Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-134

land.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
Raketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.

Video bylo převzato z kanálu NASA na youtube.com


Čtěte také:

Zprávy z mise raketoplánu Endeavour,
Informace o misi


8:57 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost.

8:56 Posádka raketoplánu vypíná hydraulické jednotky APU.

Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery. Autor: TV NASA
Záběr již stojícího raketoplánu z infračervené kamery.
Autor: TV NASA
8:53 Okolo raketoplánu již pracuje tým techniků, který ma za úkol zabezpečit hlavně případná místa na povrchu letounu potřísněná toxickým palivem, které využívají manévrovací trysky RCS. O posádku raketoplánu se za chvíli postarají lékaři. Astronauti strávili ve stavu beztíže 16 dní, což není moc ale Andrew Feustel po své první misi (STS-125) vypověděl, že i po takto krátké misi není první asi půlhodinu možná chůze.

8:49 Endeavour dokončil svou poslední misi, jeho další cesta bude do muzea v Los Angeles.

8:45 Na TV NASA sledujeme záběry infračervené kamery, které ještě zvýrazňují plameny a kouř, produkovaný hydraulickými jednotkami APU. Jde o naprosto normální činnost chladícího systému. Za chvíli raketoplán "obklíčí" technici a začnou s jeho zabezpečováním a inspekcí.

8:42 Posádka provádí konfiguraci raketoplánu po přistání, vypíná některé systémy. Astronauti letoun opustí asi za hodinu, na TV NASA by měla být vidět tradiční obchůzka raketoplánu astronauty, jakmile ho opustí.

landed.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
8:39 Na záběrech TV NASA jsou vidět plameny šlehající přímo před zadním letovým kormidlem raketoplánu. Jde však o běžnou věc, konkrétně činnost chladícího systému stroje.

8:35 Nádherným, ukázkovým, bezproblémovým přistáním skončila poslední mise raketoplánu Endeavour.

8:33 Posádka hlásí, že runway je v dohledu. Kelly provádí otočku a zarovnává s ní letoun.

8:30 Raketoplán se bude muset při přistání vyrovnat se slabým větrem, který je ale v limitech. Na TV NASA nyní vidíme záběry z přistávací kamery raketoplánu.

Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou. Autor: NASA
Schéma finálního zarovnání s přistávací dráhou.
Autor: NASA
8:28 Za několik minut již převezme ruční řízení letounu velitel Mark Kelly a bude řídit až do zastavení na runwayi. Na obrázku je vidět prudké zarovnání s runwayí, které Kellyho čeká.

8:25 Endeavour překračuje břeh Floridy. Deset minut do přistání, záběry raketoplánu z místa přistání zřejmě dostaneme později než obvykle kvůli noci, panující na Floridě.

8:22 Výška 50 km, rychlost 3,4 km/s. Spojení opět úspěšně navázáno. Raketoplán byl také zachycen radarem v místě přistání.
Endeavour provádí druhou prudkou zatáčku doleva.

8:21 Raketoplán je stále ještě velmi výrazně tepelně zatížen, řízení v této fázi letu obstarávají počítače, chvíle velitele Kellyho přijde asi za deset minut.

8:19 16 minut do přistání, když lehce zabrousíme do historie, zjistíme, že v tomto okamžiku bylo ztraceno spojení s raketoplánem Columbia 1. února 2003. Při tomto návratu se však zatím nemáme čeho bát.

8:17 Endeavour čeká druhá zatáčka doprava, systémy raketoplánu stále pracují jak mají.

8:16 Samozřejmě není možné mít s raketoplánem celou dobu sestupu přímé radiové spojení kvůli žhavé plazmě, jež jej obklopuje, spojení je tedy hodně přerušované, spojař v Houstonu Barry Wilmore (taktéž astronaut, veterán z mise Atlantis STS-129, které se účastnil jako pilot) musí vyčkávat.

Trasa návratu raketoplánu. Autor: NASA
Trasa návratu raketoplánu.
Autor: NASA
8:12 Jakmile je okolí dostatečně husté na to, aby mohly řízení převzít od trysek aerodynamické povrchy, začne raketoplán se čtyřmi prudkými (až 80 stupňů) zatáčkami do stran, aby pozbyl kinetickou energii a zpomalil. Nyní provádí první zatáčku doleva.

8:09 Posádka raketoplánu nyní sleduje plameny šlehající za okny, jak se raketoplán začíná ve velmi vysoké rychlosti třít o zemskou atmosféru, chrání jej pasivní tepelný štít, sestávající z desetitisíců keramických destiček z uhlíku.

8:03 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km rychlostí jen o málo menší než 8 km/s (kruhová rychlost kolem Země). O zbrždění se postará tření o zemskou atmosféru. Od místa přistání Endeavour nyní dělí asi 8050 km.

7:58 Posádka raketoplánu je oblečena do oranžových kombinéz a černých přilb jako při startu a připoutána do křesel. Dnes začala posádka speciální protokol, při kterém astronauti hodně pijí a polykají solné tablety. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části tekutin, což by po návratu mohlo vést k dehydrataci. Sůl má pomoci v těle nadbytečné tekutiny udržet.

7:53 Raketoplán se nachází ve výšce asi 267 km nad Novým Zélandem, do vstupu do atmosféry zbývá asi deset minut. Posádka právě spustila hydraulické jednotky APU, které budou řídit pohyb elevonů, zadního letového kormidla a také vysunutí podvozku. Řídící středisko potvrzuje, že všechny tři APU fungují jak mají, v případě nouze by ale pro přistání postačila pouhá jedna APU.

7:48 Endeavour má dnes dosednout na runway 15 Kennedyho kosmického střediska. Přistávací dráha pro raketoplány je zde pouze jedna (Shuttle Landing Facility), číslování značí směr, ze kterého se raketoplán přiblíží. Pokud se blíží ze severozápadu, mluvíme o runwayi 15, pokud z jihovýchodu, pak je řeč o runwayi 33.

7:44 Na TV NASA můžeme zaznamenat záběry raketoplánu Atlantis, který je právě převážen na startovací rampu 39A. Odsud má 8. července odstartovat ke stanici ISS. Půjde o definitivně poslední misi raketoplánu.

7:42 Všechny systémy raketoplánu pracují spolehlivě, nyní je na řadě vypuštění zbytků paliva z nádrží předního svazku manévrovacích trysek RCS, po zbytek mise již postačí dva zadní svazky. Až se Endeavour dostane do hustších vrstev atmosféry, tak řízení letu přeberou elevony na koncích křídel a zadní letové kormidlo, trysky budou deaktivovány a raketoplán přistane jako bezmotorový kluzák.

7:37 Do vstupu do atmosféry zbývá asi půlhodina. Do té doby je třeba naorientovat Endeavour pro vstup do atmosféry. Letoun bude do atmosféry vstupovat plochou tepelného štítu na své spodní straně, s "nosem" zvednutým asi o 30°vůči rovině zemského povrchu.

7:33 Právě ukončený brzdící manévr trval dvě minuty a 38 vteřin, byly při něm zažehnuty oba motory OMS na zádi raketoplánu proti směru letu. Tento zážeh zbrzdil letoun o necelých 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
Řídící středisko v Houstonu potvrzuje, že zážeh proběhl dobře a není třeba žádných korekcí dráhy. Endeavour je definitivně na cestě domů.

7:29 Motory hoří, brzdící manévr začal.

Noční runway. Autor: TV NASA
Noční runway.
Autor: TV NASA
7:27 Dnes budeme svědky zajímavého nočního přistání. V místě přistání, na východním pobřeží USA, je totiž o šest hodin méně než v České republice, Endeavour zde tedy dosedne ve 2:35 v noci místního času. Pro nás to bohužel znamená méně pěkných záběrů přistání.

7:21 V 7:29 by měl raketoplán uskutečnit brzdící manévr, který jej navede do atmosféry, povolení k tomuto manévru bylo uděleno již asi před půl hodinou.

7:18 Situace je dnes ráno velmi dobrá, na palubě raketoplánu jdou všechny přípravy k návratu podle plánu a počasí vypadá také velmi pěkně, byly zde jisté obavy kvůli oblasti nízkého tlaku vzduchu a s tím související nízkou oblačností, té je ale nad místem přistání jen minimum, vítr je také v limitech. Zdá se tedy, že přistání hned na první pokus nic nestojí v cestě.

7:15 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli s námi sledovat přistání raketoplánu Endeavour po jeho úspěšném letu k Mezinárodní kosmické stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »