Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2020: Mars

ČAM za říjen 2020: Mars

Mars
Autor: Jakub Dobeš

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám ztrácel ve světle vycházejícího Slunce. Ano, planeta Mars, svítící načervenalým poklidným světlem, zářila neobyčejně jasně. A 14. října dorazil až do „velké“ opozice, tedy do polohy vůči Zemi a Slunci, kdy jej nalézáme přesně na opačné straně nebe než Slunce. Během této opozice se přiblížil k Zemi na méně než 63 miliónů kilometrů. Blíže se dostane až v roce 2035, kdy nastane opravdová velká opozice, tedy bez uvozovek. Vzdálenost od nás bude 57,1 miliónu kilometrů.

 

Takovéto opozice byly v dobách již dávno minulých vždy příležitostmi, kdy astronomové mohli poměrně detailně sledovat povrch Marsu. Nebyly ani kosmické sondy a zpočátku ani fotografické emulze. A tak se pozorovatelé u velkých i malých dalekohledů spoléhali na svůj zrak a kresbu, kterou pořídili během pozorování. A dokonce i v době fotografické bylo oko schopno zachytit větší detaily než snímek. Ovšem schopnost mozku domýšlet si chybějící detaily a fantazie pozorovatele mnohdy vedla až ke kuriózním interpretacím pozorování, jako byly například kdysi velmi populární „kanály na Marsu“.

Planeta Mars je ovšem zajímavá i bez velkých opozic. A zejména v poslední době, kdy ji navštívilo nepřeberné množství různých výzkumných sond a vozítek o ní víme již poměrně hodně zajímavostí. A další otazníky se opět vynořují.

Předpokládá se, že první pozorování této rudé planety se uskutečnila již 3 až 4 tisíce let před naším letopočtem. Znaly ji všechny starověké civilizace, jako putující červenou hvězdu. Právě tato barva dala planetě poněkud smutné označení planety zániku, smrti a válek. Předpokládá se, že Mars vznikl podobně jako další planety našeho systému před 4,5 miliardami let akrecí z pracho-plynného disku, obíhajícího okolo Praslunce. Planeta je to poměrně malá, po Merkuru druhá nejmenší ve Sluneční soustavě. Tato její „velikost“ je vzhledem ke skutečnosti, že vznikala v oblasti, kde bylo hodně místa a kde mohla při vzniku nabrat poměrně hodně materiálu, dodnes jedním z nevyřešených otazníků planetární astronomie. Jednou z úvah, řešící tento problém, je migrace planety Jupiter, která mohla při své různě se měnící vzdálenosti od Slunce tuto oblast od „stavebního“ materiálu „vyčistit“.

My vám přinášíme snímek českého astrofotografa Jakuba Dobeše, který se v době opozice podíval svým dalekohledem právě na planetu Mars. Využil chvíle, kdy se jeho úhlový průměr na obloze přiblížil 22“ a pořídil snímek planety. Ten po zpracování zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a její porota, která funguje pod záštitou České astronomické společnosti, jej vybrala jako český snímek měsíce října roku 2020.

Na snímku nás ovšem seznámil nejen se samotnou planetou, ale i například s největší sopkou Sluneční soustavy Mons Olympus s výškou 27 km nad nulovou výškou Marsu. Na obrázku je zobrazena jako světlá skvrna vlevo nahoře. Je sice na Marsu nejvyšší, ale i další sopky na snímku (směrem k jeho středu) jsou na zemské poměry velmi vysoké, byť dosahují z?marsovského hlediska pouhých 18 kilometrů. A tak bychom mohli po snímku bloudit dále a?dále, ale to již necháme na fanoušcích astrofotografie a na závěr můžeme Jakubovi Dobešovi za tento úžasný snímek poděkovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: České Budějovice

Datum pořízení: 18.10.2020

Optika: Celestron C11

Montáž: EQ6

Snímač: ZWO ASI 224mc

Popis:

Planeta Mars byla již lehce za opozicí, na nebi poletovaly mraky a ve vzduchu byla cítit mlha... ideální podmínky to nebyly o to více mě mile překvapil výsledek.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »