Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-14
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-14

Přistání Sojuzu TMA-13
Přistání Sojuzu TMA-13
Kosmická loď Sojuz TMA-14 s tříčlennou posádkou úspěšně přistála ve stepích Kazachstánu v neděli 11. října v 6:32, náš přenos začal v 5:30. Po půlročním pobytu na ISS se v ní vrátili Gennady Padalka a Michael Barratt, připojil se k nim kosmický turista Guy Laliberte.

Videozáznam přistání, umístěný na youtube.com pracovníky NASA

6:42 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

6:39 U návratového modulu Sojuzu TMA-14 právě přistávají helikoptéry s techniky a záchranáři. Poblíž modulu za chvíli vyroste lékařský stan pro prvotní prohlídku a vyšetření kosmonautů.

6:32 Těsně před přistáním byly zažehnuty trysky na spodní části modulu, díky nim Sojuz hladce přistál rychlostí 1,5 m/s v kazašské stepi severovýchodně od města Arkalyk.

6:27 Sojuz byl spatřen z místa přistání.

6:25 Vše jde dobře, do přistání zbývá 6 minut.

6:23 Po odhození stabilizačního padáku se rozevře hlavní, který sníží rychlost sestupu na příjemných 7 m/s. Ve výšce 5 km také dojde k odhození tepelného štítu a vypuštění zbytků paliva.

6:18 Výška 10 km, rychlost 220 m/s. Dva malé padáky lodi Sojuz právě rozevřely velký stabilizační padák, který sníží rychlost klesání na 80 m/s. Po krátké ztrátě spojení (při vstupu do atmosféry normální) řídící středisko opět komunikuje s posádkou, vše v pořádku.

6:10 Návratový modul Sojuzu TMA-14 s posádkou právě vstupuje do atmosféry ve výšce asi 122 km. Do přistání zbývá něco přes 20 minut.

6:06

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Právě došlo k úspěšnému oddělení návratového modulu s kosmonauty od zbytku lodi. Návratový modul se nyní natočí tepelným štítem proti atmosféře a za pár minut do ní vstoupí. Loď se při separaci rozdělila na celkem 3 části. Zbylé dvě v atmosféře shoří.

6:01

Přistávací místo Sojuzu TMA-14
Přistávací místo Sojuzu TMA-14
Na přiloženém obrázku je přistávací dráha lodi.

5:59 Sojuz klesá do zemské atmosféry, od oddělení návratového modulu s posádkou od zbytku lodi a jeho vstupu do atmosféry nás dělí jen několik minut. Vše vypadá dobře.

5:55 Přistání lodí Sojuz TMA-10 a TMA-11 provázely poměrně nebezpečné balistické sestupy, při kterých selhaly pyrotechnické šrouby, jež mají za úkol před vstupem do atmosféry oddělit návratový modul od zbytku lodi. To se v případě těchto lodí nestalo a návratový modul vstoupil do atmosféry připojený k servisní sekci, nechráněný svým tepelným štítem (kvůli špatné orientaci). Po těchto dramatickým sestupech byly pyropatrony předesignovány a toto nebezpečí již nehrozí.

5:46 Motor vypnut, hořel 4,5 minuty. Sojuz je zbržděn a za asi půl hodiny vstoupí do zemské atmosféry. Vše vypadá dobře.

5:42 Sojuz právě proti směru letu zapálil svůj hlavní motor. Tím zpomalí, ztratí oběžnou rychlost a začne pozvolna klesat do atmosféry. Na TV NASA můžeme živě poslouchat komunikaci posádky Sojuzu s ruským řídícím střediskem.

5:37 Zbývá několik málo minut do brzdícího manévru, který navede kosmickou loď do atmosféry. Počasí v přistávací oblasti vypadá slušně, vše jde podle plánu.

5:33

Odlet Sojuzu TMA-14 od ISS
Odlet Sojuzu TMA-14 od ISS
Sojuz TMA-14 se od stanice ISS (konkrétně od modulu Pirs) odpojil ve 3:07 SELČ, po následném separačním manévru se od orbitálního komplexu vzdaluje. Nyní je od něj asi 19 km.

5:30 Vítejte u online přenosu přistání kosmické lodi Sojuz TMA-14, ve které se z Mezinárodní kosmické stanice vracejí tři kosmonauté. Prostřední sedadlo v návratovém modulu obsadil velitel Gennady Padalka, po jeho levici sedí palubní inženýr Michael Barratt a v pravém křesle absolvuje návrat na Zemi kosmický turista Guy Laliberte.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »