Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy z mise raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Zprávy z mise raketoplánu Endeavour STS-134

sts123.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
V tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé zprávy z poslední mise raketoplánu Endeavour, který zamířil ke stanici ISS se spektrometrem AMS, náhradními díly a českým Krtečkem na palubě.

Přistání raketoplánu Endeavour zpět na Floridě je v plánu ve středu 1. června v 8:35 ráno našeho času.

Letový den 15 (30. května)

Posádka raketoplánu byla probuzena v 1:27 ráno našeho času písní "Slowness" od arizonské skupiny Calexico, věnovanou veliteli Marku Kellymu.

Dráha raketoplánu, vyžádána experimentem STORRM. Autor: spaceflightnow.com
Dráha raketoplánu, vyžádána experimentem STORRM.
Autor: spaceflightnow.com
Poklopy mezi raketoplánem a stanicí již byly uzavřeny a tak byl na řadě další krok: odpojit letoun od stanice. K tomu došlo pět minut před šestou hodinou ranní našeho času. Tradičně poté převzal ruční řízení raketoplánu pilot, v tomto případě Greg Johnson, kolegy přezdívaný Box (krabice), a vzdálil se s Endeavourem asi 120 metrů před kosmickou stanici (ve směru jejího pohybu) a zde začal pomalý oblet celé stanice. Toto je tradiční manévr, při kterém pilot s raketoplánem obkreslí kružnici kolem celé stanice a posádka raketoplánu fotí a dokumentuje stav stanice. Po dokončení obletu, v 7:08 SELČ, raketoplán provedl první separační zážeh. Druhý separační zážeh, který by normálně poslal letoun definitivně pryč od kosmické stanice, byl tentokrát proveden trochu jinak, aby se raketoplán ke stanici opět vrátil. Bylo třeba provést experiment STORRM.

Tento experiment začal již při příletu Endeavouru ke stanici. Jde o systém čidel, poskytujících naváděcí údaje a data při setkávacím manévru s kosmickou stanicí. Čidla systému STORRM byla vyvinuta nově a při této misi mají být vyzkoušena. Využití by mohly naleznout na nových kosmických plavidlech, která v budoucnu nahradí raketoplány, konkrétně se mluví o lodích Orion, které jsou v názvu experimentu zastoupeny písmenem O.

Po odletu od stanice převzal řízení raketoplánu velitel Kelly a opět se ke komplexu přiblížil, přičemž simuloval zamýšlenou příletovou trajektorii lodí Orion a čidla STORRM sbírala data. Kelly raketoplán zastavil vůči stanici asi 180 metrů od ní, ve směru jejího pohybu za a pod ní. Tím byl experiment hotov a Endeavour mohl provést třetí separační manévr, díky kterému okolí ISS opustil navždy.

STORRM ukazoval záběry z kamery a údaje z laserového senzoru. Autor: spaceflightnow.com
STORRM ukazoval záběry z kamery a údaje z laserového senzoru.
Autor: spaceflightnow.com
Průběh experimentu a data z čidel celou dobu sledoval na laptopu letový specialista Drew Feustel. Celkem STORRM nasbíral pro odborníky na Zemi asi 600 GB dat, samotný průběh experimentu si odborníci velmi pochvalovali.

Během dne se vyskytl problém s elektronickým systémem, který má za úkol monitorovat funkci palivových článků, vyrábějících elektřinu. Chyba je ale pouze v systému pro kontrolu, samotné palivové články pracují tak jak mají.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 14 (29. května)

Posádka byla probuzena v 1:56 SELČ písní "Galaxy Song" od Clinta Blacka. Skladba byla věnována celé posádce raketoplánu od týmu v řídícím středisku v Houstonu.

Dnes nadešel čas loučení, čas ukončit spolupráci posádek a uzavřít poklopy mezi stanicí a raketoplánem. Ještě před tím ale bylo nutné dokončit poslední zbývající úkoly. Letový specialista Mike Fincke dokončil výměnu důležité komponenty pro absorbování vlhkosti v systému CDRA, který v americké části stanice odbourává z atmosféry oxid uhličitý. Členové posádky raketoplánu do svého letounu odnášeli z paluby stanice poslední položky pro návrat na Zemi, především vědecké experimenty a skafandry, jež astronauti používali během čtyř výstupů mise.

Když nadešel čas loučení (krátce po 13. hodině našeho času), posádky stanice i raketoplánu se shromáždily v modulu Harmony (jehož součástí je adaptér PMA-2, který je stykovacím uzlem pro raketoplány) a bylo proneseno několik slov. Člen dlouhodobé posádky stanice Ron Garan (USA) posádce raketoplánu řekl: "Za Expedici 27, Expedici 28 a celý tým ISS bych chtěl poděkovat vám a celému týmu mise STS-134, že je kosmická stanice připravena na svůj provoz minimálně dalších deset let. Opravdu jsme díky vám v dobré kondici a byl to opravdu velký úspěch."

Poté se posádka Endeavouru přesunula do svého plavidla a ve 13:23 SELČ byly uzavřeny poklopy mezi raketoplánem a orbitálním komplexem. Posádka raketoplánu poté strávila posledních pár hodin před večerkou prověrkami a přípravami naváděcích systémů pro odlet od stanice následující den.

Na rozloučení posádek se můžete podívat v následujícím videu, které NASA zveřejnila na youtube.com


Letový den 12 (27. května)

Posádka raketoplánu byla probuzena v 1:58 SELČ upravenou verzí písně "Fun, Fun, Fun" s upraveným textem o kosmonautice od skupiny Max Q, která je složena z astronautů, jejími členy jsou i Drew Feustel a pilot Greg Johnson. Píseň byla hrána pro celou posádku.

V pravé části obrázku je vidět, jak staniční paže přenáší OBSS. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
V pravé části obrázku je vidět, jak staniční paže přenáší OBSS.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Dnešní den se zapsal do historie: uskutečnil se čtvrtý a poslední kosmický výstup této mise a zároveň úplně poslední kosmický výstup vykonaný posádkou raketoplánu (během poslední mise STS-135 v létě je sice jeden plánován, ten ale bude vykonán posádkou stanice). Vykonavateli poslední vycházky se stali Greg Chamitoff a Mike Fincke. Ti tradičně strávili noc před výstupem ve sníženém tlaku v přechodové komoře, aby se jim z krve odboural dusík. NASA se rozhodla před poslední vycházkou nepoužít protokol "In-suit Light Exercise", vyzkoušený před třetím výstupem, protože tento protokol vyžaduje větší zátěž kanystrů s hydroxidem lithným, které odbourávají CO2 z atmosféry skafandrů. Výstupu se totiž účastnil Greg Chamitoff, jehož skafandr měl během první vycházky problémy se senzorem množství CO2, takže starý postup poskytoval více jistoty.

Dvojice "venku" nejdříve vyjmula z nákladového prostoru raketoplánu nástavec OBSS pro inspekce tepelné ochrany a přichytila ho k příhradovému nosníku S1 kosmické stanice. Zde bude 15metrový nástavec čekat na svou příležitost v budoucnu jako prodloužení robotického manipulátoru, může pomoci astronautům dosáhnout vzdálených pracovních míst vně stanice. Greg a Mike tedy vyměnili i adaptéry na OBSS, aby mohla nástavec uchopit i paže stanice.

Tím byl splněn hlavní cíl výstupu. Dvojice se poté ještě přesunula na platformu ELC-3 na nosníku P3 a zde uvolnila pomocí speciálního nářadí šrouby na náhradní paži pro kanadský manipulátor Dextre. Greg poté ještě provedl fotodokumentaci experimentu, umístěného na platformě. Na úplném konci vycházky Greg udělal několik fotografií amerického segmentu stanice, protože ten je po instalaci OBSS definitivně dokončen. A ještě jeden historický milník se podařilo dosáhnout během tohoto výstupu: celkový čas, strávený prací vně stanice ISS, překonal jeden tisíc hodin!

Obrázek pořízený při výstupu teleobjektivem. Autor: NASA
Obrázek pořízený při výstupu teleobjektivem.
Autor: NASA
Poté se již dvojice odebrala zpět do přechodové komory a ukončila výstup, který trval celkem 7 hodin a 24 minut (některé úkony na začátku výstupu zabraly více času, než se předpokládalo a tak byl výstup o něco prodloužen).

Dále přišla velmi dobrá zpráva od týmu manažerů mise: rozbor výsledků včerejší poslední inspekce tepelné ochrany je hotov, výsledky neukázaly žádné poškození a štít byl definitivně prohlášen za připravený k návratu.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 11 (26. května)

Do dalšího dne na kosmické stanici probudila posádku, spící na obytné palubě raketoplánu, píseň "Countdown" od kanadské kapely Rush, která zazněla z řídícího střediska v 1:56 SELČ. Skladba byla vybrána pro letového specialistu Mika Fincka, pro kterého ji zvolili jeho přátelé.

Tepelná ochrana levého křídla z pohledu kamery na konci OBSS. Autor: TV NASA
Tepelná ochrana levého křídla z pohledu kamery na konci OBSS.
Autor: TV NASA
Hlavní položkou na dnešním seznamu úkolů byla poslední inspekce tepelné ochrany letounu. Tato procedura, pojmenovaná Late Inspection (volně přeloženo pozdní nebo poslední inspekce), je běžnou rutinou, která se provádí ke konci každé mise raketoplánu, cílem inspekce je zjistit, zda štít nebyl poškozen nárazy kosmického smetí či mikrometeoritů během pobytu na oběžné dráze. Zasvěcenější čtenáři jistě vědí, že tato poslední inspekce se běžně provádí až po odletu raketoplánu od stanice. Tato mise je ale výjimkou.

Inspekce byla provedena stejným způsobem jako ta den po startu. Robotická paže raketoplánu, držící nástavec OBSS, s jeho pomocí nasnímala požadovaná místa (náběžné hrany křídel a "nos" letounu). Po odletu od stanice by ale toto již možné nebylo, jelikož při posledním kosmickém výstupu následující den bude nástavec OBSS nainstalován na povrch stanice a zanechán zde pro možné budoucí využití.

Data a snímky, získané při inspekci, byly odeslány na Zemi pro zhodnocení experty. Výsledky jsou očekávány do 24 hodin.

Dalším důležitým úkolem byly přípravy na poslední kosmickou vycházku, která je v plánu následující den. Astronauti přichystali skafandry a nářadí, prošli si plán výstupu a na závěr dne nastoupili budoucí aktéři výstupu Mike Fincke a Greg Chamitoff na noc do přechodové komory, kde přespí ve sníženém tlaku kvůli odbourání dusíku z krve.

Proběhla také tradiční spojená tisková konference posádek stanice a raketoplánu.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 10 (25. května)

Posádka raketoplánu vstávala v 1:56 SELČ, když jí řídící středisko v Houstonu zahrálo píseň "Real World" od skupiny Matchbox 20, věnovanou pilotovi Gregu Johnsonovi.

Hlavní náplní dne byla třetí kosmická vycházka, ze které jsme vám nabídli online přenos.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 9 (24. května)

Posádka raketoplánu byla probuzena ve 2:26 ráno našeho času písní "Svegliarsi LaMattina (Woke Up This Morning)" od italského dua Zero Assoluto, skladba zazněla speciálně pro letového specialistu Roberta Vittoriho z Itálie.

Greg Chamitoff (vlevo) a Ron Garan z posádky stanice na obytné palubě raketoplánu. Autor: NASA
Greg Chamitoff (vlevo) a Ron Garan z posádky stanice na obytné palubě raketoplánu.
Autor: NASA
Po uplynulém relativně volném dni se posádka opět pustila do práce. Malým problémem stále zůstával rozdíl denních režimů posádek stanice a raketoplánu, vynucený odletem lodi Sojuz. Posádka stanice (po odletu Sojuzu již jen tříčlenná) je na tom následovně: letový inženýr Ron Garan (USA) měl celou dobu stejný denní režim jako posádka raketoplánu ale jeho dva ruští kolegové Andrej Borisenko a Alexandr Samokuťjajev měli denní režim vůči posádce Endeavouru posunutý kvůli nutné asistenci při odletu Sojuzu. Takže tedy spali během aktivity posádky raketoplánu a naopak. Režimy by se měly sladit od následujícího dne.

Již krátce po probuzení se Mike Fincke a Ron Garan pustili do velmi důležitého úkolu - výměny poškozeného elektronického boxu RPCM (Remote Power Controller Module) v laboratoři Destiny. Tento box, vyřazený zkratem, má na starosti odesílání živého videa a dat z probíhajících experimentů na Zemi. Po výměně je systém opět plně funkční.

Velitel raketoplánu Mark Kelly mezitím pracoval na výměně vysoušecí komponenty v systému pro odbourávání CO2 z atmosféry stanice, Fincke a Chamitoff zase vyměnili filtr v systému pro výrobu kyslíku z vody.

Astronauté také dostali několik hodin volného času.

Astronauté rovněž hovořili s reportéry ze San Francisca, Sacramenta, Pittsburghu a Houstonu.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 8 (23. května)

Posádku probudilo řídící středisko ve 4 hodiny ráno našeho času písní "Times Like These" od skupiny Foo Fighters, věnovanou letovému specialistovi Drewovi Feustelovi. Astronauté si spánek prodloužili o skoro hodinu a půl, jednak kvůli prodloužení kosmické vycházky předchozí den, jednak kvůli manipulaci s režimy posádek stanice a raketoplánu v souvislosti s odletem lodi Sojuz.

Většinu dne měli astronauté volno po náročných aktivitách předchozích dnů. Čekalo je pár rozhovorů se Zemí: velitel Endeavouru Mark Kelly a letový specialista Mike Fincke odpovídali na dotazy studentů z Mesa Verde Elementary School ve městě Tucson v Arizoně, letový specialista Roberto Vittori a letový inženýr dlouhodobé posádky ISS Paolo Nespoli (oba Italové) hovořili s italským prezidentem v Římě a později měla posádka raketoplánu konferenci s experty v Houstonu, se kterými řešila průběh druhé kosmické vycházky mise, která se uskutečnila den předtím.

Pohled z ISS na odlétající Sojuz. Autor: TV NASA
Pohled z ISS na odlétající Sojuz.
Autor: TV NASA
Než šli spát, rozloučili se astronauté z Endeavouru s polovinou dlouhodobé posádky stanice. Velitel stanice Dimitrij Kondraťjev (Rusko) a letoví inženýři Paolo Nespoli a Cady Colemanová (USA) totiž za sebou ve 20:45 SELČ zavřeli poklop své lodě Sojuz TMA-20 a vrátili se na Zemi. Kromě posádky raketoplánu na stanici zůstali tři členové dlouhodobé posádky Expedice 28 Andrej Borisenko (Rusko), Alexandr Samokuťjajev (Rusko) a Ron Garan (USA).

Odpojení Sojuzu od stanice se uskutečnilo ve 23:35 SELČ, když posádka raketoplánu spala. Bylo to vůbec poprvé, kdy se od ISS odpojila loď Sojuz během přítomnosti raketoplánu. Byla to také výzva pro plánování mise, protože posádka stanice a posádka raketoplánu musejí mít v tomto případě rozdílné denní režimy.

Sojuz se od stanice vzdálil na asi 180 metrů, kde vůči stanici na chvíli zastavil, a v tomto bodě se Paolo Nespoli odpoutal ze svého křesla a zamířil k oknu ve vedlejším modulu, aby pořídil historické snímky stanice s připojeným raketoplánem.

Po focení provedl Sojuz separační zážeh a definitivně opustil okolí stanice. Za několik hodin (v úterý 24. května ve 4:27 SELČ) bezpečně přistál ve stepích Kazachstánu. Jeho posádka je živá, zdravá a v dobré náladě po celkem 159 dnech v kosmu.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.

Nebo se můžete podívat na následující videa: vlevo přistání Sojuzu, vpravo vytažení posádky. Zdroj videí: kanál NASA na serveru youtube.com


Letový den 7 (22. května)

Posádka raketoplánu začala den ve 3:26 ráno SELČ, když z Houstonu zazněla "probouzecí" píseň "Il Mio Pensiero" od skupiny Ligabue. Komu se zdá název písně podobný italskému jazyku, není daleko od pravdy, skladba byla zahrána pro letového specialistu Roberta Vittoriho, který je z Itálie.

Andrew Feustel při výstupu. Autor: NASA
Andrew Feustel při výstupu.
Autor: NASA
Dnes byla na řadě druhá kosmická vycházka z celkových čtyř, plánovaných při této misi. Letoví specialisté Andrew Feustel a Michael Fincke, kteří strávili uplynulou noc v modulu Quest ve sníženém tlaku kvůli odbourání dusíku z krve, si za pomoci kolegů oblékli skafandry a výstup zahájili v 8:05 ráno našeho času, asi s 10minutovým náskokem oproti plánu.

Za prvé museli dokončit úkol, započatý již při první vycházce. Dvojice nejprve znova zapojila kabel pro vedení čpavku mezi příhradovými nosníky P3 a P4, díky němuž bylo možné doplnit asi 2,3 kg tekutého čpavku do chladící smyčky nosníku P6, který zaznamenal malý únik. Čpavek (chladící médium) byl veden z nádrže na segmentu P1. Při následném uklízení pracovního místa se z jedné hadice uvolnila trocha čpavku a řídící středisko mělo podezření, že zasáhla Drewa Feustela, který se nacházel jen kousek odtud. To by znamenalo zdlouhavé dekontaminační procedury v přechodové komoře před návratem do stanice, nakonec to ale nebylo třeba, protože Feustelův skafandr prohlédl jeho kolega a potvrdil, že čpavkem zasažen není.

Andrew Feustel při výstupu. Autor: NASA
Andrew Feustel při výstupu.
Autor: NASA
Druhým velkým úkolem bylo provést údržbu a promazání mechanického kloubu SARJ, který otáčí za Sluncem jeden z velkých párů solárních panelů. Bylo třeba odstranit šest krytů kloubu. Fincke se zde setkal s problémem, když mu při sundávání prvního krytu uletěl uvolněný šroub. Řídící středisko tedy rozhodlo, že ze šesti krytů budou odstraněny pouze čtyři. Poté bylo provedeno promazání kloubu a zpět na místo byly vráceny tři kryty, čtvrtý, jehož šroub odletěl pryč od stanice, vzali astronauté s sebou zpět dovnitř.

Poté ještě přišla řada na práci s robotickým manipulátorem Dextre (Feustel zde nainstaloval kryt na jednu z kamer a provedl promazání jedné Dextrovy paže) a instalaci dvou úchytek na uskladnění náhradních panelů radiátorů na segment S1.

Celkově byly splněny všechny plánované úkoly. Výstup trval celkem 8 hodin a 7 minut (původní plán 6 hodin 30 minut), po dohodě astronautů a řídícího střediska byl totiž prodloužen, stal se šestým nejdelším výstupem v historii.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.

Po výstupu se šestičlenná posádka stanice ISS shromáždila v modulu Kibo, aby velitel Dmitrij Kondraťjev (Rusko) před svým blížícím se návratem domů spolu s dalšími dvěma kolegy Paolem Nespolim (Itálie) a Cady Colemanovou (USA) předal velení stanice při tradiční ceremonii svému nástupci Andreji Borisenkovi (Rusko). Níže můžete shlédnout záznam ceremonie.

Zdroj videa: kanál NASA na youtube.com


Letový den 6 (21. května)

Posádku Endeavouru probudila ve 3:26 SELČ píseň "In View" od kanadské skupiny The Tragically Hip, píseň byla věnována letovému specialistovi A. Feustelovi, vedoucímu specialistovi pro kosmické výstupy mise.

Záběr poškozené oblasti z mimořádné inspekce. Autor: spaceflightnow.com
Záběr poškozené oblasti z mimořádné inspekce.
Autor: spaceflightnow.com
Při každé misi raketoplánu je zpravidla den po prvním výstupu ušetřen čas pro speciální inspekci tepelné ochrany letounu pro případ, že by při prohlídkách štítu v letové dny 2 a 3 bylo objeveno něco podezřelého. Tato speciální inspekce se v drtivé většině případů neuskuteční ale při této misi se ji technici rozhodli provést (viz uplynulý letový den). A tak se tedy posádka raketoplánu pustila do práce. Robotická paže stanice vyzvedla z nákladového prostoru raketoplánu nástavec OBSS a předala ho paži raketoplánu (ta by se k němu sama nedostala v době, kdy je raketoplán připojen ke stanici, nad nákladovým prostorem je málo místa), následně byla poškozená oblast nasnímána pomocí kamer a laserových senzorů na konci OBSS (senzory jsou schopny sestavit 3D počítačový model tepelné ochrany). Data, získaná při inspekci, byla následně odeslána na Zemi a technici se pustili do vyhodnocování.

Již před schválením provedení inspekce manažeři a technici poškození nepovažovali za nic vážného a mimořádná inspekce jejich dojmy jen potvrdila. Dutina v dlaždičce, vytvořená pravděpodobně při startu odpadávající izolací z externí nádrže, je hluboká jen asi 2,3 centimetru, spodní vrstva, odkrytá poškozením, bude při návratu vystavena teplotě asi 104°C, což se spolehlivě vejde do limitu 177 °C. Tým manažerů mise tedy oficiálně prohlásil, že tepelný štít raketoplánu je ve stavu, kdy je schopen bezpečného návratu. Už tak dost zaneprázdněná posádka Endeavouru má tedy o starost méně.

Inspekce zabrala celkově asi dvě hodiny. Astronauté se kromě inspekce věnovali také přenášení nákladu a zásob mezi stanicí a palubou raketoplánu, v této práci mají velký náskok, v řádu mnoha hodin.

Krátce po poledni našeho času se posádky stanice i Endeavouru shromáždily v modulu Kibo pro rozhovor s papežem Benediktem XVI. ve Vatikánu.

Ve druhé části dne si posádky užily trochu volného času, než se pustily do příprav na druhou kosmickou vycházku, která je čeká následující den. Bylo třeba projít plány výstupu, připravit skafandry a výbavu a na konci dne nastoupili Feustel a Fincke do modulu Quest, kde přespí ve sníženém tlaku, aby se jim z krve odboural dusík.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 5 (20. května)

Letoví specialisté Andrew Feustel a Gregory Chamitoff podnikli první ze čtyř kosmických výstupů mise, na astro.cz jste mohli sledovat online přenos.

Snímek poškozeného místa, pořízený při příletu Endeavouru k ISS. Autor: spaceflightnow.com
Snímek poškozeného místa, pořízený při příletu Endeavouru k ISS.
Autor: spaceflightnow.com
Máme také další zajímavé novinky ze setkání manažerského týmu: Manažeři rozhodli, že v následující letový den (letový den 6) posádka raketoplánu provede mimořádnou inspekci tepelné ochrany letounu. Všechna objevená poškození dlaždiček tepelného štítu letounu nakonec byly shledány jako neohrožující bezpečné přistání až na jedno: asi v polovině vzdálenosti mezi poklopem podvozku a dvířky pro vedení paliva z nádrže ET při startu na pravé straně letounu. Manažeři a technici poškození sice nepokládají za nic závažného, přesto chtějí mít jistotu a další snímky místa. Inspekce bude provedena robotickou paží raketoplánu a nástavcem OBSS, jako den po startu.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 4 (19. května)

Posádka raketoplánu započala čtvrtý den mise a druhý den pobytu na kosmické stanici s půlhodinovým zpožděním oproti plánu, ranní hudba z Houstonu měla zaznít ve 4:56 ráno našeho času ale situace byla zkomplikována výpadkem spojení. Konečně zazněla píseň "Luna" od zpěváka Jose Serrana pro astronauta Grega Chamitoffa. Zpěvák je jeho přítel a píseň napsal speciálně pro tuto misi.

Spektrometr je vyzvedáván z raketoplánu. Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Spektrometr je vyzvedáván z raketoplánu.
Autor: space-multimedia.nl.eu.org
Hlavním úkolem dneška byla instalace spektrometru AMS na příhradový nosník S3 hřbetu stanice. Scénář byl podobný jako u instalace nosníku ELC-3 minulý den. Robotický manipulátor raketoplánu vyzvedl přístroj z nákladového prostoru raketoplánu a předal jej většímu manipulátoru stanice, který byl předtím přemístěn, aby lépe dosáhl na místo instalace. Manipulátor stanice následně v 11:46 SELČ AMS nainstaloval na nosník S3. Zde zůstane spektrometr až do konce provozu kosmické stanice a bude získávat data o prolétajících vysokoenergetických kosmických částicích. Pro úplnost dodejme, že robotickou paži raketoplánu řídili ze zadní letové paluby letoví specialisté Andrew Feustel a Roberto Vittori a paži stanice z pozorovatelny Cupola pilot raketoplánu Greg Johnson a letový specialista Greg Chamitoff.

První zkoušky spektrometru po jeho aktivaci dopadly bezvadně, spektrometr funguje přesně, jak má a již začal s plněním vědeckých úkolů.

Zbytek dne patřil kromě rozhovorů s médii také přípravám na první kosmickou vycházku, která se uskuteční následující den. Posádky raketoplánu i stanice si prošly plán výstupu, připravily veškerou výbavu a aktéři výstupu, Andrew Feustel a Greg Chamitoff, šli na konci dne spát do sníženého tlaku v modulu Quest, aby se jim při spánku z krve vyloučil dusík. Ten by mohl po opuštění stanice v nízkém tlaku skafandrů tvořit v krvi astronautů bublinky.

Žluté ukazatele značí dosud diskutabilní místa. Autor: TV NASA
Žluté ukazatele značí dosud diskutabilní místa.
Autor: TV NASA
Další novinka od týmu manažerů mise: pět ze sedmi poškozených míst tepelné ochrany Endeavouru bylo shledáno jako neohrožující bezpečné přistání. Dvě místa stále zbývají (viz obrázek), poškození vnitřního zadního elevonu a poškození mezi poklopem podvozku a dvířky pro vedení paliva z nádrže ET při startu. Podle předsedy týmu manažerů LeRoye Caina tato poškození nevypadají nikterak významně a není důvod k obavám. Pokud by technici potřebovali více snímků, v letový den 6 by mohla být provedena speciální inspekce tepelného štítu, soustředěná pouze na požadovaná místa. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Videosestřih dne si můžete pustit zde.


Letový den 3 (18. května)

Posádka začala třetí den mise ve 4:56 ráno SELČ, když ji řídící středisko vzbudilo písní "Drops of Jupiter" od skupiny Train, skladbu nechala zahrát pilotovi Gregovi Johnsonovi jeho rodina.

Třetí den letu znamená tradičně připojení ke kosmické stanici. Po dvou dnech jejího dohánění se Endeavour ocitl asi 15 km za ní. Zde provedl v 9:38 SELČ zážeh levého motoru OMS v délce asi deset vteřin. Díky tomuto manévru překonal raketoplán zbývající kilometry ke stanici během následujícího oběhu Země. Na jeho konci se ocitl asi 300 metrů pod stanicí. Zde již převzal ruční řízení velitel Mark Kelly a letoun ke komplexu přiblížil na asi 180 metrů, kde byl proveden manévr RPM (Rendezvous Pitch Maneuver), při kterém se Endeavour otočil o 360 stupňů a ukázal své "břicho" s tepelnou ochranou posádce stanice. Dimitrij Kondraťjev, Paolo Nespoli a Cady Colemanová v modulu Zvezda pořídili několik set fotek tepelného štítu raketoplánu fotoaparáty s vysokým rozlišením. Ty byly poté odeslány na Zemi k důkladnému prozkoumání.

Velitel Endeavouru Kelly poté s raketoplánem přeletěl před stanici, ve směru jejího pohybu, a pomalu k ní letoun přibližoval. K samotnému spojení došlo ve 12:14 SELČ, o dvě minuty dříve oproti plánu. Poklopy mezi stanicí a raketoplánem byly otevřeny ve 13:38 SELČ a posádky se uvítaly.

Setkání se stanicí šlo velmi hladce, bez problémů. Data začal během příletu ke stanici sbírat experiment STORRM (čidla, umístěná v nákladovém prostoru raketoplánu, mající za úkol zkoumat možnosti nového navigačního systému pro budoucí lodě), jeho kamera se však neaktivovala podle plánu a tak ji museli aktivovat astronauti.

Po příletu na stanici se posádky okamžitě pustily do práce. Robotická paže raketoplánu vyzvedla z jeho nákladového prostoru nosič ELC-3 s náhradními díly a předala ho paži stanice. Ta jej následně instalovala na příhradový nosník P3 hřbetu stanice, kde ELC zůstane, dokud se jeho náklad nebude potřebovat.

Místa poškození tepelné ochrany. Autor: TV NASA
Místa poškození tepelné ochrany.
Autor: TV NASA
Odpoledne SELČ vystoupil před médii LeRoy Cain, předseda týmu manažerů mise, a promluvil především o stavu tepelného štítu raketoplánu. Analytici byli v té době asi v polovině své práce na zkoumání fotek, pořízených toho dne při příletu Endeavouru ke stanici. Tyto fotky odhalily sedm míst poškození tepelné ochrany, z nichž tři budí větší zájem analytiků. Jedno poškození se nachází přímo na dveřích jednoho z kol podvozku, další můžeme najít na elevonu. Žádné z těchto poškození se ale nejeví příliš vážné.

Hotová je analýza dat, získaných při inspekci pomocí OBSS druhý den letu, tato inspekce citlivých oblastí tepelné ochrany neobjevila žádné oblasti zájmu (= žádná poškození).

Videosestřih nejdůležitějšího z třetího dne mise si můžete pustit zde.

Anebo se podívejte na následující videa: vlevo zrychlený záznam manévru RPM, vpravo uvítání posádky raketoplánu na palubě ISS. Videa převzata z kanálu NASA na youtube.com


Letový den 2 (17. května)

Druhý den mise začal pro posádku raketoplánu v 5:56 SELČ, když se z Houstonu ozvala skladba "Beautiful Day" od skupiny U2, která zazněla pro velitele Kellyho.

Použití OBSS při inspekci raketoplánu
Použití OBSS při inspekci raketoplánu
Hlavním úkolem druhého dne byla tradičně inspekce citlivých oblastí tepelné ochrany, které zažívají při návratu největší zatížení, řádově v tisících stupňů Celsia. Jde o "nos" raketoplánu a náběžné hrany křídel, kde se nachází speciální vyztužená tepelná ochrana, známá jako RCC (Reinforced Carbon Carbon; vyztužený uhlík-uhlík). Inspekce se provádí pomocí nástavce OBSS na robotický manipulátor raketoplánu. Patnáct metrů dlouhý OBSS má na svém konci jednak kamery a jednak laserové senzory, které dokážou sestavit 3D počítačový model tepelné ochrany. Cílem inspekce je zjistit, zda izolační pěna, která při prakticky každém startu odpadává z vnější nádrže ET, tepelný štít nepoškodila jako v tragickém případě raketoplánu Columbia v roce 2003.

Při startu této mise pěna opět padala. Nejhorší je odpadávání pěny prvních dvě a čtvrt minuty po startu, jelikož se raketoplán ještě nachází v poměrně hustých vrstvách atmosféry. Pěna, oddělená v tomto časovém úseku, je okolní atmosférou zbržděna a při následné srážce s raketoplánem mají obě tělesa velký rozdíl vzájemných rychlostí. Pokud pěna odpadne později, okolí ji již nezbrzdí a udržuje skoro stejnou rychlost s letounem. Při startu této mise byly v kritickém čase spatřeny dva malé úlomky v čase 2:06 a 2:14 od startu ale žádný z nich nezasáhl raketoplán. Celkově odhalilo pátrání v záběrech ze startu čtyři případy odpadávání izolace, všechny relativně neškodné.

Tepelná ochrana levého křídla z pohledu kamery na konci OBSS. Autor: TV NASA
Tepelná ochrana levého křídla z pohledu kamery na konci OBSS.
Autor: TV NASA
Pomocí OBSS byla postupně nasnímána náběžná hrana pravého křídla, "čumák" a hrana levého křídla, robotická paže poté uklidila OBSS a uchopila nosič ELC-3, který vyjme z nákladového prostoru zítra, krátce po příletu ke stanici. Analýzy dat, získaných při inspekci, ještě nejsou hotové, ale zatím nemáme žádné náznaky toho, že by tepelná ochrana letounu utrpěla poškození.

Druhý den obsahoval také dva zážehy motorů, které postupně přibližují raketoplán ke kosmické stanici a vybalování a kontrolu skafandrů, které budou použity při kosmických vycházkách na stanici. Jeden skafandr sice vykazoval náznaky problémů s komunikačními systémy, nicméně nevypadá to na velkou komplikaci.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »