Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis I
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis I

Mars v téměř přesných barvách
Mars v téměř přesných barvách
V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.

Přistání

K přistání sondy Phoenix došlo podle plánu 26. května 2008 v 1:37 SELČ. Na Zemi jsme v té době ale ještě o úspěchu neměli nejmenší ponětí. Plných 15 minut a 20 sekund trvalo, než signál na naši rodnou planetu dorazil. V 1:53:44 SELČ propuklo v řídícím středisku v kalifornském sídle JPL nadšení. Phoenix has landed!...poslouchat tato slova bylo pro vědce, pracující řadu let na projektu Phoenix, stejně jako pro zbytek světa, dychtivě upoutaný u vysílání NASA TV, doslova rajskou hudbou.

Podle údajů se padák rozvinul o 7 sekund později oproti plánu, což ale zřejmě bylo v normě, neboť kosmické plavidlo měkce dosedlo. Souřadnice přistání Phoenixu jsou 68,22° (plán 68,35°) severně a 234,3° (plán 233,0°) východně. Už ve 3:50 dorazily na Zemi první fotografie, které potvrdily úspěšné rozvinutí obou solárních panelů a představily nám okolí místa přistání.

MRO

Klíčovou roli v posledních dnech hraje americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která společně s kolegy Mars Odyssey a Mars Express přenášela data během přistání a přenáší je i nadále. V úterý se sice na přenosu dat vyskytly problémy, kdy vysílačka (UHF) na sondě MRO náhle vypnula, zřejmě z důvodu momentální změny napětí. Problém se ale prý podařilo vyřešit a kilobajty opět putují ze základny Vastitas Borealis k Zemi. Jako retranslační sonda na oběžné dráze se navíc používá také Mars Odyssey a v záloze je rovněž evropská sonda Mars Express.

MRO se ale zapsala do historie kosmonautiky v posledních hodinách něčím jiným. Kamera s vysokým rozlišením HiRISE pořídila několik fotografii sondy Phoenix, sestupující na padáku. Je to vůbec poprvé v historii, co se podobný kousek povedl. Nebylo to přitom vůbec nic jednoduchého. Kamera a samotná sonda se musely naklonit do poměrně ostrého úhlu, aby mohly fotografie vzniknout. MRO poté nesnímkovala Phoenix, jak si už spokojeně hoví na povrchu. Na fotografii je patrný také padák a tepelný štít.

Phoenix poblíž kráteru
Phoenix poblíž kráteru
Obrázek: Phoenix při sestupu na padáku. V pozadí je kráter Heimdall o průměru 10 km. I když to vypadá, že sonda nezadržitelně míří do kráteru, ve skutečnosti se nachází asi 20 km od něj. Vlevo je detail.


PR kampaň

DVD se jmény
DVD se jmény
V uplynulých hodinách dorazila na Zemi též fotografie s trochu PR nádechem. Širokoúhlá kamera SSI na palubě sondy Phoenix zachytila na snímku DVD z křemenných skel a s kouskem „rudého povrchu“ v pozadí. Pokud jste se před rokem a půl zaregistrovali na webu Phoenixu a poslali své jméno na čtvrtou planetu sluneční soustavy, pak vás fotografie jistě potěšila.

Technické problémy?

Médii probleskly dnes ráno zvěsti o technických problémech sondy Phoenix. O tom prvním jsme už psali výše, jednalo se o výpadek při přenosu dat přes sondu MRO. Problém by měl být již vyřešen a i kdyby se opakoval, pak NASA může využít k přenosu dat nejen Mars Odyssey, ale též evropskou sondu Mars Express.

Druhý problém způsobila robotická ruka. Podle včerejších zpráv se z ní nepodařilo zcela odsunout ochrannou fólii. Problém je ale triviální a v těchto hodinách už vědci připravují robotickou ruku k prvnímu odběru vzorků.

Mars Express poslouchal Phoenix

Přístroj MELACOM (Mars Express Lander Communication system) na evropské sondě Mars Express zachytil signál z Phoenixu během přistávání. Signál byl zřetelný dokonce i během sestupu Phoenixu atmosférou, kdy se počítalo s „hluchým oknem“ kvůli ionizaci okolního vzduchu. Zachycený signál si můžete poslechnout zde (mp3). Záznam končí ve chvíli, kdy Phoenix rozvinul padák. Obě sondy se k sobě dostaly na minimální vzdálenost 1 550 km. Protože se vzdálenost mezi sondami měnila, můžete celkem zřetelně slyšet i vliv Dopplerova jevu.

Nejvzdálenější rosnička

Veřejnost sice jedním dechem hltá nejnovější snímky z Marsu, ale na povrchu pilně pracuje rovněž meteorologická stanice. První data ukázala, že teplota se pohybuje během dne od -30 do -80°C. Tlak je v místě přistání 8,5 hPa a vítr fouká rychlostí 20 km/h. V nejbližší době se uskuteční první laserová měření atmosféry s cílem zmapování prachových částic.

Co nás čeká?

V nejbližších hodinách budou na Zemi přicházet další fotografie a také se připravuje první odebrání vzorků a jejich analýza. Během následujících dvou dní by mělo být dokončeno mapování okolí sondy širokoúhlou kamerou SSI. Na základě dalších snímků bude sestaveno panorama, zachycující okolí celé sondy. Další tiskové konference jsou naplánovány na čtvrtek a pátek od 20:00 našeho času a sledovat je můžete na NASA TV (Public a Media Channels).

Zdroje:




O autorovi



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »