Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134

land.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
Raketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.

Video bylo převzato z kanálu NASA na youtube.com


Čtěte také:

Zprávy z mise raketoplánu Endeavour,
Informace o misi


8:57 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost.

8:56 Posádka raketoplánu vypíná hydraulické jednotky APU.

Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery. Autor: TV NASA
Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery.
Autor: TV NASA
8:53 Okolo raketoplánu již pracuje tým techniků, který ma za úkol zabezpečit hlavně případná místa na povrchu letounu potřísněná toxickým palivem, které využívají manévrovací trysky RCS. O posádku raketoplánu se za chvíli postarají lékaři. Astronauti strávili ve stavu beztíže 16 dní, což není moc ale Andrew Feustel po své první misi (STS-125) vypověděl, že i po takto krátké misi není první asi půlhodinu možná chůze.

8:49 Endeavour dokončil svou poslední misi, jeho další cesta bude do muzea v Los Angeles.

8:45 Na TV NASA sledujeme záběry infračervené kamery, které ještě zvýrazňují plameny a kouř, produkovaný hydraulickými jednotkami APU. Jde o naprosto normální činnost chladícího systému. Za chvíli raketoplán "obklíčí" technici a začnou s jeho zabezpečováním a inspekcí.

8:42 Posádka provádí konfiguraci raketoplánu po přistání, vypíná některé systémy. Astronauti letoun opustí asi za hodinu, na TV NASA by měla být vidět tradiční obchůzka raketoplánu astronauty, jakmile ho opustí.

landed.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
8:39 Na záběrech TV NASA jsou vidět plameny šlehající přímo před zadním letovým kormidlem raketoplánu. Jde však o běžnou věc, konkrétně činnost chladícího systému stroje.

8:35 Nádherným, ukázkovým, bezproblémovým přistáním skončila poslední mise raketoplánu Endeavour.

8:33 Posádka hlásí, že runway je v dohledu. Kelly provádí otočku a zarovnává s ní letoun.

8:30 Raketoplán se bude muset při přistání vyrovnat se slabým větrem, který je ale v limitech. Na TV NASA nyní vidíme záběry z přistávací kamery raketoplánu.

Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou. Autor: NASA
Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou.
Autor: NASA
8:28 Za několik minut již převezme ruční řízení letounu velitel Mark Kelly a bude řídit až do zastavení na runwayi. Na obrázku je vidět prudké zarovnání s runwayí, které Kellyho čeká.

8:25 Endeavour překračuje břeh Floridy. Deset minut do přistání, záběry raketoplánu z místa přistání zřejmě dostaneme později než obvykle kvůli noci, panující na Floridě.

8:22 Výška 50 km, rychlost 3,4 km/s. Spojení opět úspěšně navázáno. Raketoplán byl také zachycen radarem v místě přistání.
Endeavour provádí druhou prudkou zatáčku doleva.

8:21 Raketoplán je stále ještě velmi výrazně tepelně zatížen, řízení v této fázi letu obstarávají počítače, chvíle velitele Kellyho přijde asi za deset minut.

8:19 16 minut do přistání, když lehce zabrousíme do historie, zjistíme, že v tomto okamžiku bylo ztraceno spojení s raketoplánem Columbia 1. února 2003. Při tomto návratu se však zatím nemáme čeho bát.

8:17 Endeavour čeká druhá zatáčka doprava, systémy raketoplánu stále pracují jak mají.

8:16 Samozřejmě není možné mít s raketoplánem celou dobu sestupu přímé radiové spojení kvůli žhavé plazmě, jež jej obklopuje, spojení je tedy hodně přerušované, spojař v Houstonu Barry Wilmore (taktéž astronaut, veterán z mise Atlantis STS-129, které se účastnil jako pilot) musí vyčkávat.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
8:12 Jakmile je okolí dostatečně husté na to, aby mohly řízení převzít od trysek aerodynamické povrchy, začne raketoplán se čtyřmi prudkými (až 80 stupňů) zatáčkami do stran, aby pozbyl kinetickou energii a zpomalil. Nyní provádí první zatáčku doleva.

8:09 Posádka raketoplánu nyní sleduje plameny šlehající za okny, jak se raketoplán začíná ve velmi vysoké rychlosti třít o zemskou atmosféru, chrání jej pasivní tepelný štít, sestávající z desetitisíců keramických destiček z uhlíku.

8:03 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km rychlostí jen o málo menší než 8 km/s (kruhová rychlost kolem Země). O zbrždění se postará tření o zemskou atmosféru. Od místa přistání Endeavour nyní dělí asi 8050 km.

7:58 Posádka raketoplánu je oblečena do oranžových kombinéz a černých přilb jako při startu a připoutána do křesel. Dnes začala posádka speciální protokol, při kterém astronauti hodně pijí a polykají solné tablety. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části tekutin, což by po návratu mohlo vést k dehydrataci. Sůl má pomoci v těle nadbytečné tekutiny udržet.

7:53 Raketoplán se nachází ve výšce asi 267 km nad Novým Zélandem, do vstupu do atmosféry zbývá asi deset minut. Posádka právě spustila hydraulické jednotky APU, které budou řídit pohyb elevonů, zadního letového kormidla a také vysunutí podvozku. Řídící středisko potvrzuje, že všechny tři APU fungují jak mají, v případě nouze by ale pro přistání postačila pouhá jedna APU.

7:48 Endeavour má dnes dosednout na runway 15 Kennedyho kosmického střediska. Přistávací dráha pro raketoplány je zde pouze jedna (Shuttle Landing Facility), číslování značí směr, ze kterého se raketoplán přiblíží. Pokud se blíží ze severozápadu, mluvíme o runwayi 15, pokud z jihovýchodu, pak je řeč o runwayi 33.

7:44 Na TV NASA můžeme zaznamenat záběry raketoplánu Atlantis, který je právě převážen na startovací rampu 39A. Odsud má 8. července odstartovat ke stanici ISS. Půjde o definitivně poslední misi raketoplánu.

7:42 Všechny systémy raketoplánu pracují spolehlivě, nyní je na řadě vypuštění zbytků paliva z nádrží předního svazku manévrovacích trysek RCS, po zbytek mise již postačí dva zadní svazky. Až se Endeavour dostane do hustších vrstev atmosféry, tak řízení letu přeberou elevony na koncích křídel a zadní letové kormidlo, trysky budou deaktivovány a raketoplán přistane jako bezmotorový kluzák.

7:37 Do vstupu do atmosféry zbývá asi půlhodina. Do té doby je třeba naorientovat Endeavour pro vstup do atmosféry. Letoun bude do atmosféry vstupovat plochou tepelného štítu na své spodní straně, s "nosem" zvednutým asi o 30°vůči rovině zemského povrchu.

7:33 Právě ukončený brzdící manévr trval dvě minuty a 38 vteřin, byly při něm zažehnuty oba motory OMS na zádi raketoplánu proti směru letu. Tento zážeh zbrzdil letoun o necelých 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
Řídící středisko v Houstonu potvrzuje, že zážeh proběhl dobře a není třeba žádných korekcí dráhy. Endeavour je definitivně na cestě domů.

7:29 Motory hoří, brzdící manévr začal.

Noční runway. Autor: TV NASA
Noční runway.
Autor: TV NASA
7:27 Dnes budeme svědky zajímavého nočního přistání. V místě přistání, na východním pobřeží USA, je totiž o šest hodin méně než v České republice, Endeavour zde tedy dosedne ve 2:35 v noci místního času. Pro nás to bohužel znamená méně pěkných záběrů přistání.

7:21 V 7:29 by měl raketoplán uskutečnit brzdící manévr, který jej navede do atmosféry, povolení k tomuto manévru bylo uděleno již asi před půl hodinou.

7:18 Situace je dnes ráno velmi dobrá, na palubě raketoplánu jdou všechny přípravy k návratu podle plánu a počasí vypadá také velmi pěkně, byly zde jisté obavy kvůli oblasti nízkého tlaku vzduchu a s tím související nízkou oblačností, té je ale nad místem přistání jen minimum, vítr je také v limitech. Zdá se tedy, že přistání hned na první pokus nic nestojí v cestě.

7:15 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli s námi sledovat přistání raketoplánu Endeavour po jeho úspěšném letu k Mezinárodní kosmické stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »