Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

ČAM za duben 2018: NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56.
Autor: Martin Myslivec

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů světelných roků rozervaná interakcí s další velmi blízkou galaxií či skupina galaxií ve vzdálenosti 400 miliónů světelných roků - to už je pořádný fotografický oříšek.

Česká astrofotografie měsíce, soutěž pod patronací České astronomické společnosti, postoupila do dalšího měsíce. A to do měsíce naplněného úžasnými úlovky našich astrofotografů. Jedním z?nich byl i Martin Myslivec, který zvítězil s? fotografií s?komplikovaným jménem „NGC 3718, Arp 214, NGC 3729, Hickson 56“.

Již letmý pohled na snímek, doprovázený poněkud krkolomným názvem, nás přivádí do hlubin našeho vesmíru, daleko za hranice naší Sluneční soustavy. Vzdálenosti zde budeme totiž měřit na milióny světelných let.

Hned ten nejvýraznější objekt na snímku, s?poněkud netradičním tvarem, galaxie NGC 3718, zvaná též Arp 214, je vzdálena přibližně 52 miliónů světelných let. ?Jedná se pravděpodobně o spirální galaxii, rozervanou interakcí s?další spirální galaxií NGC 3729, vzdálenou od ní nyní 150 tisíc světelných let. Tmavé prachové oblaky, vytržené během galaktické srážky, zakrývají oblasti oranžově zářící centrální části galaxie. Spirální ramena jsou silně deformována a jsou tvořena kupami mladých modrých hvězd.

Historie poznávání této galaxie není úplně jednoduchá. Zprvu se astronomové dokonce domnívali, že se jedná o galaxii čočkovitou, ovšem detailní snímky ukázaly slabá spirální ramena vycházející z?velmi intenzivní centrální oblasti galaxie. Ovšem ani v?současnosti diskuze astronomů o povaze této galaxie neustávají. Někteří ji řadí mezi galaxie s?aktivními jádry, jiní mezi tzv. galaxie Seyfertovy. Předpokládá se, že aktivní jádro je zásobováno energií z?mohutné černé díry v?jejím nitru. Její jasnost je 10,6 mag.

Její menší společnice, NGC 3729, je také galaxií spirální, což ostatně dokládá i její obraz na našem snímku. Jejich vzájemná vzdálenost, zmiňovaných 150 tisíc světelných let, je opravdu velmi malá. Například vzdálenost naší Galaxie od našeho souputníka, galaxie M 31 v?Andromedě, je přibližně 2 a půl miliónů světelných let. A to ji považujeme téměř za sousedku.

V?pravé části snímku, kousek za okrajem modravého spirálního ramene galaxie NGC 3718, nalezneme poněkud menší a slabší skupinku pěti galaxií, které formují tzv. Hicksonovu kompaktní skupinu, zvanou též Arp 322. Ta sestává z?galaxií PGC 35631 (mag. 16.2), PGC 35620 (mag. 15.0), PGC 35618 (mag. 15.8), PGC 35615 (mag. 16.9) a PGC 35609 (mag. 16.4). Údaje v?závorkách udávají jejich jasnosti. Tři z těchto pěti galaxií spolu vzájemně interagují a celá skupina je od nás vzdálena více než 400 miliónů světelných let. Dvě galaxie vyzařují též intenzivní radiové záření.? Jejich vzájemná interakce se projevuje zářením infračerveným. Do astronomických katalogů byla zařazena v?letech 1959 (seznam Vorontsova-Vel'yaminova) a 1966 (katalog Arp).

Asi bychom se mohli galaxiemi na snímku zaobírat ještě mnohem déle, nesmíme však zapomenout ani na autora snímku, astrofotografa Martina Myslivce. Můžeme mu snad za všechny poděkovat za úžasný pohled do vzdáleností stovek miliónů světelných let a popřát mu mnoho jasných nocí s?podobnými úlovky.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: 18.2.-20.04.2018, vždy kdy to šlo :-)

Optika: N300 f/4, ES-HR komakorektor, F/4.3 @ 1285mm

Montáž: Montáž vlastní konstrukce

Snímač: ASI 1600 MM Cooled, ZWO L, R, G, B

Popis:

Expozice L 317x5min, R 149x5min, G 136x5min, B 169x5min. Snímáno od 18.2. do 20.4.2018, každou použitelnou noc, s cílem o co nejhlubší snímek této galaxie, a s vysokým rozlišením. Nezmenšená data mají 0.5''/pix, prezentovaný výsledný snímek 0.75''/pix.

Celková expoziční doba použitých snímků je 3855min = 64h 15m.
Dalších 350 min = 5h50m bylo zahozeno, poškozeny moc velkým seeingem, nebo měly mizerný kontrast kvůli oblačnosti.

Zpracování:

Nasnímáno v MaxIm DL, kalibrace, registrace a zpracování provedeny v PixInsight, V Adobe PS pak doladění problémových částí, odtranění reflexů a ještě mírná redukce šumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Stránky Martina Myslivce



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Galaxie, ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »