Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2018: IC 1805

ČAM za říjen 2018: IC 1805

IC1805
Autor: Jan Klečka

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka. Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.

Emisní mlhovina IC 1805, prostírající se přes 200 světelných let, je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním galaktickém rameni v Perseu a byla v minulosti velkou hvězdnou porodnicí. Ostatně díky tomu ji také vidíme. Ale je to složitější.

My totiž již dnes víme, že i královnino srdce má své vlastní, malé a mladé, ovšem nepokojné, srdce. A je to srdce téměř fantastických tvarů a barev. I ti nejlepší malíři všech malířských škol by jistě měli velký problém namíchat a pak vystínovat barevnou škálu stále se měnících barev astronomického všehomíra. Tato pozoruhodná mračna vznikají v centru zmíněné mlhoviny a jsou neustále opracovávána hvězdným větrem vanoucím z mladých, hmotných a žhavých hvězd mladé hvězdokupy Melotte 15, nacházející se téměř přesně uprostřed mlhoviny. Hvězdy kupy jsou rozesety po celém obrazovém poli, spolu s temnými prachovými mračny, jež vytvářejí temné siluety na zářivém pozadí svítících atomů zejména vodíku, kyslíku a síry. Obraz zabírá přibližně 20 až 25 světelných let na průměr, pokud tedy skutečně platí odhadovaná vzdálenost 7500 světelných let od nás.

Nejjasnější hvězdy kupy Mellote 15 jsou i 50 krát hmotnější než naše Slunce, ty nejslabší naopak dosahují pouze zlomku jeho hmotnosti.

Označení hvězdokupy Mellote 15 pochází z astronomického katalogu 245 objektů hlubokého vesmíru severní i jižní oblohy, který obsahuje otevřené a kulové hvězdokupy. Sestavil jej britský astronom Philibert Jacques Melotte v roce 1931. Podkladem pro sestavení tohoto katalogu byly fotografické snímky severní a jižní oblohy, které vytvořil anglický amatérský astronom John Franklin-Adams (1843–1912). Tyto snímky ukazovaly hvězdy až do 17. magnitudy a umožnily určit kulové hvězdokupy s úhlovým rozměrem větším než 3'.

Ale dosti již astronomie. Málem jsme zapomněli na autora, Jana Klečku. Jeho snímek, zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce získal v měsíci říjen nejvyšší ocenění astrofotografie měsíce. Gratulujeme a přejeme mnoho dalších snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkův Brod 1

Datum pořízení: 11.09.2018

Optika: Newton 14"

Montáž: EQ8

Snímač: ATIK460EXm

Popis:

Centrální oblast emisní mlhoviny IC 1805 v nepravých barvách.

 

Zpracování:

Objekt byl snímán během několika nocí od 11.9.2018 do 21.10.2018 pomocí programu SIPS. Použité filtry: 17 hodin Ha 7nm, 13 hodin OIII 8.5nm, 10 hodin SII 8nm. Jednotlivé kanály byly sloučeny a zpracovány v programu PixInsight.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »