Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis

l1.jpg
Start amerického kosmického korábu k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129 se uskutečnil 16. 11. 2009 ve 20:28, přenos zde začal v 19:30.

20:45 Vše probíhá podle plánu, start se vydařil perfektně, Atlantis je na cestě k ISS, ke které dorazí ve středu odpoledne. Sledujte astro.cz i v následujících dnech kvůli informacím o průběhu mise. Děkujeme za pozornost.

20:36 Hlavní motory vypnuty, vzápětí by se měla od raketoplánu odpojit externí nádrž. Atlantis letí rychlostí 8364 m/s ve výšce 105 km.

20:32

l2.jpg
4 minuty od startu. Atlantis letí rychlostí 2686 m/s, nyní je skoro 100 km vysoko. NASA TV vysílá záběry z kamery na vrcholku externí nádrže, ta má za úkol zaznamenat případné padání izolace z nádrže a její nárazy do tepelného štítu letounu.

20:30 Byly odhozeny vyhořelé pomocné motory SRB, které se snesou na padácích do oceánu, kde už na ně čekají záchranné lodě. Atlantis pokračuje poháněn vlastními třemi hlavními motory o tahu 2,28 MN.

20:28 Zážeh hlavních motorů, 6 sekund poté zážeh pomocných raket a START! Atlanis opustil startovací rampu.

20:25 3 minuty do startu. Odsouvá se poslední komponenta startovací rampy, větrací "čepička" z vrcholu externí nádrže. Po jejím natankování odvádí vypařující se kyslík, sloužící jako okysličovadlo pro hlavní motory.

20:21 7 a půl minuty do startu, od raketoplánu se odsouvá rameno startovací rampy, jež sloužilo k přístupu do kokpitu stroje. V případě jakýchkoliv potíží je možné toto rameno vrátit do původní polohy za 10 sekund, aby měla posádka volnou cestu do bezpečí.

20:19 Odpočet se znova rozběhl, 9 minut do startu.

153212main_launch-m.jpg
20:16 Rozhodnuto, Atlantis má zelenou! Letový ředitel Mike Leindbach to právě oznamuje posádce a přeje jim šťastnou cestu.

20:14 Za malou chvíli by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu dnešního startu.

20:09 Jak vyplývá ze statistik, většina raketoplánů se při svých startech potýká s odklady a málokterý vzlétne na první pokus. Zatím to vypadá, že při misi STS-129 se to povede. Dnešnímu startu nyní nestojí nic v cestě.

20:00 Záběry TV NASA z Kennedyho kosmického střediska ukazují vcelku slušné počasí, které je zatím pro start vyhovující. Kdyby se dnes vzlet přece jen nezdařil, předpověď počasí slibuje na zítřek 70procentní šanci dobrých podmínek ale jen 40procentní ve středu. Do startu zbývá necelá půlhodinka.

19:51 Při své minulé misi se Atlantis 11. května 2009 vydal na poslední servisní let k Hubbleovu teleskopu. Dnes ho čeká 31. start do vesmíru, který bude zároveň jeho předposledním. Pokud NASA na poslední chvíli nezmění letové plány, čeká Atlantis jeho poslední mise v květnu 2010, kdy se pod označením STS-132 vydá taktéž k ISS.

19:42

3.jpg
Posádka je usazena v kokpitu raketoplánu v typických oranžových skafandrech, které mají astronauty ochránit v případě opuštění raketoplánu v nouzové situaci. Technici, kteří astronautům pomohli do raketoplánu již uzavřeli poklop do kabiny a opustili rampu.

19:38 Start je v plánu ve 20:28:10 SEČ.

19:34 Oficiální odpočet ke startu se podle plánu naposledy zastavil. Řídící týmy v této pauze pečlivě zhodnotí situaci a provedou hlasování, zda dát raketoplánu zelenou. Ke startu je třeba souhlas řídících středisek na mysu Canaveral a v Houstonu, dále týmu manažerů mise a také samotné posádky raketoplánu. Pokud dostane Atlantis povolení startovat, odpočet bude obnoven 9 minut před startem.

19:33 Aktuální situace vypadá následovně. Počasí dává dnešnímu startu 80procentní šanci, zbylých 20 procent tvoří možnost větru a zatažené oblohy. Po technické stránce je vše v pořádku, podivný zvuk, vydávaný jedním palivovým článkem, je údajně normální a neohrožuje start.

19:30 Vítáme vás u online přenosu startu raketoplánu Atlantis s 6 astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. O této misi (STS-129) se můžete dozvědět více zde. Do startu zbývá necelá hodina.

Doporučené odkazy:
TV NASA, přímý přenos z mysu Canaveral
Textový přenos na webu NASA
Multimediální přenos na webu spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »