Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.

Když byly sondy Pioneer 10 a 11 ve vzdálenosti větší než 20 AU (3 miliardy km) od Slunce, obě sondy vykazovaly odchylku dráhy, která může být interpretována jako stálé zrychlení 8,7-8 cm.s-2 směrem ke Slunci. Někteří teoretici spekulují o extradimenzích, o vlivu temné hmoty nebo o urychlování expanze vesmíru. Pokud by se ukázalo, že anomálie je projevem nových fyzikálních zákonů, byl by to zcela převratný výsledek. Ale i kdyby vysvětlení bylo zcela banální (např. vyzařování tepla sondou), pomohlo by pochopení této anomálie při další stavbě sond. Ale zatím se nikomu nepodařilo vysvětlit povahu této síly a mnozí vědci se naopak domnívají, že se může jednat o systematickou chybu v datech nebo o chybu v projektu sondy. Jiní zase navrhují vyslání další sondy k prostudování tohoto efektu, a to v ceně stovek miliónů dolarů.

Ale mohl by se najít i levnější způsob, jak problém objasnit. Ukazuje se, že planetky by mohly být ideálními tělesy pro výzkum gravitačního pole na okraji Sluneční soustavy. Mohly by tak poskytnout data, která by existenci anomálie buď potvrdila nebo vyvrátila. Planetky jsou pro tento účel dobře použitelné, protože mají velkou hmotnost a pro pozorovatele jsou dostatečně velké a jasné. A i kdyby se anomálie nepotvrdila jako nový fyzikální jev, planetky by mohly sloužit pro výzkum gravitačního pole ve vnějších částech Sluneční soustavy.

Gary Page se spolupracovníky z Univerzity George Masona ve Fairfaxu (Virginie, USA) identifikoval 15 planetek, které by také mohla ovlivňovat tajemná síla. Oběžné dráhy všech těchto planetek sahají daleko do vnějších částí Sluneční soustavy. To je velmi důležité, protože tato anomálie se objevuje až ve vzdálenostech větších než dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Saturnem (20 AU). Z 15 kandidátů je nejlepší planetka 1995SN55. Tento kus skály o průměru 370 km strávil posledních 54 let v zóně anomálie a proto by měla mít největší odchylku. Ale je tam, kde by podle předpovědí být měla? "Mohla by být ztracena kvůli Pioneer efektu," říká Page. "Planetky jsou jen velké a hloupé, protože jdou tam, kam jim řekne gravitace."

Michael Martin Nieto z Národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku si myslí, že studium planetek je výborný nápad, ale varuje, že se pravděpodobně nepodaří odhalit celou pravdu. "Bude to jen test, jestli je gravitace příčinou toho efektu," říká. "Anomálie by také mohla být způsobena jemným účinkem setrvačnosti či dokonce času." Proto bude potřebná ještě kosmická mise.

Gary Page se spolupracovníky požádal o přidělení pozorovacího času u dalekohledu, aby mohli sledovat vzdálené planetky.

Zdroj: www.spacerefcom
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2019

34. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »