Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS Autor: Petr Štarha
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS
Autor: Petr Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha.

Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.

Ovšem teprve až lidé jim přisoudili různé vlastnosti a dokonce moc nejen nad jedinci, ale i nad celými národy. Ano, mluvíme o kometách. Je ovšem s podivem, že tomuto majestátnému jevu - ten totiž mohl naše předky zaujmout - bylo přisuzováno působení zejména negativní. Kometa se objevila na obloze během zkázy Jeruzaléma na jaře roku sedmdesátého římskými legiemi vedenými Titem. Byla na obloze i během bitvy u Hastingsu v roce 1066, v roce 1426 doprovázela turecká vojska obléhající Bělehrad a v roce 1528 „krvavá“ kometa způsobila nemoci mnoha lidí. Ovšem, na světě se bojovalo a bojuje vlastně neustále, tak asi není až takový problém přiřadit téměř každou jasnou kometu k nějaké té bitvě či válce ... Snad jedinou světlou výjimkou je kometa svítící nad vánočním betlémem, kterou nám přinesl malíř Giotto svým slavným obrazem. Vlastně ještě jeden návrat komety byl, alespoň jak tvrdí vinaři, velmi dobrotivým. 260 dní pozorovatelná Flaugerguesova kometa v roce 1811 svým zjevem údajně způsobila vynikající kvalitu tohoto ročníku portského vína v Portugalsku. Château d’Yquem 1811 se stala nejdražší lahví bílého vína, když byla nedávno vydražena za 75 tisíc britských liber.

Ovšem i doba nedávná, paradoxně ruku v ruce s astronomickým poznáním, vedla k davové panice při návratu Halleyovy komety v roce 1910. Informace o složení ohonu této vlasatice spolu s průchodem Země tímto ohonem vedly k mnoha paradoxním a mnohdy tragickým lidským osudům.

Jinak je tomu snad již v době současné. Astronomové pořádají na komety úplné lovecké výpravy, zkoumají je pozemské dalekohledy i kosmické sondy, bombardují je vědecké projektily a dokonce na nich přistávají výzkumní roboti. Dokonce i neastronomové přicházejí na hvězdárny podívat se dalekohledem, jak vlastně ta kometa vypadá. A nad vánoční betlémy stále věšíme kometu a tajně věříme, že nám v dalším roce přinese štěstí.

Letošní jaro nás navštívila kometa C/2011 L4, která dostala jméno PanSTARRS. To podle 1,8 metrového teleskopu PanSTARRS1, který na Mount Haleakala na Hawai hledá různé objekty Sluneční soustavy a který právě tuto kometu jako velmi slabý objekt 6. června 2011 objevil. Postupně, jak se upřesňovala dráha a vývoj jasnosti, se ukázalo, že by se mohlo jednat o poměrně jasný objekt, byť pro našince v době největší jasnosti v poněkud nepříjemné poloze nízko nad obzorem. To však neodradilo pozorovatele a astrofotografy. Ti se vydávali do temných míst s výhledem na světly nerušený rovný obzor, aby její portrét zachytili na povětšinou elektronický detektor světla. Někteří však kometu sledují i nadále, kdy již mizí z očí a pomalu zmizí i z dosahu malých dalekohledů a kdy již pro pořízení snímku nestačí stativ, ale musíme se vybavit paralaktickou montáží.

Jedním z nich je i Petr Štarha, který pořídil její portrét 19. května 2013 a poslal jej do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Rádi bychom mu jistě i za celou astronomickou komunitu poděkovali za tento krásný snímek a budeme se těšit na další pohledy do nebe.

Autor snímku

Petr Štarha

Technické údaje a postup:

Název: Kometa PanSTARRS
Místo: Bystřice nad Pernštejnem
Datum: 19. května 2013, 3:07 SELČ
Optika: Sonnar 300
Stativ: HEQ5
Sensor: Canon EOS 40D
Zpracování: Zpracování dat provedl Miloslav Druckmüller vlastním softwarem. Složeno 8 snímků na jádro komety, celková délka expozice 24 minut, odečteny darkframy a flatfieldy. Konečné úpravy v Zoner Photo Studiu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ČAM


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »