Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Březen 2013: Od hlavy komety PanSTARRS

ČAM Březen 2013: Od hlavy komety PanSTARRS

ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRS Autor: Petr Horálek
ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRS
Autor: Petr Horálek
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2013 obdržel snímek „Od hlavy komety PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Horálek.

O kometách že těžká řeč, rozhodnout že to nechce,
míní však, že by nemělo soudit se příliš lehce.
Nejsou snad všecky nešťastny, nejsou snad zhoubny všecky,
o jedné ale vypráví sám rytíř Luběněcki:
sotva se její paprsky odněkud k nám sem vdraly,
vskutku se v glinské hospodě hanebně ševci sprali.

Tolik o kometách poznamenal Jan Neruda v krásné básničce „Seděly žáby v kaluži“ ze sbírky „Písně kosmické“. Zda se i během letošního března kvůli kometám na obloze prali hanebně ševci v nějaké hospodě, nevíme, ale astronomové využili každé z těch několika málo jasných nocí, aby očima, dalekohledy a astrografy pečlivě brázdili západní obzor. Hledali zde kometu C/2011 L4 PanSTARRS, která slibovala být jasnou ozdobou večerního nebe.

Jedním z nich byl i astronom Petr Horálek, který ji na pozorovací terase Hvězdárny v Úpici zachytil 20. března na záznamový čip digitálního fotoaparátu, snímek zpracoval a zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Kometa PanSTARRS získala své jméno po přehlídkovém teleskopu Pan-STARRS, tedy „Panoramic Survey Telescope & Rapid Response System“, který ji objevil 6. června 2011. Tehdy, téměř 2 roky před průchodem přísluním, se nacházela ještě za drahou Jupitera a měla jasnost 19. magnitudy. Výpočty dráhy ukázaly, že bude procházet poměrně blízko Slunce a že by se mohla stát jasnou vlasaticí jara tohoto roku.

Kometa se pohybuje Sluneční soustavou téměř kolmo k rovině ekliptiky a díky gravitačnímu působení se její původní oběžná doba přes 10 miliónů let výrazně zkrátí. Další návštěvou nás poctí již za „pouhých“ 109 466 let. Přísluním prošla 10. března 2013 vzdálena od Slunce necelou jednu třetinu vzdálenosti Země od naší mateřské hvězdy, tedy přibližně 45 miliónů kilometrů.

Tato vlasatice se vyznačuje výrazným prachovým ohonem, produkovaným během opakovaných výronů z jádra, namísto jeho stabilní produkce. Prach je tvořen zrnky velmi velké škály velikostí, což výrazně snižuje jeho intenzitu, neboť je prach rozprostřen ve velmi širokém vějíři ohonu, jak je vidět i na vítězném snímku. Oproti tomu je plynná část kometárního ohonu velmi tenká.

Kometa PanSTARRS je typickou představitelkou komet s jejich nevyzpytatelnými manýrami. Ovšem, i když nebyla nakonec tak jasná, jak zpočátku slibovala, skrývala se za mraky a v době největší jasnosti se „plazila“ nízko nad ještě světlým obzorem, neunikla astrofotografu Petru Horálkovi a díky němu neunikla ani nám. Nevíme sice, zda se mu podaří nafotit ji i při dalším průchodu přísluním, ale jistě nafotí mnoho dalších krásných pohledů do nebe, které pošle do soutěže ČAM. Za porotu ČAM, Českou astronomickou společnost, která tuto soutěž provozuje i za ostatní milovníky oblohy děkujeme a blahopřejeme.

Autor snímku

Petr Horálek

Technické údaje a postup:

Autor: Petr Horálek
Název: Od hlavy komety PanSTARRS
Místo: Hvězdárna v Úpici
Datum: 20. března 2013, cca 19:10 SEČ
Optika: Celestron 0,28 m, f10
Stativ: motorizovaná equatoriální montáž
Sensor: CMOS 20,2 MP (Canon EOS 6D)
Zpracování: Sada 5 snímků s expozicí od 15 do 73 sekund (ISO 200) a jeden s expozicí 32 sekund (ISO 4000). Prvních 5 snímků ručně sesazeno ve vrstvách na hlavu komety v Adobe Photoshop CS6, snímek s nejdelší expozicí vložen metodou screen (přičtení), ostatní v normálním režimu. V programu Adobe Lightroom na něm byly upraveny křivky, vyhlazen zbytkový šum. Dodatečně byl snímek vložen do pozadí k předchozí složenině. Tím bylo dosaženo přirozenějšího vzhledu ohonu komety odpovídajícímu pohledu v dalekohledu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »