Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM Květen 2013: Kometa PanSTARRS

ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS Autor: Petr Štarha
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRS
Autor: Petr Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha.

Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.

Ovšem teprve až lidé jim přisoudili různé vlastnosti a dokonce moc nejen nad jedinci, ale i nad celými národy. Ano, mluvíme o kometách. Je ovšem s podivem, že tomuto majestátnému jevu - ten totiž mohl naše předky zaujmout - bylo přisuzováno působení zejména negativní. Kometa se objevila na obloze během zkázy Jeruzaléma na jaře roku sedmdesátého římskými legiemi vedenými Titem. Byla na obloze i během bitvy u Hastingsu v roce 1066, v roce 1426 doprovázela turecká vojska obléhající Bělehrad a v roce 1528 „krvavá“ kometa způsobila nemoci mnoha lidí. Ovšem, na světě se bojovalo a bojuje vlastně neustále, tak asi není až takový problém přiřadit téměř každou jasnou kometu k nějaké té bitvě či válce ... Snad jedinou světlou výjimkou je kometa svítící nad vánočním betlémem, kterou nám přinesl malíř Giotto svým slavným obrazem. Vlastně ještě jeden návrat komety byl, alespoň jak tvrdí vinaři, velmi dobrotivým. 260 dní pozorovatelná Flaugerguesova kometa v roce 1811 svým zjevem údajně způsobila vynikající kvalitu tohoto ročníku portského vína v Portugalsku. Château d’Yquem 1811 se stala nejdražší lahví bílého vína, když byla nedávno vydražena za 75 tisíc britských liber.

Ovšem i doba nedávná, paradoxně ruku v ruce s astronomickým poznáním, vedla k davové panice při návratu Halleyovy komety v roce 1910. Informace o složení ohonu této vlasatice spolu s průchodem Země tímto ohonem vedly k mnoha paradoxním a mnohdy tragickým lidským osudům.

Jinak je tomu snad již v době současné. Astronomové pořádají na komety úplné lovecké výpravy, zkoumají je pozemské dalekohledy i kosmické sondy, bombardují je vědecké projektily a dokonce na nich přistávají výzkumní roboti. Dokonce i neastronomové přicházejí na hvězdárny podívat se dalekohledem, jak vlastně ta kometa vypadá. A nad vánoční betlémy stále věšíme kometu a tajně věříme, že nám v dalším roce přinese štěstí.

Letošní jaro nás navštívila kometa C/2011 L4, která dostala jméno PanSTARRS. To podle 1,8 metrového teleskopu PanSTARRS1, který na Mount Haleakala na Hawai hledá různé objekty Sluneční soustavy a který právě tuto kometu jako velmi slabý objekt 6. června 2011 objevil. Postupně, jak se upřesňovala dráha a vývoj jasnosti, se ukázalo, že by se mohlo jednat o poměrně jasný objekt, byť pro našince v době největší jasnosti v poněkud nepříjemné poloze nízko nad obzorem. To však neodradilo pozorovatele a astrofotografy. Ti se vydávali do temných míst s výhledem na světly nerušený rovný obzor, aby její portrét zachytili na povětšinou elektronický detektor světla. Někteří však kometu sledují i nadále, kdy již mizí z očí a pomalu zmizí i z dosahu malých dalekohledů a kdy již pro pořízení snímku nestačí stativ, ale musíme se vybavit paralaktickou montáží.

Jedním z nich je i Petr Štarha, který pořídil její portrét 19. května 2013 a poslal jej do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Rádi bychom mu jistě i za celou astronomickou komunitu poděkovali za tento krásný snímek a budeme se těšit na další pohledy do nebe.

Autor snímku

Petr Štarha

Technické údaje a postup:

Název: Kometa PanSTARRS
Místo: Bystřice nad Pernštejnem
Datum: 19. května 2013, 3:07 SELČ
Optika: Sonnar 300
Stativ: HEQ5
Sensor: Canon EOS 40D
Zpracování: Zpracování dat provedl Miloslav Druckmüller vlastním softwarem. Složeno 8 snímků na jádro komety, celková délka expozice 24 minut, odečteny darkframy a flatfieldy. Konečné úpravy v Zoner Photo Studiu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »