Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2024: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

ČAM za říjen 2024: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách
Autor: Daniel Kurtin

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.   Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy i vesmíru. Jedním z nových přírůstků mezi známými kometami je vlasatice C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS.

Kometa byla detekována 22. února 2023 během systematické prohlídky oblohy projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), jako tehdy ještě „asteriodální“ objekt 18,1 magnitudy. Snímek pořídila schmidtova komora o průměru zrcadla 0,5 m na Sutherland Observatory v Jihoafrické republice. Po prvních výpočtech dráhy byl objekt ztotožněn s 18,7 magnitudy jasným objektem pozorovaným čínskou observatoří Čuo-lin-šan (Tsuchinshan)  již 9. ledna téhož roku. Následně byl objekt dokonce nalezen na starších snímcích pořízených v rámci fotografické přehlídky oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF) na Palomar Observatory  22. prosince 2022. Tehdy byl ještě slabší a dosahoval magnitudy 19,2–19,6. Na těchto snímcích byla přesto detekována kondenzovaná koma a jemný přímý ohon v délce 10 úhlových vteřin.  Tak byla potvrzena kometární povaha objektu.

Kometa je, tedy vlastně byla, u našeho Slunce poprvé, poté co ji gravitační síly z Oortova oblaku na okraji Sluneční soustavy po miliardách let „klidného života“ nasměrovaly směrem ke Slunci. A gravitační vliv Slunce měl vliv na to, že se vydala na cestu ven z naší soustavy do hlubin mezihvězdného prostoru. Na rozdíl od původní představy astronomů, že se k nám opět po mnoha desítkách tisíc let vrátí.

Oortův oblak se nachází na úplném okraji Sluneční soustavy, dokonce až za Kuiperovým pásem, kde obíhá Pluto a další trpasličí planety. Je extrémně bohatý na kometární jádra, tedy ledovo-prachové objekty datované svým vznikem až k počátkům vzniku naší planetární soustavy. Protože je opravdu daleko, trvá kometám cesta ke Slunci, pokud se tedy k němu vypraví, tisíce až stovky tisíc let.

Naše kometa prošla přísluním 27. září 2024 a přízemím pak 12. října 2024, a to ve vzdálenosti 41,1 miliónů kilometrů od Země. Během října byla také poměrně dobře pozorovatelná i z České republiky. Byť nám pozorování často kazilo počasí a její jasnost velmi rychle s časem klesala.

Autor této fotografie Daniel Kurtin využil „téměř“ jasné oblohy a nízké pozice komety nad obzorem k vytvoření zajímavé podzimní fotografické kompozice. Ohon komety na snímku dosahuje téměř 20°, a to i za jasného svitu Měsíce. Za zmínku stojí i (nebo možná zejména) nádherně vykreslený protichvost, mířící směrem ke Slunci.

I když do soutěže Česká astrofotografie měsíce přišlo velké množství portrétů této vlasatice, tento snímek zaujal porotu nejen vlastní kometou, ale i příjemnou podzimní kompozicí. Autorovi jednak děkujeme a jednak gratulujeme k vítězství v říjnovém kole soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bulovka, Frýdlantsko

Datum pořízení: 16.10.2024

Optika: Canon EF 50 mm f/1.8

Montáž: žádná

Snímač: Canon EOS 6D (modifikovaný)

Popis:

Kometa viditelná za úplňku pouhýma očima? Může být... To skutečně byla realita komety C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS, která ozdobila letošní podzimní oblohu. A protože je podzim, chtěl jsem, aby to bylo na snímku vidět, a tak jsem podle map našel na Frýdlantsku tento krásný javor, o kterém jsem doufal, že bude zabarvený... A byl. :). Snímek tak krásně odráží atmosféru panující při jeho pořízení. Mírný podzimní vánek a vůně čerstvě zoraného pole ve vzduchu, za mými zády navíc úplňkový Měsíc osvětlující krajinu. I za těchto podmínek měl ohon komety při pohledu pouhým okem téměř 10 °. Na tomto smínku pak ohon dosahuje 20 úhlových stupňů, což je vážně hodně, když navíc uvážíme, že pokračuje až mimo záběr. Zkrátka jsme zažili výjimečné chvíle. Snad jen škoda, že to trvalo tak krátce.

 

Zpracování:

Nastavení: 55x5 sekund, f/3.5, ISO 1600 (popředí jedna expozice)
Úprava v Camera Raw, složení v Sequatoru, finální úpravy ve Photoshopu.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »