávající z několika desítek tisíc keramických destiček.

ksc.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
17:01 Počasí na mysu Canaveral je vskutku velmi pěkné, jak je vidět na obrázku. Discovery dosedne na dráhu Shuttle Landing Facility, což je speciální runway pro raketoplány v Kennedyho kosmickém středisku. Přistane na dráze 15, což znamená, že se k Shuttle Landing Facility bude přibližovat z jihovýchodu.

16:55 Manévr je úspěšně hotov, zážeh trval dvě minuty a 27 vteřin. Letoun zpomalil o asi 83 m/s, což je dost, aby za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

16:52 Dva motory OMS již chrlí plameny proti směru letu. Každý z nich má tah asi 2720 kg.

16:50 Houston potvrzuje, že je vše připraveno k brzdícímu zážehu.

16:46 Brzdící manévr je v plánu v 16:52.

16:42 Raketoplán je v dobrém technickém stavu a připravuje se k zážehu, jenž jej zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Počasí je též příznivé. Na Floridě je skoro jasná obloha, sice fouká trochu vítr ale nepřekračuje limity.
Povolení k brzdícímu manévru bylo uděleno z Houstonu již před začátkem našeho přenosu.

16:40 Mise STS-133, poslední let raketoplánu Discovery, nám přinesl spoustu napětí a zajímavých událostí. Jmenujme např. měsíce odkladů startu kvůli prasklinkám v externí nádrži, výměnu klíčového člena posádky na poslední chvíli, napínavý start jen tři sekundy před koncem startovacího okna, nádherné přelety raketoplánu a ISS na české obloze, dva kosmické výstupy atd.
Jakkoliv to zní smutně, je čas tuto misi ukončit. Přejme posádce i letounu štěstí a sledujme návrat.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »