Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2019: Corona Australis

ČAM za srpen 2019: Corona Australis

Corona Australis
Autor: Pavel Pech

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu dlouhá. Pravděpodobně první zmínka o této oblasti oblohy se nachází ve starém babylonském textu MUL.APIN, který pochází z období 1000 př. n. l. Souhvězdí je zde pojmenováno MA.GUR, tedy „Kůra“ a představuje jednu z patnácti hvězd sumerského boha vody Enki.

Více se současnému jménu přiblížil ve 3. století př. n. l. řecký básník Aratus, byť nezmiňuje přímo souhvězdí, ale mluví o „dvou Korunách“. Tedy patrně té severní a jižní, které známe z našich obloh. Ve 2. století našeho letopočtu se o souhvězdí zmiňuje řecký astronom Claudius Ptolemaios, který jej jmenuje „Jižní věnec“. Římané jej nazývali „Zlatá Střelcova koruna“, francouzský astronom Jérôme Lalande v 18. století pak „Jižní girlanda“. Dnes je součástí 88 moderních souhvězdí. Patří víceméně již do souhvězdí jižní oblohy, u nás můžeme pozorovat pouze jeho severní část.

Nejzajímavější částí souhvězdí je to, kde se nachází rozsáhlá hvězdotvorná oblast. Husté „záclony“ tmavého prachového oblaku zakrývající vzdálené oblasti vesmíru jsou ozdobeny modrými reflexními mlhovinami NGC 6726, NGC 6727, NGC 6728 a IC 4812. Ty jsou nasvětlovány horkými hvězdami v jejich okolí. Celá tato oblast má při předpokládané vzdálenosti méně než 500 světelných let průměr asi 45 světelných let. Nalezneme zde množství Herbig-Haro objektů, tedy vlastně protohvězd a také množství již hotových, byť velmi mladých hvězd. Jednu z takových protohvězd uvidíme jako načervenalý obloukovitý objekt v místech, kde tmavá mlhovina zleva přechází do modré mlhoviny reflexní. Hmotnost celé této oblasti se odhaduje na 7000 hmotností Slunce a jedná se o jednu z nejbližších oblastí tvorby nových hvězd.

V pravé části snímku nalezneme velkou kulovou hvězdokupu NGC 6723, která se však nachází již v souhvězdí Střelce, těsně u hranice se souhvězdím Jižní koruny. Dosahuje vizuální jasnosti 6,8 mag a objevil ji v roce 1826 australský astronom irského původu James Dunlop dalekohledem s průměrem 23 cm. Od nás je vzdálena asi 30 000 světelných let a leží tak mnohem dále než popisovaný pracho-plynný objekt. Její průměr činí 108 světelných let, což na obloze představuje průměr 13 obloukových minut. Hvězdokupa je tvořena hvězdami s velmi nízkou metalicitou a předpokládá se její vysoké stáří, snad až 13,7 miliard let.

Je však načase se se souhvězdím Jižní koruny rozloučit a věnovat se alespoň chvilku autoru fotografie Pavlu Pechovi. Rádi bychom mu totiž poblahopřáli k vítězství  v srpnovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Zároveň bychom mu chtěli poděkovat a popřát mnoho dalších krásných snímků oblohy.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Atacama, Chile 2019 + 2010

Datum pořízení: 04.07.2019

Optika: Takahashi FSQ-85EDX + Borg 77EDII, F/5.4 @ 456mm

Montáž: iOptron iEQ45Pro + SW HEQ-5 SynScan

Snímač: MII C2-12000 + MII G3-11000, Astronomik L + Astrodon RGB

Popis:

NGC6726-NGC6727, NGC6729, HMSTG1099, NGC6723... Nafoceno 90x2min L (2019) + 160min R/G/B (2010).

 

Zpracování:

Jedná se o složeninu monochromatické fotografie pořízené kamerou MII C2-12000 přes L filtr optikou Takahashi FSQ-85EDX z léta 2019 spolu se starší, ale barevnou RGB fotografií pořízenou kamerou MII G3-11000 přes RGB filtry optikou Borg 77EDII z podzimu 2010.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »