Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2024: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

ČAM za říjen 2024: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách
Autor: Daniel Kurtin

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.   Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy i vesmíru. Jedním z nových přírůstků mezi známými kometami je vlasatice C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS.

Kometa byla detekována 22. února 2023 během systematické prohlídky oblohy projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), jako tehdy ještě „asteriodální“ objekt 18,1 magnitudy. Snímek pořídila schmidtova komora o průměru zrcadla 0,5 m na Sutherland Observatory v Jihoafrické republice. Po prvních výpočtech dráhy byl objekt ztotožněn s 18,7 magnitudy jasným objektem pozorovaným čínskou observatoří Čuo-lin-šan (Tsuchinshan)  již 9. ledna téhož roku. Následně byl objekt dokonce nalezen na starších snímcích pořízených v rámci fotografické přehlídky oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF) na Palomar Observatory  22. prosince 2022. Tehdy byl ještě slabší a dosahoval magnitudy 19,2–19,6. Na těchto snímcích byla přesto detekována kondenzovaná koma a jemný přímý ohon v délce 10 úhlových vteřin.  Tak byla potvrzena kometární povaha objektu.

Kometa je, tedy vlastně byla, u našeho Slunce poprvé, poté co ji gravitační síly z Oortova oblaku na okraji Sluneční soustavy po miliardách let „klidného života“ nasměrovaly směrem ke Slunci. A gravitační vliv Slunce měl vliv na to, že se vydala na cestu ven z naší soustavy do hlubin mezihvězdného prostoru. Na rozdíl od původní představy astronomů, že se k nám opět po mnoha desítkách tisíc let vrátí.

Oortův oblak se nachází na úplném okraji Sluneční soustavy, dokonce až za Kuiperovým pásem, kde obíhá Pluto a další trpasličí planety. Je extrémně bohatý na kometární jádra, tedy ledovo-prachové objekty datované svým vznikem až k počátkům vzniku naší planetární soustavy. Protože je opravdu daleko, trvá kometám cesta ke Slunci, pokud se tedy k němu vypraví, tisíce až stovky tisíc let.

Naše kometa prošla přísluním 27. září 2024 a přízemím pak 12. října 2024, a to ve vzdálenosti 41,1 miliónů kilometrů od Země. Během října byla také poměrně dobře pozorovatelná i z České republiky. Byť nám pozorování často kazilo počasí a její jasnost velmi rychle s časem klesala.

Autor této fotografie Daniel Kurtin využil „téměř“ jasné oblohy a nízké pozice komety nad obzorem k vytvoření zajímavé podzimní fotografické kompozice. Ohon komety na snímku dosahuje téměř 20°, a to i za jasného svitu Měsíce. Za zmínku stojí i (nebo možná zejména) nádherně vykreslený protichvost, mířící směrem ke Slunci.

I když do soutěže Česká astrofotografie měsíce přišlo velké množství portrétů této vlasatice, tento snímek zaujal porotu nejen vlastní kometou, ale i příjemnou podzimní kompozicí. Autorovi jednak děkujeme a jednak gratulujeme k vítězství v říjnovém kole soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bulovka, Frýdlantsko

Datum pořízení: 16.10.2024

Optika: Canon EF 50 mm f/1.8

Montáž: žádná

Snímač: Canon EOS 6D (modifikovaný)

Popis:

Kometa viditelná za úplňku pouhýma očima? Může být... To skutečně byla realita komety C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS, která ozdobila letošní podzimní oblohu. A protože je podzim, chtěl jsem, aby to bylo na snímku vidět, a tak jsem podle map našel na Frýdlantsku tento krásný javor, o kterém jsem doufal, že bude zabarvený... A byl. :). Snímek tak krásně odráží atmosféru panující při jeho pořízení. Mírný podzimní vánek a vůně čerstvě zoraného pole ve vzduchu, za mými zády navíc úplňkový Měsíc osvětlující krajinu. I za těchto podmínek měl ohon komety při pohledu pouhým okem téměř 10 °. Na tomto smínku pak ohon dosahuje 20 úhlových stupňů, což je vážně hodně, když navíc uvážíme, že pokračuje až mimo záběr. Zkrátka jsme zažili výjimečné chvíle. Snad jen škoda, že to trvalo tak krátce.

 

Zpracování:

Nastavení: 55x5 sekund, f/3.5, ISO 1600 (popředí jedna expozice)
Úprava v Camera Raw, složení v Sequatoru, finální úpravy ve Photoshopu.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »