Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-07M
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-07M

Start Sojuzu TMA-07M Autor: NASA
Start Sojuzu TMA-07M
Autor: NASA
Z promrzlého kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích ve středu 19. prosince 2012 za soumraku místního času vzlétnula loď Sojuz TMA-07M s třemi kosmonauty z různých koutů světa, jež si budou až do května užívat pohled na Zemi shora. Start proběhl ve 13:12 SEČ, přenos zde byl zahájen v půl jedné po poledni.

Videozáznam startu z vysílání TV NASA. (zdroj: NASA)


13:35 Náš přenos končí, děkujeme za Vaši přízeň. TV NASA plánuje reprízy startu.

13:32 Loď Sojuz ještě dnes čekají první dva ze čtyř zážehů DVB, které zvýší rychlost lodě a přiblíží ji ke kosmické stanici. Kosmonauti dostávají povolení otevřít hledí přilb, tlak i atmosféra v Sojuzu jsou v normálu.

13:30 Solovjov, letový ředitel v Koroljovu, které právě přebralo řízení mise, gratuluje posádce k úspěšnému startu a potvrzuje, že vše na palubě Sojuzu vypadá dle telemetrie dobře.

Roman Romaněnko a Chris Hadfield: první okamžiky na oběžné dráze. Autor: TV NASA
Roman Romaněnko a Chris Hadfield: první okamžiky na oběžné dráze.
Autor: TV NASA
13:27 Dle komentátora TV NASA Joshe Byerlyho se během startu neobjevil ani jediný technický problém. Sojuz obíhá Zemi po dráze s parametry výšky v apogeu 230 krát 190 kilometrů v perigeu.

13:25 Ačkoli start vzal Sojuzu necelých devět minut, cesta ke stanici mu vezme více než dva dny. S komplexem ISS se má spojit v pátek 21. prosince v 15:12 SEČ, tedy přesně 50 hodin po startu.

13:22 Vysunutí a aktivace solárních panelů a antén byly údajně úspěšné, řízení mise přebírá řídící středisko v Koroljovu u Moskvy. Letová kontrola Bajkonur se s posádkou Sojuzu loučí gratulacemi k úspěšnému startu a přáním štěstí během jejich mise.

13:21 Poslední stupeň rakety byl necelých 9 minut po startu vypnut. Došlo k okamžité separaci lodě, která nyní vyklápí své solární panely a komunikační a navigační antény. Trio je na oběžné dráze.

13:19 Rychlost je 6 km/s, vše vypadá dobře, zbývá asi minuta a půl hoření motoru. Let probíhá bezvadně.

Animace oddělení druhého a třetího stupně nad Zemí Autor: Roskosmos
Animace oddělení druhého a třetího stupně nad Zemí
Autor: Roskosmos
13:17 Čtyři minuty a 58 vteřin po startu byl impulsem zážehu třetího stupně oddělen stupeň druhý ve výšce 170 km. Třetí stupeň, poháněný motorem RD 0110 byl zapálen na asi 240 sekund a bude automaticky vypnut, až bude dosaženo požadované rychlosti. Druhý stupeň dopadne do neobydlených stepí západního Kazachstánu.

13:15 Dvě minuty a 40 sekund po startu došlo k odhození aerodynamického krytu lodi, tato komponenta by již dále představovala hmotnostní zátěž a překážku. Záchranná věž přestala být součástí rakety již chvíli před krytem.

13:14 Minutu a 58 sekund po startu raketa odhodila vyhořelé pomocné motory, jejichž čtyři exempláře byly seskupené kolem druhého stupně a souhrnně považovány za stupeň první. Díky jasnému počasí na Bajkonuru to bylo patrné na černé mrazivé obloze.

Oddělení prvního stupně. Autor: TV NASA
Oddělení prvního stupně.
Autor: TV NASA
Raketa je dále poháněna motorem NPO Energomash RD 108 svého druhého stupně, rychlost činí 1,5 km/s.

13:13 Minuta a nějaké drobné od startu, rychlost rakety činí asi 0,5 km/s, dle slov kosmonautů jde vše bez problémů.

13:12 Právě proběhl START! Třem statečným začala pětiměsíční kosmická mise. Stanice ISS se nyní nachází na pomyslné kružnici kolem Země asi 300 stupňů před Sojuzem, 409 kilometrů nad jižním Atlantikem.

13:11 Pouhá minuta do startu! Raketa je nyní přepnuta na vlastní elektrické baterie, od rakety se v následujících chvílích postupně odklopí dvě ramena startovací rampy, následovaná zbývajícími čtyřmi v okamžiku startu. Zážeh motorů prvního a druhého stupně přijde na řadu 8 vteřin před startem, o 3 sekundy později by již měly dosahovat maximálního tahu.

13:10 Zahájeno právě bylo tlakování palivových nádrží dusíkem.

13:09 T-3 minuty: spalovací komory prvního a druhého stupně, jež se současně zažehnou před startem, jsou tlakovány plynným dusíkem.

Posádka naposled mává před nástupem do lodi Autor: NASA
Posádka naposled mává před nástupem do lodi
Autor: NASA
13:08 "Na palubě je vše v pořádku, jsme připraveni", ozývá se ze Sojuzu.

13:07 T-5 minut. Ve výpisu předstartovních příprav v tomto čase nalezneme více bodů: řízení systémů rakety přebírají její počítače, aktivovány byly řídící panely velitele lodi, posádka uzavírá hledí přilb a začíná dýchat vzduch ze skafandrů.

13:06 Personál kosmodromu zadává klíč ke startovnímu příkazu, dochází k aktivaci softwarového programu, který za moment převezme kontrolu nad finálními přípravami, nejsou hlášeny žádné problémy.

13:03 Přípravy pokračují bez technických potíží, start se blíží.

13:02 Už jen deset minut a letíme. Právě jsou odemykány gyroskopy rakety, v lodi na její špici posádka aktivuje palubní záznamová zařízení.

13:00 Jako spousta lidí v dnešní době, i astronauté si oblíbili tzv. sociální sítě na internetu, především Twitter. Tom Marshburn dnes ráno napsal: "Šálek kávy, zemská přitažlivost, skvělá kombinace! Užívám si to naposledy před dnešním startem." Pozadu v "tweetování" nezůstal ani jeho kolega Chris Hadfield, který si ještě dnes také našel čas a psal: "Jeden poslední polibek - láska přes sklo s mojí ženou. Je ráno před startem, vyspal jsem se dobře, cítím se skvěle. Za 10 hodin letíme!" A po nedlouhé době pokračoval: "Tady na Bajkonuru právě vychází slunce, je jasné, chladné ráno dne startu. Právě jsme posnídali, jsme vzrušení!"

12:57 Posádka dokončila kontroly hermetičnosti svých skafandrů.

12:54 Posádka Sojuzu pokračuje v přípravách ke startu a listuje seznamy procedur. Éterem zní hudba z řídícího střediska, mající trochu uvolnit napětí.

Převoz rakety s lodí na startovací rampu 17. 12. 2012 Autor: Energia
Převoz rakety s lodí na startovací rampu 17. 12. 2012
Autor: Energia
12:51 Třístupňová raketa Sojuz-FG, která si v neděli (tedy 3 dny před startem) prošla v montážní hale finální kompletací (třetí stupeň s lodí byl připojen ke spodním stupňům a na jeho vrcholek přišla záchranná věž) a v pondělí brzy ráno místního času, kdy v Evropě byla ještě hluboká noc, se dočkala převozu na startovací rampu, která před skoro 52 roky posloužila Juriji Gagarinovi. V horizontální poloze, ležící na vlakové soupravě, nosič technici a personál přemisťovali ve větru a teplotě -30 °C, na blednoucí jasné obloze byla krásně patrná planeta Venuše. Sadistický zpravodaj NASA Rob Navias následně na místě natáčel rozhovory s několika lidmi, kterým z bund a čepic čouhaly jen rudé tváře, a ptal se jich na počasí. Člověku vzácně nebylo líto, že převoz rakety neviděl na vlastní oči.

12:49 Raketu osvětlují červánky soumraku, přípravy ke startu pokračují. Dojem kazí jen jakýsi technik, vyděšeně pobíhající kolem rakety.

12:43 K vynesení Sojuzu TMA-07M na orbit bude využit stejnojmenný nosič ve verzi -FG. Ruské rakety Sojuz již v historii mají za sebou více než 1500 úspěšných startů s různými náklady, jsou členy rodiny raket R-7. Jde o oficiálně třístupňové rakety, i když první stupeň je tvořen vlastně jen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými kolem centrálního druhého stupně, jež je před startem zažehnut souběžně s prvním. Všechny stupně využívají coby palivo a okysličovadlo kerosin a tekutý kyslík.
49,5 m vysoká raketa Sojuz-FG má od května 2001 do dneška na kontě již desítky startů.

12:42 T mínus půl hodiny; probíhá aktivace dvou důležitých komponent: záchranné věže na špičce rakety a počítače, který bude již zanedlouho řídit automaticky poslední předstartovní úkony.

Posádka dnes startující lodi (zleva: T. Marshburn, R. Romaněnko a Ch. Hadfield). Autor: NASA
Posádka dnes startující lodi (zleva: T. Marshburn, R. Romaněnko a Ch. Hadfield).
Autor: NASA
12:34 Do svých křesel v lodi Sojuz kolem 11. hodiny našeho času zasedla posádka, která nečítá ani jednoho zelenáče. Velitel lodi v prostředním křesle, ruský kosmonaut Roman Romaněnko, má již za sebou 6měsíční pobyt na ISS v roce 2009. Po jeho levici sedí palubní inženýr lodi (kopilot), kanadský astronaut Chris Hadfield, dnes poletí do vesmíru již potřetí, má za sebou lety raketoplánem na stanice Mir i ISS, Chris je také budoucím velitelem stanice. Do pravého křesla lodi se uvelebil americký astronaut Thomas Marshburn, který ISS také již navštívil jako letový specialista raketoplánu Endeavour v létě 2009 a provedl na její palubě tři kosmické výstupy. Na stanici má tato trojice setrvat do května příštího roku.
Posádka se přidá k trojici již na stanici pracující od října, na emblému mise mají velmi výmluvné heslo: Mimo Zemi ... pro Zemi.

12:33 TV NASA právě reprízuje sestřih dnešních aktivit posádky před nástupem do lodě.

12:32 V současné chvíli končí testování systémů návratového modulu Sojuzu, v němž by posádka v případě selhání nosné rakety provedla nouzové přistání. Kosmonauti na palubě Sojuzu prověřují, zda jsou jejich skafandry Sokol dokonale uzavřené a těsní.

12:30 Právě začíná náš přenos dnešního startu lodi Sojuz, vítejte při jeho sledování. Raketa s lodí a již usazenými a připoutanými kosmonauty uvnitř je natankována a připravena letět. Na Bajkonur pomalu padá mrazivý soumrak, obloha je jasná, teplota vzduchu padá k -20 °C, do toho ještě trochu fouká vítr. Robustní rakety Sojuz jsou však proslulé svou schopností létat za každého počasí. Start se uskuteční v 18:12 místního času.

Sledujte start živě také prostřednictvím živého videopřenosu TV NASA s anglickým komentářem (začátek přenosu v poledne):

Následujte tento odkaz.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Online přenos, Sojuz


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »