Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Červen 2013: Kompletní Messierův katalog

ČAM Červen 2013: Kompletní Messierův katalog

Kompletní Messierův katalog Autor: David Kraft
Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2013 obdržel snímek „Kompletní Messierův katalog“, jehož autorem je David Kraft.

Je chladno, březnové pařížské počasí konce 18. století není příliš příznivé. Blíží se čtvrtá hodina po poledni. Astronom Charles Messier ve své pracovně na Námořní observatoři v Hotelu de Cluny na ulici Mathurins rozžíná lampu a sedá ke stolu.

Leží zde poslední korespondence a v ní i dopis datovaný 27. března roku 1781. Odesílatelem je Pierre Méchanin, adresátem Charles Messier. Mimo jiné obsahuje obálka i souřadnice mlhavého objektu v souhvězdí Velké Medvědice. Je potřeba je ověřit a případně zahrnout do katalogu mlhavých objektů.

Za okny se stmívá a obloha je pokryta temnými mraky. Messier pomalu přechází k vykládanému sekretáři, vyndává křišťálovou skleničku a láhev portského vína pro zahřátí. Naklání láhev nad sklenku, v poslední chvíli se však zarazí. Poslední paprsek zapadajícího Slunce, které se objevilo pod vrstvou mraků, vykreslil v lahvi barevnou hru rudých plamínků. „Snad se konečně vyjasní, objeví se noční obloha posetá hvězdami ... po tolika dnech“. Je třeba zachovat jasnou hlavu. Vydání katalogu se blíží a je třeba toho ještě tolik prověřit. Místo sklenky portského si Charles Messier přehazuje tlustou hřejivou deku přes ramena a odchází ke svému dalekohledu s Méchaninovými souřadnicemi....

Upřímně řečeno, nejsme si vůbec jisti, zda se vše odehrálo tak, jak jsme popsali. Ale odehrát se to tak skutečně mohlo ... V každém případě je jméno Charlese Messiera, desátého syna drába Nicolase Messiera a posléze astronoma a lovce komet, nesmrtelně spojeno s katalogem, postupně doplňovaným, obsahujícím v současné době 110 objektů. Sám Messier do své poslední publikace zařadil 103 objektů, zahrnujících jak vlastní objevy, tak objevy svých kolegů. Posledních sedm objektů bylo do katalogu zařazeno později, ovšem na základě reálných pozorování Messiera a Méchanina krátce po konečné edici.

Popularita katalogu Charlese Messiera je mezi profesionálními i amatérskými astronomy téměř nepřekonatelná. 110 galaxií, mlhovin či hvězdokup jsou astronomové nejen schopni „vysypat z rukávu“ ihned po probuzení, někteří jsou však dokonce schopni je nalézt a napozorovat během jedné noci. A někteří jsou schopni je dokonce vyfotografovat. Byť jim na tento úkol jedna noc stačit nemůže.

Jedním z takových astrofotografů je i David Kraft, který pořizoval snímky jednotlivých objektů Messierova katalogu plných osm let. Celkem 184 hodin expozic nasnímal nejen v Čechách, v Chotíkově a v oblasti Čbánu, pro některé se vypravil i do Chorvatska. To kvůli jejich jižní deklinaci. A že se mu jeho dílo podařilo, ocenila i porota České astrofotografie měsíce, fotografické soutěže České astronomické společnosti. Jistě nejen za porotu, ale i za celou astronomickou komunitu mu blahopřejeme.

Na závěr našeho povídání si tentokrát neodpustíme malý kvíz, naprosto dobrovolný. I přes všechnu snahu Charlese Messiera o přesnost dat v katalogu se v něm vyskytlo několik drobných přehmatů. Najdeme je i ve fotografickém katalogu Davida Krafta?

Autor snímku

David Kraft

Technické údaje a postup:

Název: Kompletní Messierův katalog
Místo: Chotíkov, Čbán, Chorvatsko
Datum: začátek fotografování v roce 2006, poslední objekt 2013
Optika: WO Zenithstar 110 APO + rovnač pole WO Flattener II, III, IV
Stativ: EQ-6 PRO
Zpracování: Snímek Messierova katalogu je složenina všech 110 objektů z období 2006-2013. Celková expoziční doba je 11034 minut, což je 184 hodin.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Messierův katalog, ČAM


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »