Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy z mise raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Zprávy z mise raketoplánu Discovery STS-133

titul.jpg
V tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé informace z probíhající mise raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit poslední modul pro americký segment komplexu.

Letový den 12 (7. - 8. března SEČ)

Pohled na raketoplán při obletu stanice. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Pohled na raketoplán při obletu stanice.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Šest astronautů na palubě raketoplánu bylo probuzeno 7. března v 9:23 SEČ ústřední znělkou ze seriálu Star Trek. Tato skladba skončila na druhém místě při veřejném hlasování pro hudbu, která bude budit posádky raketoplánů při posledních misích.

Raketoplán Discovery se odpojil od kosmické stanice ISS 7. března ve 13:00 našeho času po celkem osmi dnech, 16 hodinách a 46 minutách společného letu. Letoun, který řídil pilot Eric Boe, se od stanice vzdálil na asi 120 metrů a zahájil svůj poslední oblet orbitálního komplexu. V následujících 40 minutách Boe pomalu stanici obkroužil a posádka raketoplánu pořizovala její fotografie kvůli kontrolování stavu kosmické stanice. Po dokončení obletu provedl Discovery separační zážeh, který jej poslal pryč od stanice.

Druhý separační manévr následoval po půl hodině, ve 14:39 SEČ, a raketoplán po něm definitivně opustil okolí stanice.

Záběr z inspekce tepelného štítu pomocí OBSS. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Záběr z inspekce tepelného štítu pomocí OBSS.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Později se posádka raketoplánu věnovala poslední inspekci tepelného štítu. Astronauté, ovládající robotickou paži raketoplánu, uchopili nástavec OBSS s kamerami a infračervenými senzory a zkontrolovali nejcitlivější povrchy tepelné ochrany, konkrétně náběžné hrany křídel a "nos" letounu, zda tyto místa nebyly poškozeny např. mikrometeority nebo kosmickým odpadem během pobytu raketoplánu na stanici. Snímky a data, získaná při inspekci, byly odeslány na Zemi kvůli detailnímu zhodnocení experty. Inspekce se provádí v takové vzdálenosti od kosmické stanice, aby se k ní raketoplán mohl ještě vrátit v případě objevení závažného poškození štítu, které by vylučovalo bezpečný návrat na Zemi.

Den posádka raketoplánu ukončila 8. března v 1:23 SEČ.

Na závěr sestřih letového dne. Zdroj: kanál NASA na youtube.com

Letový den 11 (6. - 7. března SEČ)
Řídící středisko v Houstonu probudilo posádku raketoplánu 6. března v 9:23 SEČ písní "Spaceship Superstar", kterou letoví kontroloři zahráli pro celou posádku.

Dnešek byl posledním dnem, který posádka raketoplánu trávila se svými kolegy na palubě stanice ISS. V první polovině dne se astronauté věnovali definitivnímu dokončení přenášení výbavy a zásob do a z kosmické stanice. Astronauté kontrolovali, zda je všechno na svých místech a přemístili do raketoplánu asi 115 kilogramů vědeckých vzorků, určených k návratu na Zemi. Šlo například o vzorky moči a krve, které si odebírá dlouhodobá posádka stanice kvůli studiu působení dlouhodobého letu na lidské tělo. Takovéto vzorky jsou uloženy v chladících boxech v prostorách kosmické stanice. Velké množství z nich bylo přeneseno do chladících boxů na obytné palubě raketoplánu.

Obě posádky naposledy pohromadě. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Obě posádky naposledy pohromadě.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Po posledním společném obědě obou posádek přišlo pár hodin volného času a poslední přípravy na rozloučení. Steve Bowen a Michael Barratt z posádky raketoplánu zkontrolovali naváděcí systémy, které bude raketoplán potřebovat při odletu od stanice příští den. Poté, 6. března asi ve 21:30 našeho času, se posádky raketoplánu i stanice shromáždily v modulu Destiny, aby se oficiálně rozloučily.

Velitel raketoplánu Lindsey mluvil o misi a poděkoval posádce stanice za pohostinnost. Velitel stanice Kelly mu odpověděl: "Bylo nám tu s vámi dobře, budete nám chybět. Ale nejvíce nám bude chybět Discovery," narážel Kelly na poslední misi tohoto raketoplánu.

Po závěrečných přáních šťastné cesty se posádky rozdělily a ve 22:11 SEČ byly uzavřeny poklopy mezi stanicí a raketoplánem, po celkem 7 dnech, 23 hodinách a 55 minutách.

Před večerkou 7. března v 1:23 SEČ se posádka raketoplánu připravovala na odlet od stanice.

Posádka raketoplánu pózuje v modulu Leonardo, který dopravila na stanici. Autor: NASA
Posádka raketoplánu pózuje v modulu Leonardo, který dopravila na stanici.
Autor: NASA
Předchozí dny posádka raketoplánu strávila s posádkou stanice v prostorách ISS, kde vypomáhala s vynášením přivezeného nákladu z modulu Leonardo ale třeba i s nakládáním odpadu do japonské zásobovací lodi Kounotori, která má stanici opustit na konci března.

Problémy s falešným požárním poplachem v ruském modulu Pirs nebo se selháním přístroje CDRA (pro odbourávání oxidu uhličitého ze vzduchu) v americkém modulu Destiny, byly zdárně vyřešeny. Problémy zažíval i ruský přístroj pro filtraci CO2 Vozduch, který opět selhal pravděpodobně kvůli přehřátí vzduchového čerpadla. Přístroj proto vyžadoval další práci.

Záznam rozloučení posádek je ke shlédnutí zde.


Naše zpravodajství v sobotu 5. a v neděli 6. března nebude aktualizováno. Další informace o průběhu mise raketoplánu Discovery se zde objeví v pondělí 7. března.


Letový den 8 (3. - 4. března SEČ)
Astronauty do osmého dne v kosmu, šestého dne na stanici, probudila píseň "City of Blinding Lights" 3. března v 11:05 SEČ. Písničku nechal posádce raketoplánu zahrát jejich kolega Tim Kopra, který byl kvůli zranění vyřazen z posádky.

Obama mluví s astronauty na oběžné dráze, stojící první zprava je ředitel NASA Charles Bolden. Autor: NASA
Obama mluví s astronauty na oběžné dráze, stojící první zprava je ředitel NASA Charles Bolden.
Autor: NASA
První polovina dne byla pro astronauty docela nabitá. Hned na začátku dne velitel raketoplánu Lindsey a pilot Boe z letové paluby svého stroje zažehli na 26 minut jeho manévrovací motorky a zvýšili tím dráhu stanice o asi 1,5 kilometru. Dále strávili astronauti asi čtyři hodiny přenášením nákladu a zásob mezi stanicí a raketoplánem. Došlo i na úklid věcí, použitých při kosmických výstupech a na tělesné cvičení. Velitel stanice Kelly a letová inženýrka dlouhodobé posádky Colemanová pracovali na údržbě jedné ze dvou jednotek pro odbourávání oxidu uhličitého ze vzduchu v americkém segmentu. Tento den také začal opět pracovat ruský systém pro filtraci CO2 Vozduch, který v minulých dnech zažíval problémy.

Ve druhé polovině dne si astronauti užili volný čas po uplynulých náročných dnech. Během dne se zúčastnili také dvou rozhovorů pro média. Dostali i jednu dobrou zprávu: manažeři programů raketoplánů a ISS se rozhodli prodloužit misi Discoveryho o další den, který stráví připojený ke stanici. Od té tedy odletí v pondělí a zpět na Zemi přistane ve středu 9. března.

3. března krátce po 23. hodině našeho času k astronautům promluvil i prezident USA Barack Obama. Astronautům mimo jiné řekl: "Jsme často inspirováni obrázky vás, chlapci, při práci, jak pracujete na tom, abyste dali pár posledních věcí na místo a zahájili plný provoz ISS." Astronauté s prezidentem mimo jiné hovořili i o robotovi Robonaut 2, o raketoplánu Discovery, který je nyní naposled ve vesmíru, nebo o mezinárodní spolupráci při výstavbě ISS. Rozhovor mezi Obamou a astronauty si můžete poslechnout zde.

A ještě jedno video: NASA zveřejnila záběry, pořízené při startu kamerami na pomocných motorech SRB. Zdroj: kanál NASA na youtube.com.

Letový den 7 (2. - 3. března SEČ)
Posádka raketoplánu, připojeného ke stanici ISS, byla probuzena 2. března v 11:24 SEČ písní "Speed of Sound", kterou nechali příbuzní zahrát pilotovi raketoplánu Ericovi Boeovi.

Steve Bowen pracuje připevněný k robotické paži. Autor: NASA
Steve Bowen pracuje připevněný k robotické paži.
Autor: NASA
Dnes byla na pořadu dne druhá a poslední kosmická vycházka, která, jako předtím, připadla na letové specialisty Steva Bowena a Alvina Drewa. Výstup začal v 16:42 SEČ, s 24minutovým zpožděním oproti plánu, které způsobily menší patálie s Bowenovým skafandrem. Kosmický oblek vykazoval známky netěsnosti, jako zdroj byl nakonec identifikován izolační kroužek v kanystru s hydroxidem lithným, který se používá k odbourání oxidu uhličitého z atmosféry skafandru. Nutná výměna tohoto kroužku si vyžádala malé zdržení.

Výstup probíhal vcelku hladce, astronauti pracovali většinu času odděleně a plnili každý jiné úkoly. Bowen, upevněný nástavcem na nohy k robotické paži, odinstaloval z modulu Columbus adaptér pro připevnění experimentů, určených do volného kosmu, a přenesl jej do nákladového prostoru raketoplánu pro návrat na Zemi. Poté připevnil ke kanadskému robotickému manipulátoru Dextre nástavec na kameru a sundal z něj nepotřebnou izolaci. Poté přichytil kryt na kameru na hlavní robotické paži.

Drew vypustil zbytky čpavku z čerpadla chladícího systému, které bylo přemístěno při minulém výstupu pátý den mise, sundal izolaci z při této misi přivezeného nosníku ELC-4, nainstaloval reflektor na vozík CETA (dva takovéto vozíky se pohybují po hřbetu stanice na "kolejích" a jsou používány k přemisťování větších předmětů), přemístil uvolněný protisluneční kryt jedné kamery na příhradovém nosníku a kromě jiného upevnil uvolněnou instalaci pro uskladnění náhradních panelů radiátorů, které na stanici dorazí v budoucnu.

Problémy s uvolněným nástavcem, ukazuje na něj šipka. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Problémy s uvolněným nástavcem, ukazuje na něj šipka.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
I přes asi 40minutové zpoždění, které Drew nabyl při cestě zpět do přechodové komory pro další vzduch, mu práce šla od ruky. Ke konci výstupu, když odstraňoval izolaci z povrchu modulu Tranquility, se mu stala nemilá věc. Nástavec s kamerou a reflektorem na jeho helmě se uvolnil a oddělil od jeho skafandru. Na pomoc byl zavolán kolega Bowen, který se pokoušel nástavec znova připevnit k helmě Drewa. Avšak marně. Nástavec byl tedy zajištěn popruhem a Drew se přesunul zpět do přechodové komory, stejně bylo snahami o opravu jeho skafandru stráveno velké množství času. Po chvíli byl následován Bowenem a výstup skončil po 6 hodinách a 14 minutách.

Byl to sedmý výstup pro Bowena, který celkem výstupy strávil 47 hodin a 18 minut, což ho umisťuje na šesté místo v seznamu nejzkušenějších amerických spacewalkerů.

Uvnitř stanice pokračovaly přesuny nákladu mezi raketoplánem a stanicí, na konci dne byly hotové ze 76 procent. Astronauti rovněž přesunuli z nového modulu Leonardo do laboratoře Destiny veliký balík s novým Robonautem.

Na závěr videosestřih sedmého dne mise, převzatý z kanálu NASA na youtube.com, převážně věnovaný výstupu.

Letový den 6 (1. - 2. března SEČ)

Instalace modulu PMM Leonardo. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Instalace modulu PMM Leonardo.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Astronauti byli do tohoto dne probuzeni 1. března v 11:57 SEČ skladbou "Happy Together", hranou z Houstonu pro letového specialistu Steva Bowena.

Dnes přišla na řadu instalace raketoplánem přivezeného modulu Leonardo. Modul PMM (Permanent Multipurpose Module; permanentní víceúčelový modul) Leonardo byl vyroben v Itálii a celkem sedmkrát letěl raketoplánem na stanici a zpět jako nákladní modul, který byl po dobu pobytu raketoplánu připojen ke stanici a vyložen a poté se opět vrátil na Zemi. Tentokrát již Leonardo na stanici zůstane nastálo a stane se posledním hermetizovaným elementem amerického segmentu stanice. Posádka v něm najde kromě nového prostoru také skoro 13 tun nákladu a zásob včetně humanoidního robota Robonaut 2.

Letoví specialisté Michael Barratt a Nicole Stottová obsadili ovládací konzoli staniční robotické paže v kopuli, Leonarda vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu a za asi hodinu a půl jej nastálo připevnili ke spodnímu portu modulu Unity. Operace šla bez problémů a s časovým náskokem. 16 motorizovaných šroubů stykovacího uzlu Leonarda pevně zachytilo. 2. března v 0:17 SEČ byl otevřen poklop a astronauté do Leonarda poprvé vstoupili.

Posádky pózují v novém modulu. Autor: NASA
Posádky pózují v novém modulu.
Autor: NASA
NASA dostala v souvislosti s misí Discoveryho zajímavý nápad. S blížícím se koncem provozu raketoplánů je to nyní poprvé a naposled, kdy jsou ke stanici ISS ve stejný čas připojena všechna plavidla, které ji momentálně zásobují. Americký raketoplán, ruské lodě Sojuz a Progress, japonská HTV a evropská ATV. Padl návrh, ať se ke konci mise raketoplánu od stanice na chvíli odpojí Sojuz TMA-01M se třemi kosmonauty, kteří by z určité vzdálenosti stanici se všemi loděmi nafotili. Dnes však padlo rozhodnutí, že toto uskutečněno nebude. Raketoplánu však den pobytu na stanici navíc zůstane.

Velkou část dne zabraly také přípravy na druhý a poslední výstup následující den. Bylo nutné připravit skafandry a výbavu a projít si procedury výstupu.

Sestřih nejzajímavějšího z tohoto dne je zde.

Letový den 5 (28. února - 1. března SEČ)
Tento den začal pro posádku raketoplánu v pondělí 28. února ve 12:23 SEČ písní "Oh What a Beautiful Morning", která se ozvala z Houstonu pro letovou specialistku Nicole Stottovou.

Dva členové posádky raketoplánu, které dnes čekal první kosmický výstup, strávili noc v modulu Quest ve sníženém tlaku oproti zbytku stanice. Toto je běžný postup před výstupy do otevřeného prostoru, cílem je odbourat z krve astronautů dusík, který by mohl tvořit bublinky v jejich krvi, když opustí stanici v nízkém tlaku skafandrů. Na začátku dne je asi na hodinu poklop Questu otevřen a oba budoucí aktéři výstupu se v kyslíkových maskách přesunou do prostor stanice, aby mohli vykonat běžné ranní činnosti, poté se vrátí do modulu Quest, kde je tlak opět snížen.

První výstup mise STS-133 zahájili Steve Bowen a Alvin Drew 28. února v 16:46 SEČ a trval celkem 6 hodin a 34 minut. Alvin Drew se při opouštění přechodové komory stal 200. člověkem, majícím na kontě kosmický výstup (pro Drewa to byl první výstup v životě, kdežto pro Bowena již šestý).

Záběr z výstupu, zachycující oba aktéry. Autor: NASA
Záběr z výstupu, zachycující oba aktéry.
Autor: NASA
Dvojice astronautů "venku" vcelku bez obtíží splnila všechny stanovené úkoly. První položkou na seznamu byla instalace záložního elektrického kabelu mezi moduly Unity a Tranquility, která by již nebyla možná po instalaci modulu Leonardo, přivezeného raketoplánem, následující den. Poté přišlo na řadu dokončení práce po loňském selhání čerpadla chladícího systému, které bylo vyměněno při třech neplánovaných výstupech. Vadné čerpadlo zůstalo od loňska uchyceno k adaptéru mobilního systému. Steve Bowen, připevněný k robotické paži, toto čerpadlo s její pomocí přenesl na skladovací platformu ESP 2 vedle přechodové komory. Tato práce byla lehce zdržena selháním konzole, kterou uvnitř stanice v kopuli používali Michael Barratt a velitel stanice Scott Kelly k ovládání robotické paže. Místo zdlouhavého restartu systému se rozhodli přesunout k záložní jednotce v laboratoři Destiny.

Bowen a Drew poté ještě nainstalovali podložku pod jednu kameru blízko nově instalované platformy ELC-4 (viz letový den 3), kamera překážela v přístupu k ELC-4 a musela dostat podložku, která ji trochu vychýlila. Dále je čekala instalace speciálních prodlužek na koleje mobilního systému (víceúčelová platforma, pohybující se po "kolejích"), aby dosáhl více pracovních míst.

Na závěr výstupu došlo na japonský projekt "Vzkaz v láhvi". Astronauti otevřeli speciální plechovku, aby do ní zachytili trochu vakua vesmíru a poté ji opět uzavřeli. Plechovka bude dopravena na Zemi a vystavena veřejnosti.

Po výstupu dostala posádka raketoplánu nepochybně dobrou zprávu: manažeři odsouhlasili prodloužení mise raketoplánu o jeden den, aby bylo více času na přípravu modulu Leonardo k provozu.

Videosestřih letového dne 5 si můžete přehrát zde.

Letový den 4 (27. - 28. února SEČ)
Do čtvrtého dne v kosmu probudila posádku raketoplánu skladba "Java Jive", kterou řídící středisko zahrálo 27. února ve 13:23 SEČ pro velitele raketoplánu Steva Lindseyho. Bylo to o půl hodiny později oproti plánu kvůli protáhnutí předchozího dne.

Neděle byla pro astronauty hektickým dnem. Pracovalo se na přesunech výbavy a zásob z kabiny raketoplánu do prostor stanice, kam patří. Důležitou položkou byl kabel, který posádka stanice nainstalovala v evropské laboratoři Columbus, aby nahradil zaseknutý ventil, který raketoplán dopraví na Zemi kvůli důkladnému prohlédnutí a eventuální opravě. Operace odstranění ventilu byla poměrně složitá a zabrala několik hodin.

Robotický manipulátor stanice vyzvednul z nákladového prostoru raketoplánu nástavec pro případnou další inspekci tepelného štítu a předal ho paži raketoplánu, která by na něj nedosáhla, když je letoun připojen ke stanici. MMT (Mission Management Team) však jakoukoliv další inspekci tepelné ochrany raketoplánu zrušil. Odborníci dokončili zkoumání celkem 302 fotografií tepelné ochrany, pořízených posádkou stanice při příletu raketoplánu a prohlásili, že tepelný štít raketoplánu je v naprostém pořádku. Z celkových řádově tisíců dlaždic tepelné ochrany, které se nacházejí na spodní straně raketoplánu, jsou mírně poškozeny jen dvě.

Velký díl dne posádky zabraly přípravy na první kosmický výstup, který se uskuteční následující den. Bylo třeba naposled podrobně projít plány výstupu, připravit skafandry a vybavení a na konci dne zavřít aktéry výstupu Bowena a Drewa na noc do sníženého tlaku v modulu Quest.

Letový den 3 (26. - 27. února SEČ)
Třetí den mise raketoplánu Discovery začal pro jeho posádku klasicky hudbou z Houstonu v sobotu 26. února ve 12:53 SEČ, skladba "Woody’s Roundup" byla hrána pro palubního inženýra Alvina Drewa.

Tohoto dne nadešel čas pro setkání s kosmickou stanicí. V 17:33 našeho času uskutečnil Discovery Terminal Initation Burn (doslovně přeloženo závěrečný zahajovací zážeh), šlo o 11sekundový zážeh levého motoru OMS asi dvě a půl hodiny před spojením se stanicí, když byl necelých 15 kilometrů za ní. Díky tomuto impulsu Discovery během následujícího oběhu Země překonal zbývající kilometry k ISS (mimochodem, během tohoto oběhu Země byl z našeho území v sobotu krátce po 18. hodině pozorovatelný nádherný přelet stanice, raketoplán byl i okem jasně patrný asi tři stupně za ní).

Snímek tepelné ochrany, pořízený při příletu raketoplánu ke stanici. Autor: spaceflightnow.com
Snímek tepelné ochrany, pořízený při příletu raketoplánu ke stanici.
Autor: spaceflightnow.com
Po manévru a následném obletu Země se Discovery ocitl asi 300 metrů pod stanicí, zde již převzal řízení velitel Lindsey a ke komplexu se přiblížil na asi 180 metrů. Zde proběhl tzv. Rendezvous Pitch Maneuver, při kterém se raketoplán pomalu otočil o 360 stupňů. Astronauté Nespoli a Colemanová na palubě stanice, vybavení fotoaparáty se 400 a 800milimetrovými objektivy, nafotili ve vysokém rozlišení tepelný štít letounu. Fotky byly poté odeslány do Houstonu na důkladné prozkoumání, přestože nemáme důvod se domnívat, že izolace, padající při startu z vnější nádrže, poškodila tepelný štít Discovery.

Poté velitel s raketoplánem přeletěl do bodu asi 90 metrů přímo před stanici (ve směru jejího pohybu) a odtud se začal s letounem pomalu přibližovat k přednímu portu modulu Harmony, kam raketoplán připojil 26. února ve 20:14 SEČ. Trvalo déle než obvykle, než dozněly zbytkové pohyby mezi stanicí a raketoplánem a poklopy tak byly otevřeny s asi 45minutovým zpožděním ve 22:16.

Po přivítání se astronauti pustili do práce. Michael Barratt a Nicole Stottová "nastartovali" staniční robotickou paži a z nákladového prostoru raketoplánu vyložili nosič ELC-4 s náhradními radiátory, který následně instalovali na příhradový nosník S3. V Houstonu panovala debata, zda kvůli zdržení při spojování plavidel nenechat tuto instalaci až na další den ale astronauti si prosadili její provedení bez odkladu. Paleta byla uchycena na nosník 27. února ve 4:12 SEČ.

Na závěr dvě videa: vlevo připojení raketoplánu k ISS, vpravo otevření poklopů a uvítací ceremonie.

Letový den 2 (25. - 26. února SEČ)
Posádka byla do druhého dne mise probuzena v pátek 25. února ve 12:53 SEČ hudbou z Houstonu, v tomto případě skladbou, kterou nechala zahrát M. Barrattovi jeho rodina.

Snímek tepelné ochrany z kamery OBSS. Autor: TV NASA
Snímek tepelné ochrany z kamery OBSS.
Autor: TV NASA
Čtenářům, kteří mise raketoplánů sledují pravidelně, snad není třeba druhý den mise moc představovat.

Pravidelně je věnován inspekcím raketoplánu a přípravám na setkání s kosmickou stanicí v den příští. Hlavní událostí druhého dne mise je inspekce kritických oblastí tepelného štítu pomocí nástavce OBSS na robotickou paži raketoplánu. OBSS má na svém polohovatelném konci kameru a infračervené senzory, inspekce je zaměřena na náběžné hrany křídel a "čumák" letounu, tyto oblasti tepelné ochrany jsou při návratu zatíženy nejvíce a při startu mohly být poškozeny izolační pěnou, odpadávající z externí nádrže, proto se provádí tato inspekce. Při tomto startu izolace opět padala, fragmenty, uvolňující se z nádrže ET, byly viděny celkem čtyřikrát, ve všech případech to ale bylo již v době, kdy je raketoplán pryč z nízkých hustých vrstev atmosféry, kde dopady izolace na jeho tepelný štít představují největší riziko kvůli zpomalení uvolněné izolace vzduchem a rozdílu vzájemných rychlostí při nárazu pěny do raketoplánu. Takže podle NASA není důvod k obavám, navíc inspekce pomocí OBSS neukázala žádné poškození.

Tim Kopra, o berlích, v řídícím středisku. Autor: spaceflightnow.com
Tim Kopra, o berlích, v řídícím středisku.
Autor: spaceflightnow.com
Dalšími aktivitami druhého dne bylo vybalení, kontrola a příprava skafandrů, které budou použity při kosmických výstupech na stanici a přípravy na setkání se stanicí v den příští. Kromě příprav např. naváděcích systémů došlo na dva zážehy za účelem upravení dráhy kvůli stíhání stanice ISS.

Druhý den mise raketoplánu Discovery bylo rušno i na samotné ISS: její posádka otevřela poklop a vstoupila do evropské nákladní lodě ATV-2 Johannes Kepler, která se ke stanici připojila jen několik hodin před startem raketoplánu. Kepler v pátek ještě před otevřením svého poklopu zapálil své motory a zvýšil dráhu stanice o necelé dva kilometry.

A aby toho ještě nebylo málo, zraněný kolega posádky raketoplánu Tim Kopra, z posádky vyřazený kvůli zranění v polovině ledna, navštívil řídící středisko v Houstonu, aby pozdravil kamarády na oběžné dráze.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »