Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2021: Polárka v prachu

ČAM za březen 2021: Polárka v prachu

Polárka v prachu
Autor: Jan Veleba

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2021 získal snímek     „Polárka v prachu“, jehož autorem je Jan Veleba


Polárka, zcela tuctová hvězda ve zcela tuctovém souhvězdí Malého medvěda. Jejím jediným kladem je fakt, že přibližně jejím směrem míří prodloužení zemské rotační osy. Ukazuje nám tedy sever. Ovšem ani tento klad není trvalým. Vždyť díky precesním pohybům zemské osy byla před 5 tisíci lety „polárkou“ hvězda Thuban v souhvězdí Draka a ve starověku pak  hvězda Kochab v souhvězdí Malého medvěda. Ve 41. století nalezneme „polárku“ nedaleko hvězdy Gamma v souhvězdí Cefeus a v 91. století u Deneba v Labuti. Takže, tuctová hvězda. Ale je tomu opravdu tak?To, že je Polárka neboli α Ursae Minoris nejjasnější hvězda Malého medvěda hvězdou pro nás důležitou, je fakt. Téměř každý astronom, který chce fotografovat nebo pohodlně pozorovat oblohu svůj přístroj polární osou orientuje právě na ni. Pokud je ovšem důkladný, posune například za pomoci polárního hledáčku a drobného výpočtu orientaci svého dalekohledu asi 0,7o od této hvězdy. Samozřejmě správným směrem. V současné době je totiž Polárka o tuto úhlovou vzdálenost od skutečného severu odchýlena. Ještě přibližně do roku 2100 se k němu bude na obloze přibližovat až na 0,5o a poté se začne vzdalovat.
Hvězda Polárka je však ještě zajímavá i pro ostatní astronomy. A to dokonce velmi zajímavá. Jedná se o vícenásobnou hvězdnou soustavu, vzdálenou od nás pravděpodobně 430 světelných let. My ovšem z celé soustavy okem vidíme pouze nejjasnějšího žlutého veleobra označovaného jako Polárka A. Jeho hmotnost je 5,5 krát větší než hmotnost Slunce, průměr je větší 30krát a svítivost 5000krát. To však není vše. Polárka A je pulsující proměnnou hvězdou, tzv. cefeidou. Její jasnost kolísá přibližně od 1,9 do 2,1 mag a perioda těchto změn je 3,97 dne. Amplituda změn jasnosti se ovšem s časem mění, od objevení proměnnosti pomalu klesala a nyní opět roste, což je dosti neobvyklé. 
Zajímavá je i teorie, že Polárka je dnes 2,5krát jasnější než za časů Ptolemaia, což je, pokud jsou tedy historické záznamy spolehlivé, také poměrně neobvyklé.
Ve vzdálenosti přibližně stejné, jako je vzdálenost Země-Uran, ji obíhá slabý průvodce. Další průvodce - Polárka B, je hvězda hlavní posloupnosti a má jasnost 8,8 mag. Nalezneme ji už pomocí menšího hvězdářského dalekohledu ve vzdálenosti 18″ od Polárky A. Celá soustava se přibližuje ke Slunci rychlostí 17 km/s.  Další dvě slabé hvězdy pojmenované Polárka C s jasností 13 mag a vzdáleností 43″ a Polárka D s jasností 12 mag a vzdáleností 83″ od Polárky A do systému již nepatří, byť se to o nich dříve předpokládalo.
Na snímku však vidíme další zajímavost. Jemný komplex prachových mlhovin vysoko nad galaktickou rovinou, ozářených světlem blízkých hvězd. Šedavé prachové záclony jsou doprovázeny jemným načervenalým svitem luminiscence převádějící neviditelné ultrafialové světlo hvězd na viditelné. Předpokládá se, že za tento proces mohou částečně tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky, složité organické molekuly, které jsou běžnou složkou mezihvězdného prachu. Ostatně, známe je i ze Země jako produkty spalování.  
Polárka tedy opravdu není úplně tuctová hvězda významná pouze tím, že směrem k ní hledíme vždy, když bez kompasu za tmy hledáme sever. A tak za celou porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce i za Českou astronomickou společnost, která tuto soutěž zaštiťuje, posíláme autorovi Janu Velebovi jednak gratulaci k vítězství v březnovém kole, jednak díky za připomenutí jedné známé neznámé hvězdy.

 
 
Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jezeřany-Maršovice

Datum pořízení: 07.03.2021 po setmění až do rána

Optika: Samyang 135mm f2, F/2.8 @ 135mm

Montáž: Skywatcher Star Adventurer Mini

Snímač: Canon 6Da

Popis:

250*2min, ISO400.

 

Zpracování:

PixInsight, PS

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur na hranici obzoru

Složeno z 5000 snímků než zmizel v mracích.

Další informace »