Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS Autor: Petr Štarha
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS
Autor: Petr Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha.

Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.

Ovšem teprve až lidé jim přisoudili různé vlastnosti a dokonce moc nejen nad jedinci, ale i nad celými národy. Ano, mluvíme o kometách. Je ovšem s podivem, že tomuto majestátnému jevu - ten totiž mohl naše předky zaujmout - bylo přisuzováno působení zejména negativní. Kometa se objevila na obloze během zkázy Jeruzaléma na jaře roku sedmdesátého římskými legiemi vedenými Titem. Byla na obloze i během bitvy u Hastingsu v roce 1066, v roce 1426 doprovázela turecká vojska obléhající Bělehrad a v roce 1528 „krvavá“ kometa způsobila nemoci mnoha lidí. Ovšem, na světě se bojovalo a bojuje vlastně neustále, tak asi není až takový problém přiřadit téměř každou jasnou kometu k nějaké té bitvě či válce ... Snad jedinou světlou výjimkou je kometa svítící nad vánočním betlémem, kterou nám přinesl malíř Giotto svým slavným obrazem. Vlastně ještě jeden návrat komety byl, alespoň jak tvrdí vinaři, velmi dobrotivým. 260 dní pozorovatelná Flaugerguesova kometa v roce 1811 svým zjevem údajně způsobila vynikající kvalitu tohoto ročníku portského vína v Portugalsku. Château d’Yquem 1811 se stala nejdražší lahví bílého vína, když byla nedávno vydražena za 75 tisíc britských liber.

Ovšem i doba nedávná, paradoxně ruku v ruce s astronomickým poznáním, vedla k davové panice při návratu Halleyovy komety v roce 1910. Informace o složení ohonu této vlasatice spolu s průchodem Země tímto ohonem vedly k mnoha paradoxním a mnohdy tragickým lidským osudům.

Jinak je tomu snad již v době současné. Astronomové pořádají na komety úplné lovecké výpravy, zkoumají je pozemské dalekohledy i kosmické sondy, bombardují je vědecké projektily a dokonce na nich přistávají výzkumní roboti. Dokonce i neastronomové přicházejí na hvězdárny podívat se dalekohledem, jak vlastně ta kometa vypadá. A nad vánoční betlémy stále věšíme kometu a tajně věříme, že nám v dalším roce přinese štěstí.

Letošní jaro nás navštívila kometa C/2011 L4, která dostala jméno PanSTARRS. To podle 1,8 metrového teleskopu PanSTARRS1, který na Mount Haleakala na Hawai hledá různé objekty Sluneční soustavy a který právě tuto kometu jako velmi slabý objekt 6. června 2011 objevil. Postupně, jak se upřesňovala dráha a vývoj jasnosti, se ukázalo, že by se mohlo jednat o poměrně jasný objekt, byť pro našince v době největší jasnosti v poněkud nepříjemné poloze nízko nad obzorem. To však neodradilo pozorovatele a astrofotografy. Ti se vydávali do temných míst s výhledem na světly nerušený rovný obzor, aby její portrét zachytili na povětšinou elektronický detektor světla. Někteří však kometu sledují i nadále, kdy již mizí z očí a pomalu zmizí i z dosahu malých dalekohledů a kdy již pro pořízení snímku nestačí stativ, ale musíme se vybavit paralaktickou montáží.

Jedním z nich je i Petr Štarha, který pořídil její portrét 19. května 2013 a poslal jej do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Rádi bychom mu jistě i za celou astronomickou komunitu poděkovali za tento krásný snímek a budeme se těšit na další pohledy do nebe.

Autor snímku

Petr Štarha

Technické údaje a postup:

Název: Kometa PanSTARRS
Místo: Bystřice nad Pernštejnem
Datum: 19. května 2013, 3:07 SELČ
Optika: Sonnar 300
Stativ: HEQ5
Sensor: Canon EOS 40D
Zpracování: Zpracování dat provedl Miloslav Druckmüller vlastním softwarem. Složeno 8 snímků na jádro komety, celková délka expozice 24 minut, odečteny darkframy a flatfieldy. Konečné úpravy v Zoner Photo Studiu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ČAM


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce v Ca-k Foceno přez refraktor 140/980 s maskou100. Modul Ca-k, kamera ASI 1600MM.

Další informace »