Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56.
Autor: Martin Myslivec

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů světelných roků rozervaná interakcí s další velmi blízkou galaxií či skupina galaxií ve vzdálenosti 400 miliónů světelných roků - to už je pořádný fotografický oříšek.

Česká astrofotografie měsíce, soutěž pod patronací České astronomické společnosti, postoupila do dalšího měsíce. A to do měsíce naplněného úžasnými úlovky našich astrofotografů. Jedním z?nich byl i Martin Myslivec, který zvítězil s? fotografií s?komplikovaným jménem „NGC 3718, Arp 214, NGC 3729, Hickson 56“.

Již letmý pohled na snímek, doprovázený poněkud krkolomným názvem, nás přivádí do hlubin našeho vesmíru, daleko za hranice naší Sluneční soustavy. Vzdálenosti zde budeme totiž měřit na milióny světelných let.

Hned ten nejvýraznější objekt na snímku, s?poněkud netradičním tvarem, galaxie NGC 3718, zvaná též Arp 214, je vzdálena přibližně 52 miliónů světelných let. ?Jedná se pravděpodobně o spirální galaxii, rozervanou interakcí s?další spirální galaxií NGC 3729, vzdálenou od ní nyní 150 tisíc světelných let. Tmavé prachové oblaky, vytržené během galaktické srážky, zakrývají oblasti oranžově zářící centrální části galaxie. Spirální ramena jsou silně deformována a jsou tvořena kupami mladých modrých hvězd.

Historie poznávání této galaxie není úplně jednoduchá. Zprvu se astronomové dokonce domnívali, že se jedná o galaxii čočkovitou, ovšem detailní snímky ukázaly slabá spirální ramena vycházející z?velmi intenzivní centrální oblasti galaxie. Ovšem ani v?současnosti diskuze astronomů o povaze této galaxie neustávají. Někteří ji řadí mezi galaxie s?aktivními jádry, jiní mezi tzv. galaxie Seyfertovy. Předpokládá se, že aktivní jádro je zásobováno energií z?mohutné černé díry v?jejím nitru. Její jasnost je 10,6 mag.

Její menší společnice, NGC 3729, je také galaxií spirální, což ostatně dokládá i její obraz na našem snímku. Jejich vzájemná vzdálenost, zmiňovaných 150 tisíc světelných let, je opravdu velmi malá. Například vzdálenost naší Galaxie od našeho souputníka, galaxie M 31 v?Andromedě, je přibližně 2 a půl miliónů světelných let. A to ji považujeme téměř za sousedku.

V?pravé části snímku, kousek za okrajem modravého spirálního ramene galaxie NGC 3718, nalezneme poněkud menší a slabší skupinku pěti galaxií, které formují tzv. Hicksonovu kompaktní skupinu, zvanou též Arp 322. Ta sestává z?galaxií PGC 35631 (mag. 16.2), PGC 35620 (mag. 15.0), PGC 35618 (mag. 15.8), PGC 35615 (mag. 16.9) a PGC 35609 (mag. 16.4). Údaje v?závorkách udávají jejich jasnosti. Tři z těchto pěti galaxií spolu vzájemně interagují a celá skupina je od nás vzdálena více než 400 miliónů světelných let. Dvě galaxie vyzařují též intenzivní radiové záření.? Jejich vzájemná interakce se projevuje zářením infračerveným. Do astronomických katalogů byla zařazena v?letech 1959 (seznam Vorontsova-Vel'yaminova) a 1966 (katalog Arp).

Asi bychom se mohli galaxiemi na snímku zaobírat ještě mnohem déle, nesmíme však zapomenout ani na autora snímku, astrofotografa Martina Myslivce. Můžeme mu snad za všechny poděkovat za úžasný pohled do vzdáleností stovek miliónů světelných let a popřát mu mnoho jasných nocí s?podobnými úlovky.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: 18.2.-20.04.2018, vždy kdy to šlo :-)

Optika: N300 f/4, ES-HR komakorektor, F/4.3 @ 1285mm

Montáž: Montáž vlastní konstrukce

Snímač: ASI 1600 MM Cooled, ZWO L, R, G, B

Popis:

Expozice L 317x5min, R 149x5min, G 136x5min, B 169x5min. Snímáno od 18.2. do 20.4.2018, každou použitelnou noc, s cílem o co nejhlubší snímek této galaxie, a s vysokým rozlišením. Nezmenšená data mají 0.5''/pix, prezentovaný výsledný snímek 0.75''/pix.

Celková expoziční doba použitých snímků je 3855min = 64h 15m.
Dalších 350 min = 5h50m bylo zahozeno, poškozeny moc velkým seeingem, nebo měly mizerný kontrast kvůli oblačnosti.

Zpracování:

Nasnímáno v MaxIm DL, kalibrace, registrace a zpracování provedeny v PixInsight, V Adobe PS pak doladění problémových částí, odtranění reflexů a ještě mírná redukce šumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Stránky Martina Myslivce



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Galaxie, ČAM


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »