Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za květen 2022: M63

ČAM za květen 2022: M63

M63
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na obloze nedali i trochu poetičtější pojmenování – Slunečnice. Ano, galaxie Slunečnice je spirálním hvězdným ostrovem, nacházejícím se v souhvězdí Honících psů na severní obloze. Spolu s tzv. Vírovou galaxií M 51 a několika menšími galaxiemi tvoří jednu galaktickou kupu.

Galaxie M 63 byla prvním objektem tzv. hlubokého vesmíru, který objevil francouzský astronom Pierre Méchanin. Stalo se tak 14. června 1779 a ještě téže noci informoval svého kolegu Charlese Messiera. Ten tuto galaxii zahrnul do svého katalogu, dodnes známého jako katalog Messierův. Méchanin objevil celkem 30 deep-sky objektů. Z nich je 18 součástí Messierova katalogu. Problematický z jeho objevů je objekt M 102, který se stal nadlouho předmětem sporů, neboť zde došlo k jisté dezinterpretaci pozorování a přiřazení různých objektů. Ale to je na samostatný článek.

Vraťme se však ke galaxii M 63. Ta se sice vzhledem ke své jasnosti 8,6 mag a úhlovým rozměrům přibližně jedné čtvrtiny měsíčního úplňku dá pozorovat jako slabá skvrnka bez centrálního zhuštění, ovšem výraznější pohled poskytne až dalekohled o průměru 15 cm. Pokud použijeme dalekohled o průměru alespoň 30 cm, začneme rozlišovat i spirální ramena a také „zrnka“ oblastí modrých hvězd. Ostatně, její spirální vzhled objevil irsko-anglický šlechtic a astronom William Parson, 3. hrabě z Rosse. Ten si v roce 1845 postavil v Parsontownu v Anglii tehdy největší dalekohled se zrcadlem o průměru 180 cm.

Jméno Slunečnice získala galaxie díky velkému množství víceméně osamocených skupin hvězd a plynu tvořících spirální ramena. Předpokládá se, že mnohé z nich jsou pozůstatky kanibalismu menších satelitních galaxií, zejména pak i obloukovité proudy hvězd zasahující do galaktického hala. Ostatně, přítomnost dalších slabých galaxií v jejím okolí předpovídá další „kanibalistické“ počiny této galaxie. Kromě těchto modrých oblastí střídaných s načervenalými oblastmi nově vznikajících hvězd se na jejím názvu podepsalo i žluto-oranžové jádro připomínající mladou rozvíjející se slunečnici. Vzdálenost této galaxie od nás se odhaduje na 29 až 35 miliónů světelných roků a z jednoho jejího konce na druhý přelétne světlo za přibližně 90 tisíc roků.

Celková hmotnost galaxie se odhaduje na více než 100 miliard Sluncí a její průměr je přibližně stejný jako průměr naší domovské Galaxie. Ovšem hvězdy ve vnějších oblastech galaxie rotují velmi rychle. Dokonce by se, vzhledem k předpokládané hmotnosti galaxie, dostaly na dráhu, po níž by galaxii opustily. To, že se tak neděje, je patrně důsledkem nějakého druhu neviditelné temné hmoty v této galaxii.

Co říci na závěr. Snad již jen poděkovat autorovi snímku Zdeňku Vojčovi za pohled do nebe nejen za nás, ale i za Českou astronomickou společnost, která je garantem soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 28.03.2022 po setmění

Optika: TS150 f/7, Riccardi x75, F/5.25 @ 787mm

Montáž: EQ8

Snímač: ASI6200MM

Popis:

200x120 na kanál RGB, 670x120 L. Výřez z velkého pole. Foceno celý březen, pokud počasí dovolilo.

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: M63, ČAM


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »