Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-19
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-19

titul.jpg
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.

23:58 Kosmonauty čekají dva dny "dohánění" Mezinárodní kosmické stanice. Ještě tento letový den by měl Sojuz uskutečnit dva zážehy motorů, které zvýší jeho rychlost a přiblíží ho ke připojení ke stanici v noci na pátek. Náš přenos nyní končí, děkujeme za pozornost.

23:56 Letový ředitel z Moskvy poblahopřál posádce Sojuzu k excelentnímu startu. Posádka dostala povolení otevřít hledí přilb.

23:50 Na TV NASA můžeme stále sledovat záběry z kabiny lodi Sojuz. Nad hlavou velitele Jurčichina se po celou dobu startu na provázku pohupoval plyšový pes, toho kosmonaut dostal před třiceti lety od profesorky na vysoké škole jako talisman pro štěstí.

23:46 Ruské řídící středisko právě potvrdilo úspěšné vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. Start byl bezproblémový.

23:44 Právě byl vypnut třetí stupeň rakety a loď Sojuz se od něj oddělila. Nyní ji čeká dvoudenní cesta ke stanici ISS, ze všeho nejdříve ale musí rozvinout solární panely a komunikační antény.

23:42

int.jpg
Na záběrech TV NASA vidíme živý pohled do interiéru lodi Sojuz TMA-19. Uprostřed sedí velitel Fjodor Jurčichin, po jeho levici letová inženýrka Shannon Walkerová, vpravo pak má letového inženýra Douglase Wheelocka. Tento astronaut v dubnu navštívil Německo, konkrétně například technické muzeum ve Speyeru. Neměl zde však bohužel žádné veřejné vystoupení.

23:40 Právě se zažehnul třetí stupeň, což bylo impulzem k odhození vyhořelého druhého stupně. Motor RD 0110 KB KhA třetího stupně udělí lodi rychlost potřebnou k dosažení oběžné dráhy. Výška rakety je nyní 170 km.

23:38 Teď již nepotřebná záchranná věž byla odhozena a s ní i ochranný aerodynamický kryt, který objímal loď s astronauty. Let probíhá bez nejmenších problémů.

23:37 Došlo k oddělení prvního stupně, tvořeného čtyřmi pomocnými motory okolo druhého stupně. Ten nyní pomocí svého motoru NPO Energomash RD 108 pohání raketu vstříc oběžné dráze. Rychlost rakety se pohybuje okolo 1500 m/s.

23:36 Raketa se pohybuje rychlostí 500 m/s. Rotace probíhá podle plánu.

23:35 Zážeh motorů prvního a druhého stupně, odklopení posledních dvou zásobovacích ramen rampy a START!

23:35 Od nosiče se odklopila druhá komponenta startovací rampy, která do jeho nádrží přiváděla palivo a dusík pro natlakování nádrží.

23:34 Raketa byla přepnuta na vlastní zdroje energie, odsouvá se od ní první zásobovací věž startovací rampy.

23:30

Sojuz
Sojuz
Astronauti a kosmonaut zavírají hledí svých přilb. Nyní dýchají vzduch ze svých skafandrů. Nejsou hlášeny žádné technické potíže.

23:25 Probíhá aktivace gyroskopů rakety, posádka uvádí do provozu palubní záznamová zařízení.

23:15 Nosná raketa typu Sojuz (jejíž verze -FG bude dnes použita) už má za sebou více než 1500 startů pilotovaných i nepilotovaných. Je to nosič o třech stupních. První stupeň je tvořen vlastně jen čtyřmi pomocnými motory, uspořádanými kolem druhého stupně, který se před startem zažehne společně s prvním, hoří ale podstatně déle po odhození prvního stupně. K zážehu třetího stupně dochází až po ukončení činnosti druhého, který je k němu připojen mřížkovou konstrukcí. Jako palivo se do všech třech stupňů tankuje petrolej, jako okysličovadlo tekutý kyslík. Tankování paliva do nádrží rakety začalo 5 hodin před startem a trvalo zhruba dvě hodiny.

23:10 Od rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí jsou odsouvány servisní věže s mnoha ochozy, které v uplynulých dvou dnech poskytovaly technikům přístup k prakticky celému nosiči.

23:07 Na záběrech TV NASA jsme před malou chvílí viděli živý pohled na raketu na startovací rampě. V jihozápadním Kazachstánu je noc, lokální čas je o čtyři hodiny více než středoevropský letní čas (start se tedy uskuteční ve 3:35 ráno místního času). Na černé obloze za raketou byly viditelné hvězdy, což značí opravdu dobré počasí na kosmodromu Bajkonur. Nyní můžeme na NASA TV sledovat sestřih posledních aktivit posádky před nástupem do rakety (okolo 21. hodiny našeho času).

23:05 Právě byla aktivována záchranná věž, která by kabinu s posádkou v případě nouze dopravila do bezpečné vzdálenosti od rakety. Doufejme, že dnes nebude zapotřebí.

23:00 Vítáme všechny čtenáře, kteří s námi dnes budou sledovat start kosmické lodi Sojuz TMA-19 s třemi kosmonauty, které čeká 6měsíční pobyt na stanici ISS. Start je v plánu ve 23:35, posádka je již ve skafandrech usazena v kabině lodi a čeká na start. Počasí je dobré, Sojuz "zmizí" v bezoblačné obloze.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »