Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?

Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?

Menu hlavní stránky www.astro.cz v roce 1997
Autor: Josef Chlachula

Po zaregistrování své domény  mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN httpd. Právě v CERNu pár let předtím tato služba vznikla.

Počátkem devadesátých let minulého století byla většina dat po internetu přenášena ve protokoly SMTP (email), ftp a gopher. To ale změnil příchod nového protokolu http (Hypertext Transfer Protocol) služby WWW. Pro většinu uživatelů se služba WWW stala synonymem pro internet. Česká astronomická společnost začala ještě novotou vonící World Wide Web velice záhy.

Na počátku byl od 15. května 1995 jako webserver provozován CERN httpd z info.cern.ch, viz jeho historii, na linuxové distribuci Slackware. Od 18. února 1997 byl zprovozněn server Apache (navazoval na NCSA), s novou verzí protokolu http 1.1, který umožňoval zřídit samostatný virtuální server na serveru pojmenovaném lyn1. Server netcraft.com v říjnu 1995 poprvé zaznamenal server www.astro.cz. Nejstarší údaje byly k 28. dubnu dostupné od 11.11.2000. Údaje z tohoto serveru jsou v tabulce, vyjma posledního řádku.

AV CR Praha 147.231.104.19 FreeBSD Apache 28-Apr 2015
UTB Zlín 195.113.97.235   Linux     Apache/2.2.8 Ubuntu PHP/5.2.4-2ubuntu5.10 with Suhosin-Patch mod_perl/2.0.3 Perl/v5.8.8 5-Jun 2013
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.34 Unix mod_ssl/2.8.25 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11  28-Jan 2008
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.34 Unix mod_ssl/2.8.25 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11  3-Jan 2006
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.33 Unix mod_ssl/2.8.24 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11 17-Nov 2005
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.33 Unix mod_ssl/2.8.22 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.9  20-Feb 2005
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.28 Unix mod_ssl/2.8.15 OpenSSL/0.9.7b PHP/4.3.3  26-May 2004
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.12 Unix mod_czech/3.1.0 PHP/4.0.3pl1 mod_ssl/2.6.6 OpenSSL/0.9.6 20-Dec 2001
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux unknown     17-Dec 2001
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.12 Unix mod_czech/3.1.0 PHP/4.0.3pl1 mod_ssl/2.6.6 OpenSSL/0.9.6 22-Feb 2001
UTB Zlín 195.178.88.12 Linux Apache/1.3.12 Unix Red Hat/Linux mod_czech/3.1.0 PHP/3.0.16 11-Nov 2000
FT Zlín 147.229.96.9 Slackware 2 CERN httpd*  15-May 1995

Při zkoumání minulosti webu je velice užitečným nástrojem stroj času, který nás dokáže přenést do minulosti. Už od roku 1996 existuje v San Franciscu organizace Internet Archive, která si dala za cíl vybudovat knihovnu internetu. Archivuje texty, zvukové i obrazové soubory, software i webové stránky.  Právě takový stroj času, "Wayback Machine" nám nyní umožní podívat se, jak se měnil vzhled stránek tohoto serveru a to na adrese http://web.archive.org/web/*/https://www.astro.cz. Od 3. dubna 1997 do 21. dubna 2015 existuje v tomto archívu 382 záznamů. Po úpravách zdrojového kódu v javascriptu a kódování znaků se můžeme podívat na náhledy tří záznamů.

Nejstarší dochovaný záznam pochází z 3. dubna 1997:

V té době mezi autory tehdy patřili Jiří Borovička, Jiří Grygar, Karel Halíř, Josef Chlachula, Martin Kolařík, Jan Mánek, Ivo Míček, Vladimír Novotný, Zdislav Šíma, Luděk Vašta a Vratislav Zíka.
Mezi nejstarší články, které byly převedeny z původního webu do databáze patří mimo jiné články:
 15. 4. 1998: Einsteinův prstenec poprvé pozorován
 23. 4. 1998: Pojmenujte sondu
 19. 5. 1998: Magion 5 "probuzen"
 a dalších 117 článků z roku 1998.
V prvních letech autoři posílali své články emailem a webmaster je umístil na stránku ručně nebo za pomoci jednoduchých nástrojů. V té době byl převládajícím prohlížečem Netscape.

V roce 2000 došlo k první výrazné změně vzhledu, což dokumentuje snímek webu z 9. března 2000:

Od 1. dubna 1999 začal být denně publikován Astronomický snímek dne v českém překladu. V náhledu z 9.3.2000 uvedené články Podpora obětí havárie lanovky a Dobré venkovní osvětlování si můžete přečíst i dnes.

Další změnu představuje rok 2002 a dokumentuje ji snímek webu z 2. srpna 2002:

Změna v tomto období nebyla jen kosmetická. Poprvé byl totiž uveden do provozu redakční systém, který oprávněným autorům umožňoval publikovat bez pomoci webmastera. Redakční systém vytvořil Karel Mokrý a za skoro 15 let v něm bylo publikováno přes 6 tisíc článků. Většina článků, které si čtenáři na www.astro.cz přečetli prošla právě tímto redakčním systémem.

Od 22. února 2015 je www.astro.cz opět v novém hávu a s novým redakčním systémem. Reaguje na nové požadavky a lze jen doufat, že vyjde čtenářům co nejvíce vstříc.

Web se za posledních dvacet let výrazně změnil. Vývoj a provoz webu dnes vyžaduje spoustu různých technologií, odborností a každodenního úsilí. Je skvělé, že se web www.astro.cz stal v minulých 20 letech místem spolupráce členů ČASu a doufejme, že i v budoucnu bude držet krok s dobou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro.cz oslaví 20 let. Jaké byly jeho počátky?
[2] Astro.cz: Vítáme vás v novém hávu



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Multimédia


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »