Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – květen 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – květen 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v květnu astronomie objevila v 7 pořadech, 5 článcích a 4 aktualitách. Poslechněte si povídání Jiřího Grygara o Saturnu, připomeňte si s Ivo Míčkem osobnost Eugena Shoemakera, s Antonínem Vítkem družici Phoenix nebo Petrem Kulhánkem družici Planck. Přečtěte si o sondě SOHO, erupci na červeném trpaslíku nebo o kosmické pavučině.


Pořady:
03.05.2008
Nebeský cestopis
Kulový blesk (J. Štrajblová); Kreslení hvězdné oblohy (P. Horálek); Povětrnostní mapy (M. Novák); Kanibalské galaxie; Astronom a geolog Eugene Shoemaker (I. Míček); Měsíce planetek (P. Scheirich); Dramatické přistání Sojuzu TMA-11. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka
10.05.2008
Nebeský cestopis
Zvuk Saxofonu (J. Štrajblová); Výhody kreslení hvězdné oblohy (P. Horálek); Výškové povětrnostní mapy (M. Novák); Proč létají komety? Stonařovské meteority I (M. Bukovanská); OSN a vesmírný mír (L. Perek); Setkání zájemců o kosmonautiku. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka
17.05.2008
Nebeský cestopis
Plazmový radar (J. Štrajblová). Kosmos-News Party 2008 (M. Halousek). Dubnové počasí ve světě (M. Novák). Pocení pro NASA. Družice Planck (P. Kulhánek). Návrat Sojuzu TMA-11 (A. Vítek). WorldWide Telescope. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka
24.05.2008
Nebeský cestopis
Pára v automobilu (J. Štrajblová); meteory jiných planet (P. Koten); Cyklón v Barmě (M. Novák); Rekordní erupce hvězdy EV Lac; Složení stonařovských meteoritů (M. Bukovanská); Pět planet u hvězdy 55 Cnc (M. Šidlichovský); Na Marsu přistane Phoenix. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka
27.05.2008
Monitor. V pořadu od času 04:56: Přistání sondy Phoenix na Marsu (Antonín Vítek). (poslechni mp3) autoři: Robert Tamchyna
30.05.2008
Vstupte! s Dr. Jiřím Grygarem, další v řadě: Saturn (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna
31.05.2008
Nebeský cestopis
Kvantové oči (J. Štrajblová); Dny hvězdárny Ondřejov (P. Suchan); Dubnové počasí (M. Novák); Nová rudá skvrna Jupitera; Americká konkurence Luny II (A. Vítek); Dovednost oka (P. Ďuriš); Rozbitý záchod. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka



Články:
07.05.2008
Smrtící komety vyslalo Slunce
V minulosti se Země střetla s celou řadou komet. Vědci už dnes většinou nepochybují, že právě dopady komet a planetek způsobovaly v historii Země velké vymírání živočichů. Otázka, ale je, co vychýlilo komety z jejich nesmírně vzdálených drah ke Slunci? Vědci zjistili, že viníkem je právě Slunce. autor: Petr Sobotka
13.05.2008
Planetární obr pod drobnohledem
(Seriál o sondách, díl 10/26.) Po úspěšných sondách Pioneer a Voyager, zkoumajících Jupiter v polovině a na konci 70. let 20. století, vzniká nový projekt Jupiter Orbiter-Probe. V následujících letech se postupně s plánem mise změnil i její název na Galileo - jde tedy o poctu významnému italskému astronomovi Galileu Galileovi. autor: Michal Václavík
14.05.2008
Dobrovolníci se potili pro NASA
Mnoho z vás by možná lákalo stát se dobrovolníkem NASA pro testování nejrůznější kosmické technologie. Ale nevím, jestli byste se zrovna hrnuli do projektu, kde jediným vaším úkolem bude dýchat a potit se? Přesně to mělo za úkol dělat v malé uzavřené místnosti postupně 23 dobrovolníků. autor: Petr Sobotka
21.05.2008
Nejsilnější erupce na hvězdě
Astronomové zaznamenali rekordní erupce na hvězdě EV Lac. Výbuch byl tak jasný, že se z bezpečnostních důvodů sám vypnul dalekohled družice Swift, která se směrem k místu výbuchu natočila. Hvězda vybuchuje asi jednou za dvě hodiny a chová se jako naše Slunce v minulosti. autor: Petr Sobotka
26.05.2008
Slunce pod dozorem
(Seriál o sondách, díl 11/26.) Meziplanetární sondy nejsou konstruovány a vypouštěny jenom za účelem výzkumu planet, měsíců, planetek nebo komet ve sluneční soustavě. Najdou se mezi nimi i takové, které se zaměřují na poznání naši mateřské hvězdy - Slunce. Nejznámější a také nejúspěšnější sondou tohoto typu je SOHO, která je výsledkem společného programu NASA a Evropské kosmické agentury. autor: Michal Václavík



Aktuality:
07.05.2008
Kosmická pavučina vydala svá tajemství
Tým nizozemských a německých astronomů prokázal existenci části kosmické hmoty, která dosud unikala všem pokusům o odhalení. Tentokrát nejde ani o tajemnou temnou hmotu, ani o ještě tajemnější temnou energii, které společně tvoří asi 95 % veškeré hmoty a energie ve vesmíru. autor: Ondřej Vrtiška
15.05.2008
Obří díra ve vesmíru neexistuje
Minulý rok astrofyziky šokoval objev prázdného kosmického prostrou obrovských rozměrů. Nyní se ukazuje, že šlo pouze o špatné vyhodnocení statistických dat a žádná tajemná prázdnota neexistuje. autor: Ondřej Vrtiška
22.05.2008
Vznik supernovy poprvé sledován od samého počátku
Dne 9. ledna 2008 se astronomové poprvé stali svědky vzniku supernovy v raném stadiu jejího vývoje. Galaxie, ve které supernova vznikla, je od Země vzdálena 90 miliónů světelných let. Vznik supernovy označené SN 2008D zachytily dalekohledy americké družice Swift. autor: Hynek Moravec
23.05.2008
Na Marsu byla vřídla jako v Yellowstonském parku
Terénní vozidla NASA prozkoumávající povrch Marsu odkryla vrstvu téměř čisté křemičité horniny, která podle názoru vědců z Arizonské státní univerzity vznikla působením vulkanické páry a horké vody. Horniny obdobného typu se na Zemi nacházejí např. v okolí vřídel v Yellowstonském národním parku v USA. Protože na naší planetě bývají tyto přeměněné usazeniny plné fosilních mikroorganizmů, mají teď vědci dobrý tip, kde by na Marsu mohli pátrat po stopách života. autor: Hynek Moravec




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »