Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.

Když byly sondy Pioneer 10 a 11 ve vzdálenosti větší než 20 AU (3 miliardy km) od Slunce, obě sondy vykazovaly odchylku dráhy, která může být interpretována jako stálé zrychlení 8,7-8 cm.s-2 směrem ke Slunci. Někteří teoretici spekulují o extradimenzích, o vlivu temné hmoty nebo o urychlování expanze vesmíru. Pokud by se ukázalo, že anomálie je projevem nových fyzikálních zákonů, byl by to zcela převratný výsledek. Ale i kdyby vysvětlení bylo zcela banální (např. vyzařování tepla sondou), pomohlo by pochopení této anomálie při další stavbě sond. Ale zatím se nikomu nepodařilo vysvětlit povahu této síly a mnozí vědci se naopak domnívají, že se může jednat o systematickou chybu v datech nebo o chybu v projektu sondy. Jiní zase navrhují vyslání další sondy k prostudování tohoto efektu, a to v ceně stovek miliónů dolarů.

Ale mohl by se najít i levnější způsob, jak problém objasnit. Ukazuje se, že planetky by mohly být ideálními tělesy pro výzkum gravitačního pole na okraji Sluneční soustavy. Mohly by tak poskytnout data, která by existenci anomálie buď potvrdila nebo vyvrátila. Planetky jsou pro tento účel dobře použitelné, protože mají velkou hmotnost a pro pozorovatele jsou dostatečně velké a jasné. A i kdyby se anomálie nepotvrdila jako nový fyzikální jev, planetky by mohly sloužit pro výzkum gravitačního pole ve vnějších částech Sluneční soustavy.

Gary Page se spolupracovníky z Univerzity George Masona ve Fairfaxu (Virginie, USA) identifikoval 15 planetek, které by také mohla ovlivňovat tajemná síla. Oběžné dráhy všech těchto planetek sahají daleko do vnějších částí Sluneční soustavy. To je velmi důležité, protože tato anomálie se objevuje až ve vzdálenostech větších než dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Saturnem (20 AU). Z 15 kandidátů je nejlepší planetka 1995SN55. Tento kus skály o průměru 370 km strávil posledních 54 let v zóně anomálie a proto by měla mít největší odchylku. Ale je tam, kde by podle předpovědí být měla? "Mohla by být ztracena kvůli Pioneer efektu," říká Page. "Planetky jsou jen velké a hloupé, protože jdou tam, kam jim řekne gravitace."

Michael Martin Nieto z Národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku si myslí, že studium planetek je výborný nápad, ale varuje, že se pravděpodobně nepodaří odhalit celou pravdu. "Bude to jen test, jestli je gravitace příčinou toho efektu," říká. "Anomálie by také mohla být způsobena jemným účinkem setrvačnosti či dokonce času." Proto bude potřebná ještě kosmická mise.

Gary Page se spolupracovníky požádal o přidělení pozorovacího času u dalekohledu, aby mohli sledovat vzdálené planetky.

Zdroj: www.spacerefcom
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečný zákryt Měsíce letadlem

Letadlo přilétá k přistání na letišti Václava Havla. Den po úplňku, téměř jasno. Canon EOS 5DS R, objektiv Canon EF 100-400 L IS + telekonvertor Kenko 1,4X (aktuálně celkové ohnisko 560mm). Clona F14, čas 1/200, ISO 800. Zpracování Canon DPP 4. Snímek letadla zakrývající velkou část Měsíce jsem podle původního plánu chtěl pořídit o den dříve. Z důvodu oblohy zcela zatažené během úplňku ho však nebylo možno provést.

Další informace »