Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2018: LBN 777 - Orlí hlava

ČAM za listopad 2018: LBN 777 - Orlí hlava

LBN 777 - Orlí hlava
Autor: Martin Myslivec

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho dalších. A to jsme pouze u tzv. deep-sky objektů. Ještě bychom mohli zamířit ke kvasarům, supernovám, radiovým zdrojům a podobně. Druhým případem jsou označení „zlidovělá“, která vesmírným objektům dali pozorovatelé či fotografové podle jejich tvaru, barvy či historických souvislostí. Tak třeba, řekne-li astronom, že pozoroval „velkou mlhovinu v Andromedě“, bude každý vědět, že jeho dalekohled mířil na galaxii M 31 (což je vlastně také NGC 224, ale to už sem nepatří …).

Podobné je to i s vítězným snímkem listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, se snímkem mlhoviny s nudným označením LBN 777. Toto LBN značí „Catalogue of Bright Nebulae“ Beverlyho Lyndse, který do něho tuto mlhovinu zařadil v roce 1965. Pokud se vám nelíbí, máme příjemnější jméno – Orlí hlava. A opravdu. Její podobu na snímku nalezne jistě každý. Snímek nám poslal východočeský astrofotograf Martin Myslivec a jejím pouhým snímáním strávil 56 a půl hodiny čistého fotografického času. Už to ukazuje, o jak slabý objekt se jedná.

Snímek sám však obsahuje ještě více objektů. Kromě vlastní „Orlí hlavy“, nebo též „orlího mláděte“ dle jiného označení, pod hlavou nalezneme „ramena a křídla“ v podobě mlhoviny LBN 775. Temná „lysinka“ za okem představuje temnou prachovou mlhovinu Barnard 207 z jeho katalogu temných mlhovin. Výzkum této mlhoviny přinesl informaci, že je tvořena prachovými částicemi většími, než je v podobných mlhovinách obvyklé. V její levé části se nachází nově vznikající „protohvězda“ IRAS 04016+2610. Nad orlí hlavou, mezi dvěma tenkými „pásky“ namodralých mlhovin nalezneme vzdálenou spirální galaxii UGC 2946. Poblíž výběžku šedavé mlhoviny u spodního okraje snímku, vedle oranžové hvězdy, se nachází též vzdálená galaxie PGC 014335. A pod zobákem pak nalezneme spirální galaxii PGC 014374. No a mohli bychom pokračovat i dále. Modravá hvězda za hlavou je stálice HD 25768 s jasností 7,55 a je viditelná již v triedru.

Reflexní mlhovina LBN 777 se nachází v komplexu pracho-plynných molekulárních mlhovin v Býku, nedaleko otevřené hvězdokupy Plejády. Na obloze je dělí přibližně 4 obloukové stupně. Toto molekulární mračno je od nás vzdáleno přibližně 400 světelných let a představuje tak nám nejbližší porodnici málo hmotných hvězd. Jeho nahnědlá barva je způsobena poměrně velkými prachovými částečkami rozptýlenými v plynu, které rozptylují světlo hvězd uvnitř i mimo vlastní mlhovinu.

Pořídit snímek této mlhoviny není snadné. Není to dokonce vůbec snadné. O tom svědčí nejen více než 56 hodin snímání ve třech spektrálních filtrech, ale též desítky hodin práce u počítače až třeba po odstranění artefaktů světelného znečištění. Všechnu tuto práci podstoupil astrofotograf Martin Myslivec proto, aby nám zpřístupnil pohled do astronomického neviditelna. A my mu za to nejen jménem naším, ale i jménem České astronomické společnosti, která soutěž zaštiťuje, děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: Snímáno v nocích 15.-18.10, 30.10., 1.-2.11., 5.-7.11, 11.-12.11. a 15.-17.11.2018

Optika: Newton 300/1200mm, ASA Wynne 3" komakorektor 0.95x

Montáž: Paralaktická, vlastní výroby

Snímač: CCD kamera G3-16200

Popis:

Mlhovina je velmi slabá, jedná se o část rozsáhlého molekulární oblaku v souhvězdí býka. LBN 777 se nachází kousek od známé hvězdokupy Plejády. Na snímek padlo celkem 111x10min = 18.5h L a 76x10min = 12h 40m na každý z R,G,B kanálů. Dohromady 56.5 hodiny snímkování.

 

Zpracování:

Kalibrace, složení snímků a následné zpracování provedeno v PixInsight (zvlášť jasová a zvlášť barevná složka, ketré byly následně spojeny). V Adobe PS byly vyretušovány barevné radienty v různých částech mlhoviny. Jednalo se o fialový a zelený nádech, ovlivnění obrazu vzdálenými světelnými zdroji v průběhu snímání, které se vzhledem k velmi nízkému jasu mlhoviny a agresivnímu zpracování nepěkně projevily na výsledku.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »