Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický festival 2024 – výjimečná sešlost vynikajících českých astronomů a astronomek

Astronomický festival 2024 – výjimečná sešlost vynikajících českých astronomů a astronomek

Chytněte si své místo včas! Astronomický festival 2024 se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Že se bude jednat o výjimečné setkání, svědčí seznam přednášejících…

Michal Bursa, Datová astronomie

Juraj Dudáš, AMBIC a QUVIK – České ambiciózní družicové mise 

Miloslav Druckmüller, Má smysl ještě pozorovat úplná zatmění Slunce?

Jan Ebr, Kosmické záření v éře Observatoře Pierra Augera

Soňa Ehlerová, Extrémně velký dalekohled – extrémně očekávaný dalekohled

Pavel Gabzdyl, Měsíc – stále stejný, a přitom už úplně jiný

Asen Christov, Observatoř Very C. Rubinové – status a cíle

Petr Kabáth, Exoplanety, od objevu k Nobelově ceně a hledání života

Petr Kulhánek, Čtvrt století astronomie

Zdeněk Mikulášek, Druhý dech stelární astronomie

Jan Palouš, Mezinárodní astronomická unie a Česká republika 

Jiří Podolský, Gravitační vlny: zcela nové okno do vesmíru

Michael Prouza, Jaké objevy přinesou nové detektory gravitačních vln?

Josef Sebera, Proč a jak měříme gravitační pole pomocí družic?

Michal Švanda, Slunce a kosmické počasí

Petr Scheirich, Češi v misi DART a ve světě asteroidů

Pavel Spurný, Bolidy a pády meteoritů 

Pavel Suchan, Světelné znečištění – vývoj a výzvy 

Jana Tichá, Jména nebeská aneb WG-SBN IAU

Miloš Tichý, Za kometami...

Norbert Werner, Temná strana vesmíru

Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.

Záštitu nad akcí laskavě poskytli: Eva Zažímalová (předsedkyně Akademie věd České republiky), Martin Bareš (rektor Masarykovy univerzity), Michal Bursa (ředitel Astronomického ústavu Akademie věd České republiky), Petr Heinzel (předseda České astronomické společnosti), Tomáš Kašparovský (děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity), Michael Prouza (ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky), stejně jako Miloš Vystrčil (Senát Parlamentu České republiky) a Markéta Vaňková (primátorka statutárního města Brna).

Součástí Astronomického festivalu 2024 není jen celé série přednášek, ale také bohatý společenský program. V pondělí se můžete těšit na společenský večer spojený s premiérou pořadu v digitáriu a křtem knížky s fotografiemi od Romana France, v úterý na zábavný oběd a neméně zábavnou večeři. To vše za jednu vstupenku.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »