Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za květen 2018: Jupiter

ČAM za květen 2018: Jupiter

Jupiter
Autor: Pavel Prokop

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země a člověka. Mimo jiné se v ní objevily i tyto dvě sloky: "Proto Joviš v tu ránu, v telefonním seznamu, si vyhledal ten komunál, co mu vesmír plánoval. A zle se na něj rozkatil, plán jim o hlavu omlátil, a povídá, vy poplety, do zítřka chci planety."

 

Joviš, tedy římský Jupiter a řecký Zeus se tehdy „na počátku“ světa, alespoň v textu písně, nepohodl s realizátory své vize výstavby vesmíru a vzal věci do svých rukou. A tak prý vznikl vesmír, jak jej známe dnes. Planety se začaly pohybovat okolo Slunce, případně jiných hvězd, hvězdy se pohybují podle stejných pravidel okolo černých děr ve středech galaxií a ty se zase, řízeny gravitací, pohybují v galaktických kupách. Ty pak … ale to jsme již příliš daleko.

Ať již nám řád vesmíru připravila šťastná náhoda vhodné velikosti vesmírných konstant, ruka kohokoliv všemohoucího či cokoliv jiného, jisto je, že vesmír tu je a s ním i naše Země, soutěž Česká astrofotografie měsíce i její garant Česká astronomická společnost. A právě vítězný snímek této soutěže, vlastně dvojsnímek planety Jupiter od astrofotografa Pavla Prokopa bude tématem dnešní zprávy.

Planeta Jupiter, kromě toho, že představuje mytologického řeckého a římského boha, je největší planetou Sluneční soustavy, v pořadí vzdálenosti od Slunce pak pátou. I když je opravdu planetou výrazně největší a je sama o sobě přibližně dva a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady, dosahuje hmotnosti pouhé tisíciny hmotnosti Slunce.

Pro pozemské pozorovatele jsou atraktivní zejména čtyři nejjasnější měsíce planety – Io, Europa, Ganymed a Callisto, atmosférické útvary, dělící planetu různobarevnými pruhy a též obří atmosférické bouře. Tou nejvýznamnější a nejznámější je tzv. Velká rudá skvrna. Tu známe vlastně od doby, kdy na Jupitera byly zamířeny pozemské dalekohledy, tedy minimálně od 17. století. Ostatně, nalezneme ji i na našem snímku, kde opravdu dělá čest svému jménu.

Ï když na snímku není zachycen žádný z nejméně 69 známých měsíců planety, věnujme pár slov nejjasnějším čtyřem. Jejich pozorování vedlo Galilea Galileiho nejen ke zjištění, že středem jejich pohybu není, v rozporu s tehdejšími představami, naše Země, ale právě skrze toto zjištění i k problémům s inkvizicí, které nakonec vedly k jeho soudům a doživotnímu domácímu vězení.

Zpátky však k našemu dvojsnímku. I když je dělí pouhých 33 minut, na první pohled je zřejmé, že se poloha atmosférických útvarů, včetně rudé skvrny, výrazně změnila. Podíváme-li se na snímky ještě podrobněji, zjistíme, že planeta sama není kruhovou, nýbrž na pólech poněkud zploštělou. Příčinou je její velmi rychlá rotace. Okolo své osy se i při své velikosti, kdy je na rovníkovém průměru více než 11x větší než naše Země, otočí jednou za pouhých necelých 10 hodin.

Planeta Jupiter je nyní viditelná na noční obloze. Nepromarněme tedy tuto příležitost, podívat se ať již pouhým okem, triedrem či velkým dalekohledem některé z hvězdáren na tuto vskutku královskou planetu naší Sluneční soustavy. A pokud bude zataženo, máme tu krásný snímek Pavla Prokopa, za nějž mu můžeme s velkou radostí poděkovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Praha

Datum pořízení: 11.05.2018

Optika: Celestron C11, 2xBarlow, ZWO ADC

Montáž: Celestron CGEM

Snímač: ZWO ASI224MC, IR/UV cut

Popis:

Planety se momentálně v našich končinách pohybují relativně nízko nad obzorem (v případě tohoto snímku 20°-23°) je problém vychytat slušný seeing, ale u těchto dvou konkrétních snímků se to celkem podařilo. Na české poměry byl velmi dobrý seeing i když se celkem jednalo pouze o 8 minut ze dvou hodin snímání.

 

Zpracování:

Autostakkert, ZPS

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Jupiter, ČAM


33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Foceno v pondělí‎ ‎13‎. ‎srpna‎ ‎2018 0:53,15 s f/3,5 18 mm, ISO 12800

Další informace »