Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za prosinec 2019: Galaxie pod Galaxií

ČAM za prosinec 2019: Galaxie pod Galaxií

Glaxie pod Galaxií
Autor: Roman Ponča

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce?  Možná, snad, … ale je pravdivý.  Jeho autor, Roman Ponča, pořídil nádherný oblouk galaxie nám nejbližší, té naší, vlastní. Té, kterou jako málo co v astronomii neoznačujeme číslem v nějakém katalogu, ale pojmenovali jsme ji jednoduše Galaxie.

Druhou galaxií je jeden z mála objektů nacházejících se mimo náš hvězdný ostrov, který je viditelný pouhým okem. Ta má již své označení, dokonce několik, podle příslušného katalogu. Tak například M 31 nebo NGC 224. Také ji říkáme galaxie v Andromedě, nebo někdy a poněkud nesprávně Velká mlhovina v Andromedě. Tato galaxie je opravdu velká. Odhaduje se, že se v ní nachází bilión hvězd, což je asi dvakrát tolik, než má ta naše vlastní. Co se týká hmotností, je ta naše asi o 20 procent lehčí. Hmotnost galaxie v Andromedě se odhaduje na 7,1x1011 hmotnosti Slunce.

Obě galaxie jsou od sebe nyní vzdáleny 2,4 miliónu světelných roků, a i když se z globálního pohledu vesmír rozpíná, tyto dva útvary se díky pohybu v Místní skupině galaxií k sobě přibližují. Odhadujeme, že se v průběhu času několikrát protnou a za 4,5 miliardy let se nakonec spojí do jedné obří eliptické galaxie.

Pomineme-li popředí Krkonoš a několik stop letadel a trochu oblačnosti, jsou tyto dvě galaxie opravdu vše, co na snímku nalezneme. A to i přes to, že zde vidíme například dvojitou otevřenou hvězdokupu Chí a H v Perseovi, tedy NGC 869 a NGC 884. Nebo mladou namodralou otevřenou hvězdokupu Plejády neboli M45, známou též jako Kuřátka. Nad hvězdným mostem galaktického ramene pak uvidíme například vodíkovou mlhovinu NGC 7000 nazvanou Severní Amerika. Všechny jsou totiž součástí naší Galaxie, stejně jako zmíněný hvězdný most, který představuje průmět několika spirálních galaktických ramen.

A přeci, ještě jeden vzdálený objekt na snímku nalezneme. Je na snímku ještě mnohem menší než galaxie M31, vypadá pouze jako mírně rozmazaná hvězdička. A je menší i ve skutečnosti, je dokonce menší i než naše Galaxie. Hvězdný ostrov zvaný galaxie v Trojúhelníku a označený M33 obsahuje přibližně 40 miliard hvězd a je od nás vzdálen 2,9 miliónu světelných let. A též je vidět pouhým okem, ovšem to je již pozorovatelský „majstrštyk“. Galaxie v Trojúhelníku je dokonce jedním z referenčních objektů Bortleho stupnice světelného znečištění.

Mohli bychom obrázek popisovat ještě dlouho - nedostali jsme se totiž například ani k nejjasnějším hvězdám - ale to by nám nestačilo ani několik tiskových zpráv. Tak na závěr poděkujme Romanu Pončovi za působivý pohled na blízký i vzdálený vesmír nejen jménem poroty soutěže či jménem jejího garanta České astronomické společnosti, ale jistě i jménem všech milovníků krásných astrofotografií.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šeřín na Špindlerovým Mlýnem

Datum pořízení: 09.11.2019

Optika: sigma f/1.4 20mm

Montáž: Stativ

Snímač: Canon EOS 5D mkIII

Popis:

Snímek pořízen ze skalníního útvaru na vycholu kopce Šeřín. Mezi honící se vysokou oblačností se jen na pár desítek minut ukázal nádherný oblouk Mléčné dráhy s vypalující Galaxií v Andromedě.

 

Zpracování:

Jedná se od mozaiku složenou ze dvou setů fotografií. První set byly snímky oblohy s expoziční dobou 20 sec a ISO 10000. Druhý set byly snímky krajiny s expoziční dobou 30 sec a ISO 12800. Složení proběhlo pomocí software Image Composite Editor a škálování v Adobe Photoshopu CC 2019.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »