Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-14
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-14

Přistání Sojuzu TMA-13
Přistání Sojuzu TMA-13
Kosmická loď Sojuz TMA-14 s tříčlennou posádkou úspěšně přistála ve stepích Kazachstánu v neděli 11. října v 6:32, náš přenos začal v 5:30. Po půlročním pobytu na ISS se v ní vrátili Gennady Padalka a Michael Barratt, připojil se k nim kosmický turista Guy Laliberte.

Videozáznam přistání, umístěný na youtube.com pracovníky NASA

6:42 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

6:39 U návratového modulu Sojuzu TMA-14 právě přistávají helikoptéry s techniky a záchranáři. Poblíž modulu za chvíli vyroste lékařský stan pro prvotní prohlídku a vyšetření kosmonautů.

6:32 Těsně před přistáním byly zažehnuty trysky na spodní části modulu, díky nim Sojuz hladce přistál rychlostí 1,5 m/s v kazašské stepi severovýchodně od města Arkalyk.

6:27 Sojuz byl spatřen z místa přistání.

6:25 Vše jde dobře, do přistání zbývá 6 minut.

6:23 Po odhození stabilizačního padáku se rozevře hlavní, který sníží rychlost sestupu na příjemných 7 m/s. Ve výšce 5 km také dojde k odhození tepelného štítu a vypuštění zbytků paliva.

6:18 Výška 10 km, rychlost 220 m/s. Dva malé padáky lodi Sojuz právě rozevřely velký stabilizační padák, který sníží rychlost klesání na 80 m/s. Po krátké ztrátě spojení (při vstupu do atmosféry normální) řídící středisko opět komunikuje s posádkou, vše v pořádku.

6:10 Návratový modul Sojuzu TMA-14 s posádkou právě vstupuje do atmosféry ve výšce asi 122 km. Do přistání zbývá něco přes 20 minut.

6:06

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Právě došlo k úspěšnému oddělení návratového modulu s kosmonauty od zbytku lodi. Návratový modul se nyní natočí tepelným štítem proti atmosféře a za pár minut do ní vstoupí. Loď se při separaci rozdělila na celkem 3 části. Zbylé dvě v atmosféře shoří.

6:01

Přistávací místo Sojuzu TMA-14
Přistávací místo Sojuzu TMA-14
Na přiloženém obrázku je přistávací dráha lodi.

5:59 Sojuz klesá do zemské atmosféry, od oddělení návratového modulu s posádkou od zbytku lodi a jeho vstupu do atmosféry nás dělí jen několik minut. Vše vypadá dobře.

5:55 Přistání lodí Sojuz TMA-10 a TMA-11 provázely poměrně nebezpečné balistické sestupy, při kterých selhaly pyrotechnické šrouby, jež mají za úkol před vstupem do atmosféry oddělit návratový modul od zbytku lodi. To se v případě těchto lodí nestalo a návratový modul vstoupil do atmosféry připojený k servisní sekci, nechráněný svým tepelným štítem (kvůli špatné orientaci). Po těchto dramatickým sestupech byly pyropatrony předesignovány a toto nebezpečí již nehrozí.

5:46 Motor vypnut, hořel 4,5 minuty. Sojuz je zbržděn a za asi půl hodiny vstoupí do zemské atmosféry. Vše vypadá dobře.

5:42 Sojuz právě proti směru letu zapálil svůj hlavní motor. Tím zpomalí, ztratí oběžnou rychlost a začne pozvolna klesat do atmosféry. Na TV NASA můžeme živě poslouchat komunikaci posádky Sojuzu s ruským řídícím střediskem.

5:37 Zbývá několik málo minut do brzdícího manévru, který navede kosmickou loď do atmosféry. Počasí v přistávací oblasti vypadá slušně, vše jde podle plánu.

5:33

Odlet Sojuzu TMA-14 od ISS
Odlet Sojuzu TMA-14 od ISS
Sojuz TMA-14 se od stanice ISS (konkrétně od modulu Pirs) odpojil ve 3:07 SELČ, po následném separačním manévru se od orbitálního komplexu vzdaluje. Nyní je od něj asi 19 km.

5:30 Vítejte u online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz TMA-14, ve které se z Mezinárodní kosmické stanice vracejí tři kosmonauté. Prostřední sedadlo v návratovém modulu obsadil velitel Gennady Padalka, po jeho levici sedí palubní inženýr Michael Barratt a v pravém křesle absolvuje návrat na Zemi kosmický turista Guy Laliberte.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »